Jak kapr o šupiny přišel
Kapr lysec se objevil ve středověkých klášterech v Anglii, kde mniši selektivně vybírali do chovu jedince s malým počtem šupin. Dnes patři kapr lysec mezi tradiční chovnou rybu i na Třeboňsku. Současné biology však zajímalo, co v genomu kapra způsobilo jeho „lysost“. Výzkum jim poskytnul zajímavou odpověď.
Zpráva o "božském ještěrovi" z Montany
...aneb jak amatér z Čech k pěknému obratli přišel
Fotosyntetické viry významnými výrobci kyslíku
Bakteriofágy napadající sinice mají vlastní extrémně šikovný systém na výrobu kyslíku, kterým udržují na živu vyřízeného hostitele. Při tom vyrábějí kyslík a rozhodně ne málo.
Čtvrtek 3. září 2009
Mozog určuje priestorové hranice nášho ega
Nielen na cestách, ale aj v medziľudskej komunikácii existuje niečo ako „bezpečná vzdialenosť“. Ak nám niekto naruší jej hranice, automaticky v nás spustí alarm nepríjemných pocitov. Tento osobný priestor stráži malé mozgové centrum a výnimky udeľuje len tým najbližším.
Skákající gen nám vylepšuje mozek
Každý jsme jiný a způsob, jakým uvažujeme, je v mnoha ohledech jedinečný. Dokonce i jednovaječná dvojčata s naprosto totožnou dědičnou informací se mohou lišit mnoha psychickými rysy. Na různorodosti práce mozku jednotlivých lidí se zřejmě významnou měrou podílí zcela zvláštní proces, který náhodně a jako na běžícím pásu mění dědičnou informaci buněk, z...
Středa 2. září 2009
Pokusní mazlíčci v roli alkoholiků
S křečky toho máme společného víc, než jen nutkání dělat si zásoby. Je to i slabost pro opojení. Křečci se alkoholiky stávají dobrovolně a rádi. Stejně jako jim i nám alkohol posouvá chod biologických hodin a nabourává synchronizaci denních aktivit. Vzniklé problémy křečkům přetrvávají i poté, co abstinují.
Pondělí 31. srpna 2009
Transplantace mitochondriálních genů
Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.
Sobota 29. srpna 2009
Dopis kancléřce Merkelové
Přes 270 vědců a odborníků zaslalo otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkelové, ve kterém ji vyzývají, aby přehodnotila svůj postoj ke globálnímu oteplování. Upozorňují, že atmosféra se už deset let neotepluje, ba naopak. Političce vytýkají, že příliš snadno uvěřila v tvrzení o globálním oteplování, aniž by si předtím ověřila fakta.
Pátek 28. srpna 2009
Když zdravé buňky umravňují ty nádorové
Britští vědci připravili inhibitory, které pomáhají zdravým buňkám zastavit bujení buněk nádorových. Alespoň v laboratoři.
Čtvrtek 27. srpna 2009
Co na nás vidí?
Pokud jde o výběr partnera na potenciální pohlavní styk, jsou ženy stejně vybíravé, jako muži. Hodně závisí na tom, jak se jim zdáme atraktivní. Posuzování běží nezávisle na dvou úrovních.
Lze poznat mozek psychopata?
Podle všeho ano. Neurologové z King’s College London přišli na to, že psychopati mají abnormality v uncinátním fascikulu bílé mozkové hmoty, který spojuje amygdala a orbitofrontální kůru mozkovou.
Srážka tělesa s Jupiterem v roce 1917?
Před pár týdny prošla sdělovacími prostředky zpráva o kolizi Jupiteru s cizím kosmickým tělesem. Srážky obra Sluneční soustavy s většími planetkami či kometami jsou spíše vzácné, vyskytují se obvykle jednou za několik století. Zatím poslední velký kosmický karambol zažil Jupiter v roce 1994, když na něj dopadlo 22 úlomků jádra komety Shoemaker-Levy 9.
Středa 26. srpna 2009
Tajemství krátkých psích nohou
Krátkonohá psí plemena, jako jsou jezevčíci, basseti či welsh-corgi, odhalila genetikům jedno z tajemství evoluce pozemského života. Američtí vědci zjistili, že za dramatickou změnu v délce psích končetin je zodpovědný nový gen vzniklý neobvyklým způsobem. Podobně získávají během evoluce zcela nové vlastnosti i další formy pozemského života.
Solární články nanášené jako barva
V laboratořích University v Texasu testují fotovoltaický materiál, který se bude na povrch nanášet jednoduše – například tiskem, nebo sprejováním. Mělo by jít o základ pro nový typ velkoplošných a levných solárních článků, které by v budoucnu mohly pokrývat střechy, nebo i stěny a okna budov.
Co je vlastně ta Godzilla?
...aneb malé ohlédnutí za (doslova) velkou filmovou postavou.
Úterý 25. srpna 2009
Ošklivé probuzení NASA ze snu o lidech na Měsíci
Plány na pilotované lety NASA jsou v troskách. Totální ztráta motivace a finanční krize vykonaly svoje. Pomohou soukromé firmy nebo třeba institut futuristických projektů?
Gorilí retrovirus přeskočil na člověka
62 letá Francouzka z Kamerunu přivezla z africké domoviny novou skupinu virů kmene HIV-1. Vypadá to, že pocházejí od goril. Na co se můžeme těšit příště?
Pod špinavým nebem Čína vysychá
V důsledku znečištění atmosféry poklesly za posledních padesát let ve východní Číně mírné dešťové srážky o plnou čtvrtinu. To má závažný dopad nejen na zemědělství. Méně vydatné deště přispívají i ke zdravotním problémům obyvatel a samy dále zasahují do změn klimatu.
Před 20 lety jsme navštívili Neptun
Píše se 20. srpen 1977 a do neprozkoumaných končin Sluneční soustavy vyráží kosmická sonda Voyager 2. Během následujících let postupně prolétne okolo Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Posledně jmenovanou planetu zkoumal Voyager 2 jako první a zatím i poslední vyslanec lidstva přesně před 20 lety.
Pondělí 24. srpna 2009
Ďalšie maximum slnečného minima
Naša prekvapujúco pokojná hviezda sa aj naďalej odmieta podriadiť sa predpovediam.
Oxycholesterol
Největším rizikem infarktu může pro naše srdce být málo známý typ cholesterolu.
Kosmická sonda LRO vypráví příběh starý 38 let
Už nějaký ten pátek obíhá okolo Měsíce kosmická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která na sebe zatím nejvýrazněji upozornila fotografiemi, jenž zachycují přistání člověka na Měsíci. Před pár dny NASA zveřejnila další fotografie, které ukazují misi Apolla 14 v novém světle.
Neděle 23. srpna 2009
Genomové pašeráctví na cestě k umělému životu
Neúnavný Craig Venter úspěšně přelstil enzymovou obranu mykoplazmat a se svým týmem nejprve upravil a poté transplantoval genom z jedné mykoplazmy do druhé. Umělá bakterie je na dohled.
Pátek 21. srpna 2009
Čandraján-1 ještě žije
Před deseti měsíci se od Země odpoutala první indická lunární sonda Čandraján-1. Po úspěšném začátku mise přišlo zklamání v podobě technických problémů, které pravděpodobně zkrátí činnost život sondy téměř o polovinu. Zatím však žije a vědci se snaží ji co nejvíce využít k poznání Měsíce. Například i v tandemu s americkou sondou Lunar Reconnaissance...
Čtvrtek 20. srpna 2009
Opět LHC a Tevatron
Právě před rokem jsem pro Osla napsal článek o výsledcích, které se dosáhly na urychlovači Tevatron. Ten je před spuštěním urychlovače LHC zařízením umožňujícím dosáhnout největších energií srážky protonů (přesněji protonu a antiprotonu) na světě. V té době jsem předpokládal, že v tomto roce už bude urychlovač LHC pracovat a pomalu začne přebírat od...