Nové vykopávky v kavkazské jeskyni Mezmaiskaya údajně dokládají klimatický kolaps neandrtálců po výbuchu supervulkánu v oblasti dnešní Neapole. Že by specialisté na dobu ledovou neustáli ... sopečnou zimu?

...byla udělena trojici chemiků, kteří vyvinuli a zdokonalili metodu paladiem katalyzované syntézy složitých organických molekul, které umožnily vývoj nových léků, chemikálií pro zemědělství nebo moderních materiálů.

V Guinessově knize rekordů a učebnicích se bude přepisovat. Titul organismu s největším genomem přebrala jednomu z nejhloupějších obratlovců, bahníku, japonská rostlina příbuzná vranímu oku.

Základní pravidla dobré týmové práce bychom asi dokázali definovat všichni i když s jejich dodržováním by to tak jednoznačné nebylo. Vědci se ale snaží proniknout hlouběji do vztahů, které ovlivňují výkonnost pracovní skupiny nebo úspěšnost celé organizace. Od čeho závisí takzvaná kolektivní inteligence? Má být povýšen vždy ten nejschopnější?

Zeleně světélkující protein vymačkaný z medúz je ve směsi s proteiny světlušek a korálů základem autonomních biočlánků, které by mohly brzy pohánět medicínské nanostroje.

Orbitální rentgenový teleskop Chandra odhalil v záhadné hvězdě BP Piscium svižně rotujícího rudého obra, který jako hvězdný kanibal na sklonku života pozřel hvězdného partnera nebo velikou planetu.

Experiment s podivuhodným virovým mechanismem zásilkové služby ve světě mikrobů dramaticky zvýšil naše odhady četnosti horizontálního přenosu genů mezi jednotlivými bakteriemi.

Sup královský aktualizuje výraz tváře prokrvením pokožky, vyjadřují tak svůj momentální status.

...byla udělena za literátní zobrazení zoufalého boje jednotlivce s mocí.

Dravý ještěr Tyrannosaurus rex patří bezpochyby k nejpopulárnějším zástupcům pravěké fauny. Bez hrozby jeho děsivých čelistí se neobejde žádná „cesta do pravěku“, ať už ji podnikají klukovští hrdinové filmu Karla Zemana nebo hrdinové hollywoodského kasovního trháku „Jurský park“. Tyranosaura a jeho příbuzné však mají v oblibě i vědci, protože jim...

Párů, které chtějí mít děti, ale nemohou, přibývá. Jednou z jejich nadějí je oplodnění ve zkumavce. Přes veškerý pokrok vědy ale stále dvě třetiny všech lidských embryí se nevyvíjí zdárně. Nyní vědci ze Stanfordské university našli způsob, jak vajíčka selektovat a jejich predikce má 93% úspěšnost.

...byla udělena dvojici fyziků, kteří odhalili téměř zázračné vlastnosti monoatomární uhlíkové vrstvy – grafenu.

...byla udělena britskému vědci, jehož práce přinesla naději párům marně toužícím po vlastním dítěti.

V Austrálii a Hongkongu testovali, jak tělesné míry korespondují s hodnocením ženské přitažlivosti. Výsledky zveřejněné v časopisu Evoluční biologie dokládají, že i přes kulturní rozdíly jsou za nejatraktivnější považovány ženy mladé, vysoké a s dlouhými pažemi.

Jihoafrická společnost HGH Pharmaceuticals zamýšlí důkladně zkoumat a komerčně využít populární křovácký životabudič, sukulentní kosmatec Sceletium tortuosum z čeledi Aizoaceae. Stane se z něho zdroj energie pro manažery a vývojáře moderního světa?

Nalezené torzo dvojsochy s Amenhotepem III se stalo mistrovským exponátem muzea v Luxoru.

aneb další případ přeměny světla na mechanickou práci, tentokrát pomocí diaryletylénu.

V Sandersovém divadle Harvardovy university byly po dvacáté uděleny "antinobelovky".

Někdy ve středním siluru, před 439 až 409 miliony let, se na Zemi objevily cévnaté rostliny. Začaly dobývat souš a obohacovat atmosféru kyslíkem. Ten pak poháněl evoluci živočichů do větších a komplexnějších forem. Vědci se snaží zrekonstruovat, jak se v průběhu stovek milionů let měnil obsah kyslíku rozpuštěného ve vodách dávných oceánů.

Lovci exoplanet z programu Lick-Carnegie Exoplanet Survey ohlašují první cizí Zemi uprostřed obyvatelné zóny její hvězdy. Gliese 581g se stává planetou roku 2010. Kdy startujeme do souhvězdí Vah?

Tání alpských ledovců je argumentem proti klimatickému alarmismu. Nikoli pro něj. Stačí se podívat na pár grafů.

Lukem a šípy. Zatím.

Zdánlivě jednoduchá otázka provokuje fyziky již mnoho desetiletí. Dosud na ní hledají tu nejpřijatelnější odpověď.

Vědci ze tří australských pracovišť jsou v prestižním časopisu PLoS ONE podepsáni pod studií, ze které vyplývá, že pozůstatky takzvaného Homo floresiensis jsou nedostatkem jódu znetvořené kosti člověka Homo sapiens trpícího kretenismem.