feed info

88 článků z iROZHLAS - Věda a technologie


Neděle 30. října 2022


Ve Finsku se dodnes válí cvičné pumy, tanky i celá letadla z druhé světové války, vypráví archeolog

Mezinárodního výzkumu ve Finsku se zúčastnil archeolog války z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Tomáš Pancíř. Spolu s kolegy z jiných zemí se vydal po stopách válečných událostí let 1939 až 1945 na území této severské země. Jak Pancíř popsal budějovickému rozhlasu, některé okolnosti druhé světové války tam totiž ještě nejsou dobře zmapované.

Letní den na konci října. Teplý vzduch z Afriky ohřál v Česko, rekordy byly překonány na 86 stanicích

Teploty v Česku v neděli na třech místech vystoupaly na 25 stupňů Celsia a výše, čímž byla naplněna meteorologická definice letního dne. Nejtepleji bylo ve Vimperku na Prachaticku, kde odpoledne naměřili 26,2 stupně. Padl tam tak rekord pro 30. říjen, podobně jako na většině všech stanic měřících alespoň 30 let, řekl Filip Smola z Českého hydrometeorologického...

Kde přesně je voda kontaminovaná, zjišťují liberečtí vědci novou metodou. Potřebují k tomu jen pár pilin

Stromy slouží libereckým vědcům jako detektory nebezpečných pesticidů. Experti z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci dokáží jen z pár pilin zjistit, co se ukrývá v podzemní vodě. Díky tomu jsou průzkumy levnější. Vědci v nové metodě vidí i zahraniční potenciál, jejich metodu už v praxi používá první firma.


Sobota 29. října 2022


Madagaskarská poloopička má pro dloubání v nose speciální dlouhý prst, vědci ji natočili na video

Nové video zachytilo ksukola ocasatého (aye-aye), jak se prodlouženým prstem dloube v nose a jí svůj hlen. Podle britského serveru Guardian působí samotářská poloopička s velkýma očima, huňatým ocasem a citlivýma ušima jako roztomilé stvoření. „Chtěla jsem vědět, co s tím prstem dělají,“ řekla serveru BBC autorka videa a profesorka Anne-Claire Fabre z univerzity v...

Geolog: Zapomněli jsme, že půda je grunt, i když jsme ještě nedávno žili ve stínu hladu

Ne nadarmo se říkalo zemědělským statkům grunt, přičemž půda je jeho základním kamenem. „Co se vytratilo, je vztah k půdě jako k živitelce,“ říká geolog Václav Cílek pro Český rozhlas Plus. Podle něj byla dříve půda a potraviny pro všechny lidí všech věků to nejzákladnější, o co se snažili. „I v dobrých letech zemědělství pracovala s přebytky okolo 10...


Pátek 28. října 2022


Investor: Tvrzení, že Musk chce Twitter přebudovat a zároveň propustit jeho zaměstnance, nedávají smysl

Muskovo propouštění vedoucích pracovníků Twitteru byl sice nečekaně rychlý, ale očekávaný krok, komentuje postup investor technologickcýh start-upů Jiří Hlavenka. Musk, vlastník společnosti Tesla a SpaceX, také dříve uváděl, že má v úmyslu sociální síť po převzetí zcela přebudovat a propustit tři čtvrtiny zaměstnanců. „Berme jeho vyjádření s rezervou,“...

Od vzniku Československa uplynulo 104 let. ‚Mentálně jsme stále mezi Masarykem a Benešem,‘ říká historik

Před 104 lety vzniklo samostatné Československo. Historik Michal Stehlík připomíná, že svátek si můžeme aktualizovat a vnímat ho optikou dneška: „Žijeme významnou mezinárodní krizi, válečnou krizi, ekonomickou krizi. A třeba ta válečná nám může ukázat, že pojmy státní suverenita a státní hranice nejsou v dějinách samozřejmé. Státnost jako prostor, který je...

Popelky ve sklepě. Příběh Gertrudy Milerské Lachsové z Třince, její sestry, matky Heleny a otce Ferdinanda

V roce 1954 vyšel v podnikových novinách Třineckých železáren článek, v němž se psalo o pracovnících – sportovcích, kteří „plní vzorně své povinnosti, a proto je můžeme dát jako dobrý příklad všem ostatním členům našeho Sokola. Soudružce Gertrudě Lachsové je 19 let. Je krajskou přebornicí v kajakářství, získala i titul okresní přebornice v lyžařství...


Čtvrtek 27. října 2022


NASA odhalila led v kráteru u rovníku Marsu. Může být rozhodující pro budoucí mise na Mars

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že její přístroje na Marsu a jeho oběžné dráze zaznamenaly tvorbu jednoho z největších kráterů v historii mise na rudé planetě. V kráteru i jeho okolí jsou velké kusy ledu, jejichž přítomnost může být rozhodující pro budoucí misi člověka na Mars, uvedli vědci na čtvrteční tiskové konferenci.

OSN varuje, že se do konce století teploty zvýší o 2,8 stupně oproti předprůmyslové době

Pokud svět nezmění přístup k životnímu prostředí, světové klima se do konce století oteplí ve srovnání s předprůmyslovou dobou o 2,8 stupně. Ve své zprávě to uvádí Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Státy přitom schválily závazek, že omezí oteplení na dva stupně. Klíčový bude podle odborníků přístup zemí skupiny velkých světových ekonomik G20,...


Středa 26. října 2022


Nejlepší pro fotovoltaiku? Cestou vpřed je navrstvení několika materiálů na sebe, popisuje vynálezce

Náhoda za náhodou, tak podle vynálezce solárního panelu technologie vznikla. Martin Green, australský profesor z Univerzity Jižního Walesu, za svůj vynález získal Millenium Technology Prize, někdy přezdívanou jako „technická Nobelovka“. K výzkumu se kdysi dostal náhodou, téměř všechny dnes prodávané panely jsou ale založené na jeho technologiích. V exkluzivním...

Komunisté ho neprávem odsoudili za vypálení Lidic. Nalezené dopisy přinášejí nový pohled na jeho osud

Svůj národ jsem nezradil, vždy jsem byl hrdý Čech – tahle slova napsal továrník Jaroslav Pála svým dětem z vězení v roce 1946. Dosud nepublikované dopisy přinášejí nový pohled na osud muže, kterého po druhé světové válce neprávem označili za hlavního viníka vypálení Lidic. Město Slaný ho ocení in memoriam jako významnou osobnost města.


Úterý 25. října 2022


Komu patří Královec? Jeho nárokování by bylo absurdní i pro Přemysla Otakara II., říká historička

Kalinigradská oblast je území mezi Litvou a Polskem, kde žije zhruba půl milionu lidí. Součást Ruska se rozkládá na 15 tisících kilometrech čtverečních a je strategickým místem u Baltského moře. Dřív ale patřila Polsku, Německu i Litvě. Až do roku 1946 se dnešní Kaliningrad jmenoval německy Koenigsberg, česky Královec. Jaká jsou historická fakta? Odkud se české...

Archeologové objevili u Stockholmu vrak plavidla ze 17. století. Jedná se o ‚sestru‘ královské lodi Vasa

Švédští archeologové našli v moři nedaleko Stockholmu vrak téměř čtyři sta let staré lodi Äpplet. Jde o sesterské plavidlo královské lodi Vasa ze 17. století, která je vystavená v muzeu. Po sedmdesát metrů dlouhém plavidle z období třicetileté války archeologové pátrali roky. Vrak lodi je částečně rozpadlý, ale trup zůstal zachován až po spodní dělovou...

Aplikace WhatsApp hlásila výpadky, postupně obnovuje provoz

Služby komunikační aplikace WhatsApp po celosvětovém výpadku postupně obnovují provoz. Platforma v úterý dopoledne až dvě hodiny nefungovala uživatelům v Asii, Africe, Americe ani v Evropě, včetně České republiky. Návrat k normálnímu fungování služeb začali hlásit uživatelé v Indii i jinde, informovala agentura Reuters. Americká společnost Meta Platforms, která je...

‚Co se děje na našem nebi.‘ Komise expertů při NASA začíná prozkoumávat záznamy o UFO

Při americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA) začala působit komise odborníků, kteří prozkoumají data o neidentifikovaných létajících objektech, neboli UFO. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Komise bude analyzovat záznamy pořízené lidmi a subjekty z civilního a soukromého sektoru. Obdobnou komisi zřídilo i americké ministerstvo obrany. Jeho...

V úterý mohou lidé z území Česka a Slovenska spatřit částečné zatmění Slunce. Začne po 11. hodině

V úterý nastane výrazné částečné zatmění Slunce, které mohou spatřit i lidé z území Česka. Měsíc při něm zakryje více než 40 procent slunečního disku. Pro pozorování jevu je nutné chránit oči speciálním filtrem, jinak hrozí vážné poškození zraku. Další částečné zatmění Slunce lidé z českého území uvidí v roce 2025.


Pondělí 24. října 2022


Před 30 lety vznikla největší slovenská vodní elektrárna Gabčíkovo. Dluh přírodě je patrný dodnes

Přesně před třiceti lety zahájila provoz elektrárna na Vodním díle Gabčíkovo nedaleko Bratislavy. Nákladní auta tehdy navozila do Dunaje tisíce betonových kvádrů. Přehrazením říčního koryta se proud vody podařilo přesměrovat do nového kanálu a k vodním turbínám elektrárny. Gabčíkovo se stalo symbolem nově vznikajícího slovenského státu. Dobudování...

Před 80 lety nacisté v Mauthausenu popravili 264 českých odbojářů. Nejmladší oběti bylo 14 let

Byla to krutá pomsta za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha – přesně před 80 lety popravili nacisté v koncentračním táboře Mauthausen 262 českých vlastenců. Byli mezi nimi spolupracovníci parašutistů, ale i lidé, kteří s odbojem neměli nic společného. Nacisté totiž většinou vraždili celé rodiny odbojářů včetně dětí –...


Neděle 23. října 2022


Stovky mrtvých pohraničníků jsou jen mýty. Většinou šlo o sebevraždy nebo nehody

Stovky mladých mužů umíraly v letech nesvobody na československých hranicích. Jen zlomek úmrtí souvisí s tím, že by strážci hranic aktivně zasahovali proti – tehdejší terminologií – narušiteli. „Značné množství pohraničníků padlých při ostraze hranic? To jsou mýty,“ říká historik Martin Pulec, který zmapoval téměř všechna jejich úmrtí.

Moderní, nebo závislí? Zájem českých seniorů o moderní technologie stoupá

Na mobilu je i při večeři, nosí jej po celém domě, tráví na něm hodiny, nemůže se odlepit od obrazovky. Většině z nás se před očima vybaví dítě nebo představitel generace Z, který s technologiemi vyrostl. Český statistický úřad však upozorňuje na to, že se počet uživatelů moderních technologií zvyšuje i u nejstarších věkových kategorií a jejich časté...

Sněžní krabi zmizeli z aljašských vod a lovná sezona je zrušená. Důvodem jsou zřejmě klimatické změny

Aljašské ministerstvo pro ryby a zvěř poprvé v historii zrušilo sezónu lovu krabů sněžných. Může za to úbytek těchto živočichů v Aljašských vodách. Za poslední dva roky se počet krabů žijících v Beringově moři snížil o 90 procent. Server Vice píše, že vědci nevědí přesně co za úbytkem stojí ale shodují se, že hlavní příčinou je rychlá změna klimatu.

Jedinou motivací pytláka je sebrat kly a rychle zmizet, říká ochránce slonů Sniegon

Za posledních 31 let klesla populace slonů afrických o 70 procent. Obchod se sloními kly totiž znamená velký byznys. A jeho organizátoři těží z velké chudoby v oblasti Afrického rohu. Arthur Sniegon v Africe už 12 let bojuje proti pytlákům a snaží se chránit ohrožená zvířata. Teď jde do kin snímek s názvem The Elephangelist, který o něm pojednává.

Práce vědců z CERNu někdy připomíná Sherlocka Holmese. Vrásky jim dělá i energetická krize

Česko a Slovensko oslavily třicet let spolupráce s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN). Světoznámá laboratoř částicové fyziky sídlí na hranicích Francie a Švýcarska. Před deseti lety tu vědci objevili částici zvanou Higgsův boson. Nejnovější dění v organizaci po stránce výzkumu a v souvislosti s energetickou krizí přiblížil v rozhovoru pro Radiožurnál...


Sobota 22. října 2022


Ježci menší než pomeranč patří v říjnu do záchranné stanice. Větší to zatím zvládnou venku sami

Pracovníci záchranné stanice ve Vrchlabí apelují na lidi, aby nepřinášeli každého ježka, kterého najdou. Zdejší prostory se v těchto dnech malými hmyzožravci zaplňují a za pár dní nebude kam umístit další. Radí, že větší ježky je dobré nechat v přírodě, vytvořit jim na zahradě správné podmínky v podobě hromady spadaného listí. V ní zimu přečkají.

Vyvlékl ruku z pouta a utekl z cely smrti. Zapomenutý příběh odbojáře Maryšky

Před osmdesáti lety v říjnu 1942 zatýkalo gestapo na ministerstvu školství. Přišli si pro školního inspektora z Duchcova, učitele, statečného odbojáře a českého vlastence Jana Maryšku. V roce 1944 nad ním vynesl německý soud trest smrti. Měla mu být sťata hlava. Maryška ale z cely smrti utekl a skrýval se do 3. května 1945. Během Pražského povstání se znovu zapojil...

Do Židovského muzea se vrátily synagogální předměty ztracené za války. Našly se v newyorské aukci

Čtyři synagogální předměty se vrátily do sbírek Židovského muzea v Praze. Jde o textilie, které se v období nacistické okupace podařilo muzeu zachránit ze zaniklých židovských obcí, ale v poválečném období znovu zmizely. Odborníkům ze Židovského muzea se je teď podařilo nalézt v nabídce jednoho z newyorských aukčních domů

Chybí systém péče o zraněné šelmy, říká stopařka vlků Kadlecová. Případ vlčka Bubly by to mohl změnit

Vlků v českých lesích přibývá a případ vlčete Bubly, které přežilo střet s autem a nyní se zotavuje v Pavlovicích u Vlašimi, ukázal velkou podporu, které se tyto šelmy mezi lidmi těší, ale zároveň také obavy, které vyvolávají. „Vlk jako takový v lidech vždycky ve srovnání s jinými zvířaty vyvolával mnohem silnější emoce, ať už pozitivní nebo...

Musíme odlišit škodlivý obsah od toho, který je nepříjemný. Říká o blokování dezinfowebů publicista

Ministerstvo vnitra začalo chystat zákon, který by měl upravit případné blokování webů s dezinformacemi. Celý proces je složitý a ve vymezení zákona panují mezi poslanci neshody. První verze v srpnu nezískala shodu vládních koaličních stran, proto se nyní pracuje na nové variantě. Ta ale zcela vynechává pojem dezinformace.


Pátek 21. října 2022


‚Západní protokoly léčby leukémie se zaváděly za pana profesora.‘ Hematoonkolog Jan Starý získal cenu Neuron

Dětský hematoonkolog Jan Starý zachránil díky své systematické práci mnoho dětských životů. I díky tomu získal ocenění Neuron za celoživotní přínos vědě. Zásluhou mezinárodně uznávaného lékaře Fakultní nemocnice Motol se děti v Československu od 80 let léčily s leukémií podle západoevropských protokolů. „Pro nás byl vždycky vzorem,“ říká staniční...


Čtvrtek 20. října 2022


Buněčná terapie jako revoluční typ léčby rakoviny. V Ostravě na něm pracuje držitel ceny Neuron

Ještě před pár lety by si Ostravu nikdo se špičkovým biomedicínským výzkumem nespojil. Dnes je to ale jinak. Svou základnu tam má mezinárodní vědecký tým v čele s Michalem Šimíčkem. Dělat vědu z Ostravy ale podle něj není hendikep. Šimíček je dalším z vědců, které Radiožurnál navštívil v reportážním seriálu o laureátech cen Neuron.

Jak zní tání ledovců? Projekt irské umělkyně netradičně mapuje vliv člověka na planetu

Ledovce po celém světě tají stále rychleji. Grónský ledovec ztrácí kvůli globálním klimatickým změnám přes 250 miliard tun ledu ročně. A právě tento úbytek monitoruje umělkyně z Irska, a to nejen prostřednictvím fotek a videozáznamů, ale i dost neobvykle skrze zvukové nahrávky. Proces tání ledovce v Grónsku totiž mimo jiné nahrává podvodními mikrofony. Ty budou...

Mezi těmi, kteří jsou programově proti Green Dealu, je hodně těch, co umí rusky, říká výzkumník Krajhanzl

Třetina české společnosti podporuje plán Evropské unie Green Deal, třetina je proti a třetina neví „Pozitivní je, že zleva doprava se všichni na některých opatřeních shodnou, je tu znatelná podpora obnovitelným zdrojům, úspory, zateplování, šetrnější chování v krajině,“ přibližuje ekopsycholog Jan Krajhanzl. „Je také silný hlad po plánech samospráv a...


Středa 19. října 2022


Z oxidu uhličitého na užitečné palivo. Martin Setvín získal Cenu Neuron za výzkum v oblasti fyziky

Pozoruje jednotlivé atomy v krystalech - mikroskopem, který si sám sestavil. To je Martin Setvín, letošní laureát ceny Neuron pro nadějné vědce v oboru fyzika. Zkoumá neobvyklé materiály, které by jednou mohly třeba přeměnit oxid uhličitý ze vzduchu na něco užitečného. Martin Setvín je dalším z vědců, které Radiožurnál navštívil v reportážním seriálu o...


Úterý 18. října 2022


Letošní cenu Neuron za chemii získal profesor Pavel Hobza. Patří mezi nejcitovanější české vědce

Letošní cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oblasti chemie získal jeden z nejcitovanějších českých vědců, profesor Pavel Hobza. Teoretickými výpočty objevil nepravé vodíkové vazby, které potvrdily i reálné pokusy a musely se tak přepisovat učebnice. Radiožurnál v sérii reportáží představuje nadějné české vědce.


Pondělí 17. října 2022


Cenu Neuron přebrala molekulární bioložka Živná. Odhalila genetickou příčinu dědičného selhání ledvin

V sérii reportáží vám Radiožurnál představuje nadějné české vědce. Jednou z držitelek letošní Ceny Neuron je 35letá molekulární bioložka Martina Živná, která se svým týmem odhalila genetickou příčinu dědičného selhání ledvin. „Postihuje zhruba 50 procent členů rodiny v každé generaci,“ popisuje vědkyně. V Česku se nemoc týká několika desítek rodin.