Tání ledovců je jedním z faktorů, které v minulém století napomohly vzniku zemětřesení na jihu Aljašky. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval odborný časopis Advancing Earth and Space Science. Podle vědců úbytek ledu zřejmě ovlivnil načasování i závažnost zmíněných přírodních jevů.
Říká se, že abyste pochopili, jak něco funguje, pomůže, když se na to můžete podívat zblízka. Právě tento přístup zaujala skupina vědců při studiu toho, jak pomáhají látkové roušky proti šíření covidu-19.
V Masarykově onkologickém ústavu v Brně mají pacienti každoročně možnost zapojit se zhruba do 35 nových klinických studií. Lékaři s jejich pomocí ověřují účinnost a bezpečnost nových léčiv. První studie prováděli už před 50 lety. Na počátku nového tisíciletí pak otevřeli specializované oddělení.
Evropská léková agentura (EMA) přezkoumala nejnovější důkazy o použití ivermektinu k prevenci a léčbě nemoci covid-19 a dospěla k závěru, že dostupné údaje nepodporují jeho použití – s výjimkou dobře navržených klinických studií.
Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli také olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky...