Les velký skoro jako třetina celé České republiky zničily emise vznikající od třicátých let 20. století při těžbě kovů v severosibiřském průmyslovém městě Norilsk. Mezinárodní tým vědců v čele s Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd zjistil, že dopad tamního znečištění je daleko horší, než se myslelo. Ukázaly to letokruhy...
Až 30 milionů korun po dobu následujících šesti let mohou čerpat vědci ocenění Akademickou prémií. Letošními laureáty jsou mikrobiolog Leoš Valášek, botanička Jitka Klimešová, Petr Šittner, který pracuje ve Fyzikálním ústavu, a Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky. Kvůli koronaviru bylo slavnostní předání odloženo.
Čtvrtek 1. října 2020
Do roku 2050 v Evropě zřejmě přibude 2500 nových nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Oproti roku 2005 to je nárůst o 64 procent. Celosvětově se pak jejich počet zvýší o více než 36 procent. Ukázaly to výsledky výzkumu mezinárodního týmu, jehož součástí byli i čeští zástupci. Výzkumníci apelují na zavedení přísnějších předpisů o biologické...
Venuše mohla být dodnes obyvatelnou planetou. Místo toho je z ní místo s pekelným vedrem, kde z nebe prší kyselina. Podle nové studie amerických astronomů za to může Jupiter, který změnil její oběžnou dráhu kolem Slunce.
V Olomouci od čtvrtka vešel v platnost statut nového Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií s anglickou zkratkou CATRIN, který propojuje tři špičková vědecká centra Univerzity Palackého (UP). Jeho existence je však zatím pouze formální, podle univerzity jde o složitý legislativní proces, který doprovází náročná jednání. Ani po dvouleté přípravě a...
K tomu, abychom mohli na obloze pozorovat optické úkazy, stačí málo: přítomnost drobných ledových krystalů a sluneční nebo měsíční světlo. Na krystalcích ledu dochází v atmosféře k odrazům a lomům světelných paprsků a výsledkem jsou kola, oblouky nebo skvrny, které souhrnně označujeme jako halové jevy.
Senioři jsou skupinou, která je nejvíce ohrožená těžkým průběhem covidu-19 a také jí nejvíce hrozí smrt. Lidé ve věku nad 65 let tvoří asi 9 procent světové populace, ale přitom tvoří 30 až 40 procent všech případů covidu a více než 80 procent úmrtí na tuto nemoc. Jenže léky i očkování, které by měly proti ní pomoci, se na seniorech nezkoušejí, dokládá...
Geny, které někteří lidé zdědili po dávných neandrtálských předcích, možná zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Vyplývá to ze studie evropských vědců, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature.