Mezinárodní vesmírná stanice, největší lidmi vybudovaný objekt ve vesmíru bude nad 90 % světové populace kroužit minimálně do roku 2024. Pokud vás zajímá, co se odehrává na palubě orbitálního komplexu s vnitřním hermetizovaným objemem přes 800 metrů krychlových, můžeme vám to přiblížit.

Štěstěna se stále víc přiklání ve prospěch mizivé, leč existující hmotnosti neutrin. Souhlasí s ní i pozorování reliktního záření Planckovým teleskopem a gravitační čočkování galaxií.

Chemici a inženýři na Penn State University dali hlavy dohromady a vyrobili vrtící se nano-tyčinky z drahých kovů. Svůj nano-prach postrkují kombinací ultrazvuku a magnetického pole a hrdě ho nazývají nanomotory. Nevypadá to zatím nic extra, ale je to nejspíš poprvé, co se takovými „nano-ponorkami“ podařilo někomu v buňce potulovat cíleně.

V Kanadských Skalistých horách objevili novou a velice slibnou lokalitu s krásně zachovalými nálezy ze středního kambria. Mramorový kaňon nejspíš časem zastíní i kultovní Burgesské břidlice.

V geologickém smyslu slova. Podle analýz 252 milionů let starého zirkonu trvalo děsivé permské vymírání asi 60 tisíc let. Jsou hlavním viníkem masakru přece jenom Sibiřské trapy?

Po rozbahněném ústí řeky v okolí dnešního Happisburghu ve Velké Británii se procházeli lidé. Takhle to zní celkem banálně, nicméně tato procházka se odehrála někdy před 780 000 lety až jedním milionem let. Starší otisky bytostí rodu Homo jsou známy už jen z Afriky.

O přípravě nového typu buněk, nadějích z toho plynoucích, ale také o legislativních tenatech a transplantační turistice s Jaroslavem Petrem.

Po chvíli oddechnu tu opět máme nejstarší hvězdu. I tentokrát drží poněkud pochybný primát, je ale zajímavá z hlediska vývoje ranného vesmíru.

3D laserové rytí skla napodobuje technologii osvědčenou stamilióny let evoluce. Stačí miniaturní praskliny ve vhodném uspořádání a rozbít skleničku bude mnohem těžší. Soudruzi v NDR by jistě záviděli.

Možná přijde den, kdy nám už nebudou stačit zdroje Země ani dalších planet. Pustíme se pak do hvězdného liftingu?

O evoluci člověka, společných předcích, chování lidoopů a striptérkách s Janem Zrzavým.

Dvojice histonů dramaticky zvyšuje úspěšnost tvorby kmenových buněk

Nedávno objevený hnědý trpaslík ULAS J222711-004547 je neuvěřitelně zbarvený do ruda. Jeho barvy vykreslují velmi tlustá oblaka minerálního prachu.

existují i gigantičtější

V CERNu se na experimentu ASACUSA chystají s hyperjemnou spektroskopií antivodíku vyzvat k souboji trýznivou záhadu baryonové asymetrie. Přijdeme konečně na to, proč je v našem vesmíru mnohem víc hmoty než antihmoty?

První předběžné výsledky, aneb od myší k lidem to trvalo sotva týden...

Nově objevení mravenci otrokáři Temnothorax pilagens přepadají drobná mraveniště svých příbuzných ve velmi efektivních komandech plus mínus čtyř mravenců. A jsou v tom vražedně dobří.

Naše fixace na dvojčata Země je možná zavádějící. Nejspíš existují i superobyvatelné světy, velké terestrické planety, méně hornaté, s větším počtem mělkých oceánů, kryté spolehlivým magnetickým štítem a obíhající oranžového trpaslíka. Kde je asi nejbližší?

alespoň ty americké

Převratný porézní keramický kompozit se 3D mikroarchitekturou jako by vzdoroval fyzikálním ústavním zvyklostem. Problém je v tom, že ho zatím vyrobíme maximálně v milimetrových rozměrech.

Den podpory nanomedicíny v onkologii se v první repríze dostal i do České republiky. Proběhl v Praze, pod taktovkou Technologického centra AV ČR.

Naše podivuhodné vědomí je generované kvantovými vibracemi mikrotubulů v mozkových neuronech, které jsou ozvěnou informace vtištěné do samotného časoprostoru. Nezní to lákavě?

Staří praktici už dlouho tvrdí, že doplňky s antioxidanty riziko rakoviny mohou zvyšovat. Mladí ne praktici z universitní laboratoře v Göteborgu nejspíš přišli na to, proč.

Vývojáři na Virginské polytechnice vyrobili biobaterie, které velmi zdatně ždímají elektřinu z maltodextrinu pomocí syntetické metabolické dráhy ze 13 enzymů.