Po událostech v energetice v posledních letech se Francie opět vrátila k rozvoji jaderné energetiky. Stejně tak chtějí využít jaderné zdroje k vybudování nízkoenergetického mixu i některé další evropské státy, včetně České republiky. Je tak určitě užitečné se na zkušenosti a plány Francie podívat podrobněji.

V oblasti Moravské brány jsou známy četné nálezy z doby germánského osídlení (první polovina prvního tisíciletí). Blíže se tím před válkou zabýval amatérský archeolog Gustav Stumpf. Nález germánské spony však Stumpf nezaznamenal. Na celém území České republiky by se podobné nálezy snad daly spočítat na prstech jedné ruky. Nedávný nález germánské spony z...

BAE Systems úspěšně otestovali své želízko v ohni programu americké armády XM1155 Sub-Caliber, přesně naváděný dělostřelecký projektil Sub-Caliber Artillery Long-Range Projectile with Enhanced Lethality (SCALPEL). Podle nepříliš detailního prohlášení zasáhli statický cíl, který byl velice daleko. Přesná munice s ďábelským dosahem má za sebou další milník.

Izraelští vědci naslouchali rostlinám sužovaným suchem nebo nařezáváním stonku.

Gravitační čočky obsahují spoustu zajímavých informací o čočkovaném i čočkujícím objektu. V tomto případě analýzy a superpočítačové simulace čočkující masivní eliptické galaxie Abell 1201 BCG vystopovaly ultramasivní černou díru o hmotnosti přes 30 miliard Sluncí. Je jednou z největších, jaké jsme kdy viděli.

Švédsko – mexický čtyřlístek vědců vytvořil pomocí speciální optické soustavy, laseru a kapek vody zajímavý optický model pro výzkum kvantového chování atomů.

Biotechnologický startup Vow na základně fosilní DNA a genomu slona rekonstruoval mamutí myoglobin, který je zásadní pro chuť a barvu masa. Ten vložili do buněk a vypěstovali maso, z něhož uvařili mamutí koule. Prozatím skončily v muzeu, ale příště, kdo ví? Dali byste si mamuta?

…aneb Giganti mezi kachnozobými dinosaury

Parní lokomotivy dominovaly ekosystému dopravy do poloviny 20. století. Jejich vymírání je skvělým modelem pro biology, protože fosilní záznam lokomotiv není vůbec děravý. Je fascinující vidět, jak ryze technologické záležitosti, které považujeme za výplod našich myslí, ve skutečnosti hrají podle biologických not.

Fyzici spočítali, že horizonty událostí černých děr nakonec rozežerou prakticky všechny kvantové superpozice. Ať jsou kdekoliv. Podle nich jsou černé díry absolutními mistry dekoherence. Jejich tesknivé chřtány zírají na celý vesmír jako všudypřítomný a přitom úplně lhostejný pozorovatel. Kam se na fyziku hrabe H. P. Lovecraft.

K tomu, čemu se lidově říká obcházení povinnosti platit daně, se bohatým nabízí celá řada nástrojů. K oblíbeným patří daňová optimalizace se založením pobočky v daňovém ráji. Na tom by ještě nemuselo být nic nelegálního, kdyby…

Temnou hmotu by mohly tvořit ultralehké částice, jako jsou temné fotony. Tým japonské Kyoto University pátral po temných fotonech kolem 0,1 meV pomocí nové metody detekce na milimetrových vlnách. Jako obvykle nic nenašli, ale jejich výzkum by mohl přispět k dalšímu rozvoji telekomunikačních sítí.

Průlomové grafenové senzory pro snímání mozkové aktivity jsou zcela neinvazní a fungují pod vojenskou přilbou. Díky jejich spojení s Microsoft HoloLens je teď vojáci mohou využívat k „telepatickému“ řízení robotických psů. A také dalších elektronických systémů, včetně rozmanitých dronů. Stačí jen pomyslet…

Arizonský startup Rosotics přichází s revolučním metodou 3D tisku z kovu, která je efektivnější a levnější variantou tradičního laserového 3D tisku kovů. Systém Mantis využívá tisk rychlou indukcí a zvládne prakticky všechny typy kovů, co jsou komerčně dostupné v podobě drátů. 3 tiskové hlavy zpracují asi 50 kg drátů za hodinu.

Trénink umělých inteligencí byl až doposud výsadou zkušených vývojářů s nemalými finančními prostředky. Teď ale přišla Alpaca ze Stanfordu a všechno se mění. Jsme svědky bouřlivé demokratizace všehoschopných inteligencí. Je jenom otázkou času, kdy zaklepou na Vaši mailovou schránku, přinejmenším. Připravte se na vše.

Krev dobře prodává. Platilo to pro tištěný bulvár a platí to i pro online zprávy. Lidská přirozenost vytváří začarovaný kruh. Fascinují nás negativní věci, tak jich jsou plné titulky, aby na ně všichni klikali, z čehož jsou pak všichni smutní. A smutek, ten v titulcích funguje nejvíc.

Mezi oběma místy, v nichž došlo k destrukci plynovodů, se nachází skládka z 2. světové války obsahující i chemické bojové látky. Dánští, němečtí a polští výzkumníci zveřejnili studii mapující možné důsledky explozí na podmořský život.

Turecká společnost Turkish Aerospace Industries vyvíjí bojový stealth dron se samokřídlem ANKA-3. Brzy by mělo dojít na jeho první let. Na rozdíl od dronu Kızılelma společnosti Baykar upřednostňuje stealth vlastnosti před vysokým výkonem. Turecko má zaděláno na slibný mix bojových dronů, které se navzájem doplňují.

Nepůjde teď o slavný obraz Johanna Vermeera, nýbrž o výtvarné téma doby kolem roku 600 před n. l., známé z kykladských ostrovů. Náušnice je velká, takže je zakotvená také ve tváři. Na Kykladách má svůj předobraz už v rané době bronzové.

Tradiční sklo se vyrábí z křemičitého písku. Když se místo něj použije prášek z peptidů nebo aminokyselin vznikne biomolekulární sklo s pozoruhodnými vlastnostmi. Je skvěle průhledné, pevné a přitom se za pár týdnů až měsíců rozloží v kompostu. Nebo třeba v lidském těle, pokud by bylo součástí vstřebatelných implantátů.

Papírová letadélka jsou k nezastavení. Jenom kousek papíru a inženýrům přitom nedá spát. Nový robotický systém navrhuje design letadélek, šikovně je vyrábí je a nakonec je i ladně hází, aby je otestoval. Podobné automatické systémy by se mohly podílet na rychlém vývoji a testování nových konstrukcí letounů.

…aneb Existoval skutečně jurský čtyřnohý alosauroid?

Měsíc považujeme za romantického průvodce Země, který nám nabízí malebné noci a přílivy s odlivy. Podle simulací vývoje planetárních systémů bychom měli být rádi, že se Měsíc chová spořádaně. Vypadá to, že zvlášť u exoplanet v blízkosti hvězdy se může exoměsíc vzdálit od planety, vrátit se a vší silou do exoplanety narazit za pouhou 1 miliardu let od...

Použitie nukleárnych zbraní je opäť na pretrase. A zdá sa to jednoduché: dáme dohromady kritické množstvo uránu 235U alebo plutónia 239Pu, rozbehne sa reťazová štiepna reakcia a bum! Tak prečo nad tým sedeli špičkoví vedci v Los Alamos celé dva roky?