Narůstající odolnost (rezistence) hmyzu vůči insekticidům představuje problém nejen pro zemědělce chránící úrodu před škůdci, ale také pro boj s hmyzími přenašeči chorob, jako je malárie nebo horečka dengue. V laboratorních podmínkách dokázali vědci hmyzu vrátit vnímavost hned k několika hubícím prostředkům.
Neděle 23. ledna 2022
Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové smrti. Výsledky ukazují možnou cestu, jak řešit celosvětový nedostatek orgánů od lidských dárců, který v chudších částech světa k výkupu ledvin od zdravých mladých mužů a jejich transplantaci bohatým pacientům z...
Čtvrtek 13. ledna 2022
Američtí lékaři transplantovali 57letému pacientovi s těžkou srdeční arytmií srdce geneticky modifikovaného prasete. Půjde o průlom v transplantační medicíně?
Pondělí 3. ledna 2022
Je 11. ledna 1922 a čtrnáctiletý Leonard Thompson leží v těžkém stavu s diabetem v torontské nemocnici. Čekala by ho jistá smrt, kdyby… Kdyby mu lékaři jako prvnímu pacientovi na světě nepodali hormon získaný z pankreatického extraktu – inzulin. Determinující a hvězdná chvíle diabetologie slaví stoleté výročí.
Václava Pavlíčka už od dětství zajímá vesmír, později se jeho vášní staly také počítačové vědy a elektronika. S podporou stipendia Scholarship od Nadace The Bakala Foundation nyní studuje druhým rokem elektronické a informační inženýrství na britské Imperial College London.
Časopis Vesmír loni oslavil stopadesáté narozeniny. Stejná doba uplynula od významných momentů, které stvořily antropologii. Vědu, která velice rychle přešla od spekulací o přirozenosti člověka k závěrům založeným na vědeckých metodách.
Koronavirová krize silně poznamenala rozpočty zoologických zahrad, ale přímé dopady měla i na vlastní chov zvířat či na ochranářské projekty.
Organokovové sloučeniny s vazbou kov-uhlík nejsou v přírodě běžné, ale v moderní chemii mají svoje nezastupitelné místo. Jednou z takových pozoruhodných sloučenin je ferrocen. Podívejme se na jeho možné využití v biomedicíně ve spojení s nanočásticemi termoresponsivních polymerů.
V paletě nástrojů, které neurovědci mají ke studiu nejsložitější struktury ve vesmíru – mozku savců – přibyl počátkem 21. století nový nástroj.
Vakcíny na bázi mRNA jsou přelomovým produktem vědy a výzkumu. Jejich výhodou oproti klasickým vakcínám je snazší výroba, možnost rychle reagovat na nové mikrobiální hrozby a kombinovat několik mRNA najednou do vakcinačního koktejlu.