feed info
88 článků z iROZHLAS - Věda a technologie
Před 80 lety nacisté v Mauthausenu popravili 264 českých odbojářů. Nejmladší oběti bylo 14 let
Byla to krutá pomsta za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha – přesně před 80 lety popravili nacisté v koncentračním táboře Mauthausen 262 českých vlastenců. Byli mezi nimi spolupracovníci parašutistů, ale i lidé, kteří s odbojem neměli nic společného. Nacisté totiž většinou vraždili celé rodiny odbojářů včetně dětí –...
Do 3D tiskárny vložili vědci místo inkoustu rostlinné buňky. Může to pomoci při šlechtění odrůd
Inovátoři ze státní univerzity v Severní Karolíně se rozhodli vyzkoušet, zda a jak spolu budou komunikovat rostlinné buňky, pokud projdou 3D tiskárnou. Metoda by se mohla hodit ke studiu regenerace rostlin z buněk, a to i u zemědělských plodin. Článek vyšel v časopise Science Advances.
Neděle 23. října 2022
Stovky mrtvých pohraničníků jsou jen mýty. Většinou šlo o sebevraždy nebo nehody
Stovky mladých mužů umíraly v letech nesvobody na československých hranicích. Jen zlomek úmrtí souvisí s tím, že by strážci hranic aktivně zasahovali proti – tehdejší terminologií – narušiteli. „Značné množství pohraničníků padlých při ostraze hranic? To jsou mýty,“ říká historik Martin Pulec, který zmapoval téměř všechna jejich úmrtí.
Moderní, nebo závislí? Zájem českých seniorů o moderní technologie stoupá
Na mobilu je i při večeři, nosí jej po celém domě, tráví na něm hodiny, nemůže se odlepit od obrazovky. Většině z nás se před očima vybaví dítě nebo představitel generace Z, který s technologiemi vyrostl. Český statistický úřad však upozorňuje na to, že se počet uživatelů moderních technologií zvyšuje i u nejstarších věkových kategorií a jejich časté...
Sněžní krabi zmizeli z aljašských vod a lovná sezona je zrušená. Důvodem jsou zřejmě klimatické změny
Aljašské ministerstvo pro ryby a zvěř poprvé v historii zrušilo sezónu lovu krabů sněžných. Může za to úbytek těchto živočichů v Aljašských vodách. Za poslední dva roky se počet krabů žijících v Beringově moři snížil o 90 procent. Server Vice píše, že vědci nevědí přesně co za úbytkem stojí ale shodují se, že hlavní příčinou je rychlá změna klimatu.
Jedinou motivací pytláka je sebrat kly a rychle zmizet, říká ochránce slonů Sniegon
Za posledních 31 let klesla populace slonů afrických o 70 procent. Obchod se sloními kly totiž znamená velký byznys. A jeho organizátoři těží z velké chudoby v oblasti Afrického rohu. Arthur Sniegon v Africe už 12 let bojuje proti pytlákům a snaží se chránit ohrožená zvířata. Teď jde do kin snímek s názvem The Elephangelist, který o něm pojednává.
Práce vědců z CERNu někdy připomíná Sherlocka Holmese. Vrásky jim dělá i energetická krize
Česko a Slovensko oslavily třicet let spolupráce s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN). Světoznámá laboratoř částicové fyziky sídlí na hranicích Francie a Švýcarska. Před deseti lety tu vědci objevili částici zvanou Higgsův boson. Nejnovější dění v organizaci po stránce výzkumu a v souvislosti s energetickou krizí přiblížil v rozhovoru pro Radiožurnál...
Sobota 22. října 2022
Ježci menší než pomeranč patří v říjnu do záchranné stanice. Větší to zatím zvládnou venku sami
Pracovníci záchranné stanice ve Vrchlabí apelují na lidi, aby nepřinášeli každého ježka, kterého najdou. Zdejší prostory se v těchto dnech malými hmyzožravci zaplňují a za pár dní nebude kam umístit další. Radí, že větší ježky je dobré nechat v přírodě, vytvořit jim na zahradě správné podmínky v podobě hromady spadaného listí. V ní zimu přečkají.
Vyvlékl ruku z pouta a utekl z cely smrti. Zapomenutý příběh odbojáře Maryšky
Před osmdesáti lety v říjnu 1942 zatýkalo gestapo na ministerstvu školství. Přišli si pro školního inspektora z Duchcova, učitele, statečného odbojáře a českého vlastence Jana Maryšku. V roce 1944 nad ním vynesl německý soud trest smrti. Měla mu být sťata hlava. Maryška ale z cely smrti utekl a skrýval se do 3. května 1945. Během Pražského povstání se znovu zapojil...
Do Židovského muzea se vrátily synagogální předměty ztracené za války. Našly se v newyorské aukci
Čtyři synagogální předměty se vrátily do sbírek Židovského muzea v Praze. Jde o textilie, které se v období nacistické okupace podařilo muzeu zachránit ze zaniklých židovských obcí, ale v poválečném období znovu zmizely. Odborníkům ze Židovského muzea se je teď podařilo nalézt v nabídce jednoho z newyorských aukčních domů
Chybí systém péče o zraněné šelmy, říká stopařka vlků Kadlecová. Případ vlčka Bubly by to mohl změnit
Vlků v českých lesích přibývá a případ vlčete Bubly, které přežilo střet s autem a nyní se zotavuje v Pavlovicích u Vlašimi, ukázal velkou podporu, které se tyto šelmy mezi lidmi těší, ale zároveň také obavy, které vyvolávají. „Vlk jako takový v lidech vždycky ve srovnání s jinými zvířaty vyvolával mnohem silnější emoce, ať už pozitivní nebo...
Věda pro děti: Jsou ryby opravdu němé a jak se dorozumívají?
Pokud si představujete, že ryby jsou němé a že pod hladinou moří a oceánu vládne hrobové ticho, jste na omylu. Spousta druhů ryb vyluzuje zvuky a také vše slyší. Ryby se zkrátka normálně dorozumívají stejně jako jiní živočichové.
V Číně vyroste větrná elektrárna na moři s větším výkonem než má Norsko. Stavba má začít za tři roky
Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025.
Musíme odlišit škodlivý obsah od toho, který je nepříjemný. Říká o blokování dezinfowebů publicista
Ministerstvo vnitra začalo chystat zákon, který by měl upravit případné blokování webů s dezinformacemi. Celý proces je složitý a ve vymezení zákona panují mezi poslanci neshody. První verze v srpnu nezískala shodu vládních koaličních stran, proto se nyní pracuje na nové variantě. Ta ale zcela vynechává pojem dezinformace.
Pátek 21. října 2022
‚Západní protokoly léčby leukémie se zaváděly za pana profesora.‘ Hematoonkolog Jan Starý získal cenu Neuron
Dětský hematoonkolog Jan Starý zachránil díky své systematické práci mnoho dětských životů. I díky tomu získal ocenění Neuron za celoživotní přínos vědě. Zásluhou mezinárodně uznávaného lékaře Fakultní nemocnice Motol se děti v Československu od 80 let léčily s leukémií podle západoevropských protokolů. „Pro nás byl vždycky vzorem,“ říká staniční...
Gödel, Trumpová, Lendl. Kdo z přehlédnutých Čechoslováků si zaslouží vyznamenání?
Prohlédněte si žebříček významných Čechů sestavený na základě výpočtů mezinárodního vědeckého týmu a hlasujte, kdo z dosud nevyznamenaných by si zasloužil řád či medaili.
Čtvrtek 20. října 2022
Buněčná terapie jako revoluční typ léčby rakoviny. V Ostravě na něm pracuje držitel ceny Neuron
Ještě před pár lety by si Ostravu nikdo se špičkovým biomedicínským výzkumem nespojil. Dnes je to ale jinak. Svou základnu tam má mezinárodní vědecký tým v čele s Michalem Šimíčkem. Dělat vědu z Ostravy ale podle něj není hendikep. Šimíček je dalším z vědců, které Radiožurnál navštívil v reportážním seriálu o laureátech cen Neuron.
Jak zní tání ledovců? Projekt irské umělkyně netradičně mapuje vliv člověka na planetu
Ledovce po celém světě tají stále rychleji. Grónský ledovec ztrácí kvůli globálním klimatickým změnám přes 250 miliard tun ledu ročně. A právě tento úbytek monitoruje umělkyně z Irska, a to nejen prostřednictvím fotek a videozáznamů, ale i dost neobvykle skrze zvukové nahrávky. Proces tání ledovce v Grónsku totiž mimo jiné nahrává podvodními mikrofony. Ty budou...
Mezi těmi, kteří jsou programově proti Green Dealu, je hodně těch, co umí rusky, říká výzkumník Krajhanzl
Třetina české společnosti podporuje plán Evropské unie Green Deal, třetina je proti a třetina neví „Pozitivní je, že zleva doprava se všichni na některých opatřeních shodnou, je tu znatelná podpora obnovitelným zdrojům, úspory, zateplování, šetrnější chování v krajině,“ přibližuje ekopsycholog Jan Krajhanzl. „Je také silný hlad po plánech samospráv a...
Středa 19. října 2022
Z oxidu uhličitého na užitečné palivo. Martin Setvín získal Cenu Neuron za výzkum v oblasti fyziky
Pozoruje jednotlivé atomy v krystalech - mikroskopem, který si sám sestavil. To je Martin Setvín, letošní laureát ceny Neuron pro nadějné vědce v oboru fyzika. Zkoumá neobvyklé materiály, které by jednou mohly třeba přeměnit oxid uhličitý ze vzduchu na něco užitečného. Martin Setvín je dalším z vědců, které Radiožurnál navštívil v reportážním seriálu o...
Sražený vlk dostal jméno Bubla a rychle se zotavuje. Staví se na zadní nohy a stěhuje vybavení výběhu
Příběh mladého vlka, kterého srazilo na konci září auto v Krušných horách na Karlovarsku, má šťastné pokračování. Je po operaci kyčlí a zotavuje se v Záchranné stanici v Pavlovicích u Vlašimi. Jeho zdravotní stav se lepší.
Vlivem klimatické krize roztávají ledovce na Aljašce a vytváří nová jezera plná bakterií vylučující metan
Vlivem tajících ledovců vznikají na Aljašce nová jezera. Ovšem na rozdíl od ostatních nádherných scenérií tohoto amerického státu se k nim turisté pravděpodobně v dohledné době nepohrnou, napsal server Twistedsifter.
Zasněžování v říjnu? Přírodního sněhu ubývá, budoucnost zimních sportů řeší organizace i sportovci
Šetřit přírodu i energie. A zároveň začít uměle zasněžovat lyžařské sjezdovky v říjnu. Jde to dohromady? A jaká je vůbec budoucnost zimních sportů v době klimatických změn?
Úterý 18. října 2022
Letošní cenu Neuron za chemii získal profesor Pavel Hobza. Patří mezi nejcitovanější české vědce
Letošní cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oblasti chemie získal jeden z nejcitovanějších českých vědců, profesor Pavel Hobza. Teoretickými výpočty objevil nepravé vodíkové vazby, které potvrdily i reálné pokusy a musely se tak přepisovat učebnice. Radiožurnál v sérii reportáží představuje nadějné české vědce.
Pondělí 17. října 2022
Cenu Neuron přebrala molekulární bioložka Živná. Odhalila genetickou příčinu dědičného selhání ledvin
V sérii reportáží vám Radiožurnál představuje nadějné české vědce. Jednou z držitelek letošní Ceny Neuron je 35letá molekulární bioložka Martina Živná, která se svým týmem odhalila genetickou příčinu dědičného selhání ledvin. „Postihuje zhruba 50 procent členů rodiny v každé generaci,“ popisuje vědkyně. V Česku se nemoc týká několika desítek rodin.