Proč se nové varianty covidu objevují tak rychle? Virus šlape na plyn mutací
Koronaviry jsou na mutování líné. To stále platí. Jak je ale možné, že nové varianty vznikají v takovém tempu? Podle rozsáhlé detailní analýzy genomů viru SARS-CoV-2 dokáže původce pandemie občas pořádně dupnout na plyn rychlosti mutací, chvíli ho tlačit k podlaze a pak zase vypustit tempo a mutovat pohodovou rychlostí. Důvody nejasné, výzkum pokračuje.
Vysokoenergetická boranová paliva slibují „zelenější“ raketový pohon
Americké letectvo a NASA v 50. letech zvažovali použití boranových paliv, ale nakonec od nich ustoupili, kvůli technickým potížím. Dnes jsme možná na prahu jejich renesance v „bezuhlíkovém“ pohonu raket, která zahrnuje úpravu boranu amonného do formy nanočástic, řešící problémy doprovázející spalování boranů.
Neděle 27. února 2022
Nový kvantový gravitační senzor vidí pod zem jako ostříž
V současné době víme lépe, co je pod ledem v Antarktidě, než co se skrývá pod ulicemi našich měst. Dramatickou změnu by mohl přinést kvantový gravitační gradiometr, který je levnější, rychlejší a spolehlivější než dostupné alternativy. Nedávno prošel úspěšným testem v terénu, při němž odhalil tunel ukrytý metr pod zemí.
Sobota 26. února 2022
O brýlích, které se nezamlží
…pokud mají plastové čočky s novou povrchovou úpravou. Je odolná, antireflexní a má samočistící schopnosti.
Pátek 25. února 2022
Ultrahlubinné vrty s gyrotronem nabízejí téměř neomezenou geotermální energii
Je to příjemně ambiciózní nápad. Americký spin-off Quiase hodlá vrtat do hloubky 20 kilometrů s využitím gyrotronu, čili maseru milimetrového záření. Tam narazí na teplotu kolem 500 °C, která zajistí superkritickou vodu. Superkritická geotermální elektrárna „vyždímá“ z každé kapky vody 10krát víc energie. Superhorká geotermální energie také nabízí...
Čtvrtek 24. února 2022
Elektronická biomimetická sítnice z perovskitu rozezná rukou psané číslice
Perovskit nejspíš čeká slibná kariéra v solární energetice. Tím ale jeho možnosti nekončí. Jeho pozoruhodné vlastnosti využili v saúdskoarabské techniky KAUST při vývoji elektronické sítnice. Jejími uživateli by přitom neměli být lidští pacienti, ale roboti a pokročilé kamerové systémy.
Metamateriál pro lepší snímky z magnetické rezonance
Prototyp helmy z 3D tiskárny působí jako výtvor z dětské stavebnice. Nejde však o hračku, nýbrž výsledek smysluplného výzkumu se slibným potenciálem levně a efektivně vylepšit vyšetření MRI i ve starších a méně výkonných přístrojích.
Pelopova kost
Tradice o „Pelopově“ obří kosti, nejspíš lopatce, a o jejím přenášení. Legenda o rozsekání a opětovném scelení Pelopa. Touha mít svého obra. Subfosilní nebo fosilní kost, slona nebo dinosaura?
Povrchový nanotmel prodlouží životnost již existujícího betonu
Beton je fajn, ale má podstatné slabiny. Vědci se snaží vylepšit jeho složení, aby byl odolnější. Co ale s již existujícím betonem. Odpověď nabízí nanotmel, který je založený na oxidu grafenu a montmorillonitovém nanojílu. Jeho aplikace zahušťuje mikrostrukturu betonu a vede k jeho vyšší odolnosti vůči pronikání vody i plynů, stejně jako proti posypovým solím.
Úterý 22. února 2022
Leonidas Pod je protidronový systém pro drony
Kalifornský startup Epirus pokračuje ve skvělé jízdě se svým mikrovlnným systémem Leonidas, který je velmi účinný proti celým hejnům dronů. V nové variantě Leonidas Pod lze tento systém instalovat na menší drony nebo i další podobné platformy, s jejichž pomocí bude možné vytvořit masivní obranu proti obávaným hejnům.
Nejmenší baterie světa je menší než zrnko soli
Miniaturní mikroelektronika je k ničemu, pokud nemá zdroj energie. Zmenšování baterií ale není tak snadné. Němečtí odborníci z TU Chemnitz vytvořili nejmenší baterii světa s „roládovým“ designem, která by mohla pohánět nepatrné elektronické čipy pro biomedicínu nebo třeba mikrorobotiku.
Vodík z vody pomocí gallia a hliníku?
"Nepotřebujeme žádný energetický vstup a vodík bublá jako divý. Nikdy jsem nic podobného neviděl."
Pondělí 21. února 2022
Planetka se třemi měsíci
Astronomům se podařilo ze starších záznamů vydolovat třetí satelit planetky Elektra, a tak poskytnou důkaz o prvním pozorovaném „čtyřnásobném asteroidu“ (quadruple asteroid).
Neděle 20. února 2022
Americký „super-brouk“
Ne, nejde o novou zbraň z dílny DARPA. To jen známá mandelinka bramborová evolučně vyzrála na většinu insekticidů. Podobně jako rezistentní „super-bakterie“ (MRSA), i „super-brouk“ vzdoruje lidským chemickým útokům.
Elektronické klávesy z úpletu
Přehodíte přes rameno, nebo složíte do báglu a u MIDI aparatury pak můžete předvést své hudební nadání s téměř neomezenou kreativitou.
Kvantoví mechanici poprvé kontrolovaně vystavěli kvantové doménové stěny
Ve shluku ultrachladných atomů se za určitých podmínek vytvoří domény, mezi nimiž se objeví doménové stěny (domain walls). Doposud jsme je pozorovali jen náhodou, teď už existuje recept na jejich přípravu. Výzkum „ochočených“ doménových stěn přispěje k rozvoji kvantových technologií.
Neurony na počty
Zkoumáním „měla babka čtyři jabka“ neurovědci zjišťovali dělbu práce buněk v mozku. Když v testech pokročili na „dej mi babko jedno jabko“, učinili objev – odhalili specializaci neuronů jdoucí takřka do absurdity. Lidský mozek má jedny neurony na sčítání a jiné zase pouze na odčítání.
Sobota 19. února 2022
Triumf relativity: Fyzici změřili dilataci času na vzdálenosti 1 milimetru
Fyzici amerického institutu JILA dokázali detekovat naprosto nepatrnou relativistickou dilataci času na vzdálenost pouhého jednoho milimetru. Chtělo to ultrachladné atomy stroncia, hodně laserů a ultrapřesné atomové hodiny. Do budoucna by podobné atomové hodiny mohly být ještě přesnější, což by snad konečně umožnilo propojit relativitu s kvantovou mechanikou.
Pátek 18. února 2022
Umělá inteligence ze stáje DeepMind pomáhá krotit plazma v tokamaku
DeepMind už se svými umělými inteligencemi porazili hráče Go, počasí nebo 3D strukturu proteinů. Teď se pustily do fúzních experimentů. Jak se zdá, jde jim to k duhu. Fúzní inteligence ovládá tokamak a tvaruje extrémně žhavé plazma, které musí zůstat tam, kde je. Jak se zdá, DeepMind si zaslouží další skalp.
Čtvrtek 17. února 2022
Cielená epidurálna elektrostimulácia sľubuje pokrok v liečbe paraplegikov
Ťažké poranenie miechy s prerušením motorických nervových dráh vedie k strate pohyblivosti veľkej časti tela - paraplégii a k doživotnému upútaniu na lôžko, v lepšom prípade na invalidný vozík. Jeden nový liečebný postup však dáva naozaj sľubné výsledky.
Gigantomachie na obloze: Rádiová galaxie Alkyoneus je největší ze všech
Radioteleskopy sítě LOFAR objevily velmi nezřetelné, ale o to více obrovské rádiové laloky, které, jak se ukázalo, patří eliptické galaxii Alkyoneus. S těmito laloky činí její velikost 16,3 milionů světelných let. Potíž je v tom, že jinak je galaxie Alkyoneus zcela průměrná, možná až nudná. Stále nevíme, proč některé galaxie vytvářejí tak omračující...
Středa 16. února 2022
Limita na hmotnost neutrina se díky spektrometru KATRIN snížila
Neutrina jsou nejzáhadnější částice Standardního modelu hmoty a interakcí. Dnes víme, že jejich hmotnost není nulová, ale je extrémně malá. Možnost přímého určení této hmotnosti dává měření energie elektronů z rozpadu tritia. Po druhé dlouhodobé sérii měření se podařilo elektronovému spektrometru KATRIN snížit horní hranici pro hmotnost elektronového...
Úterý 15. února 2022
Olympijské hry a jejich proměny
Soupis olympijských disciplín v klasické době. Způsob ustanovování a proměny disciplín od archaické doby po římskou. Héřiny hry pro dívky. Úbory olympioniků a olympioniček. Racionalistická kritika her. Představuje se trenér Ikkos.
Superelastická slitina je prvním známým kovem, co je při zahřívání pružnější
Kovy se při zahřívání obvykle roztahují a zároveň měknou, čímž ztrácejí pružnost. Výjimkou jsou elinvary, které při zahřívání víceméně zůstávají pružné. Nový elinvar s vysokou entropií zachází ještě dál a jeho pružnost se po zahřátí nad cca 727 °C dokonce začíná mírně zvyšovat. Něco takového jsme u kovu zatím ještě nepozorovali.
Neděle 13. února 2022
SIBELIUS-DARK je zatím nejpřesnější simulací našeho vesmíru
Britský superpočítač DiRAC COSmology MAchine (COSMA) se pořádně zapotil a spočítal simulaci SIBELIUS-DARK, která je největší a nejvíce přesnou simulací vesmíru svého druhu. Nejde přitom o simulaci náhodného kusu virtuálního vesmíru, ale konkrétní simulaci našeho vesmíru do vzdálenosti 600 milionů světelných let od Země, která zahrnuje přes 130 miliard...