Už pětadvacet let narážejí vědci zkoumající nádorové buňky na prapodivné případy, kdy nacházejí v nitru jedné buňky buňku druhou. Ta si hoví si uvnitř své hostitelky a nikdo neví, jak se tam dostala, co tam dělá a proč to vlastně podniká. Fenomén kupodivu nevzbuzoval mezi badateli valný zájem. Podrobněji se jej rozhodl studovat Michael Overholtzer z bostonské...

Dvě velkorysé studie spousty plastidových genů u velkého souboru druhů odhalují dříve poměrně záhadné a zmatené vztahy mezi hlavními vývojovými liniemi kvetoucích rostlin.

Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.

Podivné zjevení beranů nakažených tularémií u nepřátel Chetitů nejspíš bylo geniálním genocidním tahem starodávných Indoevropanů.

Průmyslový rybolov je nejen důležitým zdrojem obživy a příjmů v mnoha přímořských státech, ale představuje také mizerně navržený evoluční experiment gigantických rozměrů. U komerčně nejdůležitějších druhů, jako je treska obecná nebo platýzi, převyšuje úmrtnost způsobená rybolovem několikanásobně přirozenou úmrtnost. Bylo by tedy s podivem, kdyby na takto...

Geneticky modifikovaný tabák vzdoruje suchu a je příslibem pro zemědělce v rozvojových zemích. Vědci připravují rajčata, rýži a pšenici, které vzdorují nedostatku vláhy.

Libí se nám Michelangelovo sousoší pany Marie držící v náručí mrtvého Krista proto, že jeho vzhled odpovídá našim vrozeným představám o tom, co je krásné? Pak se musí Michelangelova římská Pieta líbit všem bez rozdílu a v našich mozcích musí vyvolávat odezvu v centrech spojených s vnímáním emocí. A nebo hodnotíme Michelangelovo dílo jako nádherné proto, že...

Spánek není prázdné lenošení. Náš mozek při něm usilovně pracuje. Mnohé z toho, co jsme ve dne udělali nebo se naučili, si ve spánku opakujeme. Bez těchto „opakovacích lekcí“ bychom se učili nových věcem jen s obtížemi. Tým vědců z University of Arizona v Tucsonu vedený Brucem McNaughtonem zjistil, že „opáčko“ běží v mozku jako sedmkrát zrychlený film....

Země a Mars byly pravděpodobně v raném období formování „přikryty izolační vrstvou“, která značně zpomalila chladnutí a tuhnutí obou planet.

Nová pozorování ze Spitzera ukazují, že měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – nejsou ve vesmíru zcela běžné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %.

Láčkovky byly objeveny již v 17. století. Rostou v místech, kde je půda na živiny skoupá a tak si svůj jídelníček spestřují hmyzem a malými obratlovci. Francouzům se téměř po třech stoletích nyní podařilo odhalit další z tajemství těchto nekorunovaných královen masožravých rostlin.

U zrodu bezmála každého pátého případu rakoviny stojí viry. K nejčastějším patří nádory jater vyvolané viry žloutenky B a C nebo nádory děložního krčku způsobené papilomovým virem. Jen na konto těchto virů připadá ročně milion nových případů rakoviny. Tým amerických vědců vedených Arturem Casadevallem a Jekatěrinou Dadachovou z newyorské Albert Einstein...

Studie zvonků (Campanula americana) odhaluje význam vlivu prostředí, v němž rostou mateřské rostliny na úspěch jejich potomstva.

Promiskuitní samice nedávají všem otcům stejné šance. Umí to zaonačit tak, že upřednostní spermie od samce, který se jim nejvíc zamlouvá.

Americký hlodavec čipmank východní (Tamias striatus) se vyhýbá silnicím a k jejich překonání se nijak nehrne. Silniční komunikace tak fungují jako poměrně účinné bariéry oddělující jednotlivé populace čipmanků. Čeho se zvířata bojí?

Názorná ukázka toho, že genetická variabilita se vyplácí.

Ještě jsme „nedomlsali“ zprávy o úspěšném vytvoření embryonálních kmenových buněk makaka a věda nabízí další „průlom“ – rekvalifikaci lidských tělních buněk bez „klonovacího cirkusu“.

Odskočil si Homo habilis z Afriky do Asie, aby se z něj stal Homo erectus a pak se zase vrátil?

Pryč jsou doby, kdy přečtení kompletní dědičné informace bakterie byl oslaveno jako průlomový počin a přečtení genomu vyšších organismů oznamovaly sdělovací prostředky jako zprávu prvořadé důležitosti. Mezinárodní konsorcium genetiků oznámilo na stránkách vědeckého týdeníku Nature bez velkého halasu, že k dvěma dosud přečteným genomům mušek octomilek...

Dinosaurus s "vysavačem".

Samci cichlid tlamovců na to přišli.

Někdy se to tak semele, že nepatrná změna má nedozírné následky. Platí to i pro koňský herpes virus. Pouhá změna jedné aminokyseliny rozhodne o tom, zda kůň bude pokašlávat, nebo zchromne.

Bezprecedentní utajování výsledků testů geneticky modifikované kukuřice pěstované na pokusných plochách v italské Lombardii. Vědci protestují. Veřejnosti jsou tajeny informace důležité s ohledem na zdravotní rizika. Farmářům vznikají škody, které se odhadují až na miliardu euro.

S lidskou dědičností je to zase o něco složitější. Výjimečné případy, kdy v buňkách pracuje jen gen zděděný od jednoho z rodičů, zatímco druhý si válí šunky, nejsou vůbec výjimečné. A tak je lidstvo opět geneticky pestřejší, i když v „zápisu“ DNA genetickým kódem se to neprojeví.