Vědci díky umělé inteligenci zjistili, že i na poměrně nehostinných místech na Zemi se daří stromům.  Konkrétně se věnovali Sahaře a Sahelu, kde nalezli větší množství zeleně, než předpokládali. Jenže stromy rostou tak řídce, že netvoří souvislejší porosty – a tak dlouho unikaly pozornosti vědců.

Nejčastěji věří dezinformacím ohledně covidu-19 lidé, kteří mají slabou orientaci v matematice. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu, který vedli vědci z Cambridgeské univerzity.

Biologové z australského státu Queensland vydali studii, v níž popsali změny na největším korálovém útesu planety. Podle nich je kriticky poškozený, na vině je přitom podle nich především stoupající teplota mořské vody v důsledku klimatických změn.

Slovenští vědci popsali šváby, kteří vytvářejí složitá společenstva podobná těm včelím nebo mravenčím.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu úspěšně podle plánu v 7:45 SELČ odstartovala nosná raketa Sojuz 2.1a s lodí Sojuz MS-17, na jejíž palubě byli tři noví členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Internetový přenos ze startu vysílala ruská kosmická agentura Roskosmos. Let k orbitálnímu komplexu trval rekordně krátkou dobu, přes tři...

Břehouš rudý přirovnávaný ke stíhacímu letadlu udělal při svém tažení z Aljašky na Nový Zéland rekord v nepřerušovaném ptačím letu. Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal tento drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.

Vědcům se podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé loni v barmském jantaru. Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků pomocí moderní výpočetní tomografie. Zařadili je do příbuzenství...

Ve Spojených státech se 25letý muž nakazil koronavirem dvakrát, přičemž podruhé mělo u něj onemocnění covid-19 vážnější průběh, musel vyhledat pomoc v nemocnici a dostal kyslík. Nyní už se plně zotavil. S odvoláním na studii ve vědeckém časopise The Lancet o tom informoval zpravodajský web BBC. Nizozemští vědci už oznámili také případ, kdy pacient po...

Vědci pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických institucí zachytili vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející roztrhání hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev vyvolal, bylo svého druhu nejbližší, jaké se dosud podařilo zaznamenat.

Počet nových případů nákazy koronavirem je na nejvyšší úrovni od začátku pandemie, prohlásil v pondělí na pravidelné tiskové konferenci předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Varoval před myšlenkou nechat virus způsobující nemoc covid-19 volně kolovat v populaci s cílem vytvořit kolektivní imunitu.

V noci na středu nastane opozice Marsu se Sluncem. Mars tak bude v následujících týdnech možné spatřit po celou noc, pokud to umožní oblačnost. Minulé úterý se rudá planeta přiblížila Zemi na 62,1 milionu kilometrů, stále je docela blízko. Koncem měsíce pak lidé na noční obloze spatří také všech pět pouhýma očima pozorovatelných planet.

Člověku podobný ruský robot Fjodor, který loni na týden navštívil Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), rozpoutal skandál, když ruské kosmonauty nařkl z opilství na palubě ISS. Uražení dobyvatelé vesmíru, kteří mezitím přestoupili do ruské politiky, se chtějí soudit, informoval zpravodajský server Newsru.com.

Obézní lidé mají podle lékařů téměř dvakrát vyšší riziko nákazy covidem-19. Vyšší o 113 procent je pravděpodobnost, že skončí s koronavirem v nemocnici, nemusí u nich dostatečně fungovat ani vakcína. Informovala o  tom Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Po roce bádání kolem severního pólu konstatovala dosud největší mezinárodní vědecká expedice do Arktidy alarmující poznatek: pobřežní led v Arktidě taje „dramatickou“ rychlostí.

Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu brazilského ústavu pro výzkum vesmíru. Brazilský prezident namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.

Vesmírná evropská agentura GSA, která sídlí v Praze, se po plánované transformaci v příštím roce na Agenturu EU pro kosmický program rozšíří ze současných 200 zaměstnanců až na zhruba šest set lidí. Stát proto teď hledá možnosti rozšíření stávajícího sídla v pražských Holešovicích a dalších prostor.

Armáda Spojených států vyvíjí speciální brýle pro bojové psy, které by vojákům umožnily zadávat zvířatům povely na velkou vzdálenost. Novinka má fungovat na principu „rozšířené reality“, což znamená, že brýle jsou zároveň displejem, na kterém je možné psům zobrazovat různé signály. Vývojáři uvedli, že projekt je stále v rané fázi, avšak první...

Období očkování proti chřipce je teprve na začátku, některé ordinace ale už nyní hlásí, že jim vakcíny došly. Jinde pečlivě vybírají, které pacienty upřednostní –⁠ tedy ty rizikové, onkologicky nemocné nebo starší pětašedesáti let. Podle ministerstva zdravotnictví bude velmi problematické vakcíny doobjednat. Ročně v souvislosti s chřipkou zemře v...

Už na první pohled nevypadá jako obyčejný kus kamene. Ale uvnitř, pod povrchem, má možná odpovědi, na které čeká celá astrobiologie. Nese v sobě totiž řadu základních stavebních kamenů života.

Vakcíny, které jsou v současnosti vyvíjeny proti nemoci covid-19, by podle nové studie virologů z univerzity v australském Yorku neměly být negativně ovlivněny nedávnými mutacemi viru.

Současná koronavirová pandemie ukazuje, jak důležitý je výzkum virů, jejich vlastností, způsobů šíření i léčby. Česká republika z historických důvodů nemá žádné vědecké pracoviště, kde by se takový výzkum koncentroval. Akademie věd ale o jeho vzniku uvažuje.

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se jeho množství v českých lesích od pralesů v tropech? Do zodpovězení těchto základních – a stále nedostatečně probádaných – otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického...

Toxické látky nalezené v moři u Kamčatky vytvořily kompaktní čtyřicetikilometrovou skvrnu a přesouvají se směrem na jih, uvedli v prohlášení vědci z univerzity na ruském Dálném východě. Uniklé toxiny zahubily množství živočichů a způsobily zranění i lidem.