To je, podle časopisu Physiological and Biochemical Zoology otázka, kterou se zabývá nejeden skunk pruhovaný.

Ivo Budil si s Prof. Ing. Jaroslavem Petrem, DrSc., povídal o omylech, které k vědě neodmyslitelně patří, a o podvodech, které by k ní sice patřit neměly, ale čas od času se s nimi potýkají i ty nejctihodnější vědecké instituce a nejprestižnější časopisy. Rozhovor vám přinášíme v textové formě i v audioverzi.

Mezinárodní skupina astronomů objevila obrovské diskové galaxie podobající se naší Mléčné dráze. Podle vědců musely vzniknout velmi rychle, jelikož pořízené snímky je ukazují v době, kdy od velkého třesku uplynuly tři miliardy let.

Šťastné Vánoce všem, popřál v závěru prvního rozhlasového pořadu profesor Reginald Aubrey Fessenden. Vysílání tehdy slyšelo pravděpodobně jen několik málo posluchačů, většinou námořníků na lodích, které pluly poblíže vysílače.

Kdo by neznal výrok českého velikána Járy Cimrmana. Zajímavé také je, že první elektrické křeslo, tedy mučicí a smrtící nástroj, sestrojil zubař. Ale ze zubů se také leccos o člověku dozvíme - i když už třeba nežije.

Za celou řadou významných společenských změn stála v minulosti dávné i nedávné různá studentská hnutí, studentské spolky, obecněji aktivita nejmladší generace. V repríze Třetí dimenze se zaměříme na současný stav věcí. Budeme rozebírat nejen zájem této věkové skupiny o věci veřejné, ale také nové možnosti vzájemné komunikace a jejich sociální dopady.

Dnes v 18:00 hodin si nenechte ujít přírodovědný magazín Natura. Protože na konci roku bývá zvykem se zastavit a ohlédnout, čeká nás takové ohlédnutí i v Natuře. Pokusili jsme se pro vás vybrat ty nejlepší příspěvky z roku 2006 a sestavit z nich zvláštní vydání.

Adoptovat africké dítě na dálku? Poslat do Afriky peníze nebo se stát dobrovolníkem, který se zapojí do některých humanitárních akcí? Jak nejlépe pomoci africkému kontinentu? Dozvíte se v dnešním Sedmém světadílu.

Kapr druhu Gymnocypris selincuoensis býval dříve v západní Číně hojnou rybou. Jeho nadměrný lov, destrukce přirozených trdlišť a stavba přehrad ale způsobily, že dnes tento druh patří mezi ohrožené.

Hrob, který před časem nalezli v Mongolsku archeologové, odhaluje svá tajemství. Pochází ze 3. století př. n. l. a do současné doby byl "zakonzervován" ve zmrzlé půdě, takže se jeho obsah výborně uchoval. Celý obsah hrobu byl převezen z mongolského Ulánbátaru do ruského Novosibirska.

V repríze Třetí dimenze se dnes věnuje vesmírnému výzkumu z trochu netradičního úhlu pohledu. Jednou nohou budeme takříkajíc stát na zemi. Pro výzkum vesmíru je totiž nezbytná pozemní infrastruktura. Nejde jen o kosmodromy, ale také o všechna zařízení, která umožňují komunikaci s družicemi, sdílení dat a jejich vyhodnocování.

V dnešním magazínu Ženšen uslyšíte o svátečním stravování a přejídání. A také o tom, jaký by měl být sváteční jídelníček lidí s diabetem 2. typu. Jak se starali o své zuby pravěcí lidé? Má smysl dávat si předsevzetí?

Obezita bývá nazývána pandemií 3. tisíciletí. Pandemií, která se mezi námi šíří velmi nenápadně a pomalu, ale která má na svědomí miliony lidských životů. Přejídání se často stává jedním z nástrojů této pandemie.

Jak se v ČR realizuje evropský projekt bezpečnějšího internetu pro děti, zhouba matematika Alana Turinga nebo wi-fi v blízké budoucnosti, to jsou hlavní témata dnešní sváteční Nula-jedničky, magazínu o lidech, technice a technologiích.

Třetí dimenze se dnes v repríze vrací ke vzájemnému vztahu dvou českých politiků, Tomáše G. Masaryka a jeho syna Jana. Jejich životní osudy se příliš nepodobaly. Přesto oba, každý po svém, ovlivnili významně podobu české politiky minulého století.

Co se chystá ve vesmírném výzkumu v roce 2007, tedy padesát let po vypuštění první umělé družice ze Země? To je jedno z témat dnešního Nebeského cestopisu, pravidelného přehledu zajímavostí a novinek z astronomie, meteorologie a fyziky. Kromě toho nabízíme meteorologické bilancování, hvězdy s neobvyklým chováním či měření vzdáleností družic.

20. prosince před 116 lety se narodil náš první nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský. Jak se měří zemětřesení a jak využít seismické vlny k archeologickým průzkumům; největší skleník České republiky a cestování škeblí říčních - to jsou témata dnešního přírodovědného magazínu Natura. Začíná v 18:00 hod.

V sedmdesátých letech 19. století - podle zákona z roku 1871, ale s platností od roku 1876 - byla v Rakousku-Uhersku úředně zaváděna nová soustava jednotek. Množství nejrůznějších měrných jednotek, které se v jednotlivých částech mnohonárodnostní říše historicky vyvinuly a teď už způsobovaly značné potíže při přepravě a prodeji zboží, bylo nahrazeno...

Podle Světové zdravotnické organizace žije na světě 38 milionů nevidomých lidí. Nemalý je ale i počet těch, kteří o oko přijdou. Potom na řadu přichází oční implantát.

Každý pátek od 18 hodin má premiéru historický magazín Zrcadlo. Jeho dnešní podoba však bude jiná, než na jakou jsou pravidelní posluchači zvyklí. Připravili jsme pro vás totiž speciální předvánoční vydání. Vybrali jsme to nejzajímavější, co v roce 2006 zaznělo v rozhlasovém archivu. Tuto rubriku od poloviny července připravoval Petr Mančal a výběr byl...

Trojrozměrný mikrosvět; ďábel medvědovitý; ptáci hnízdící v tepelné izolaci budov; Aljaška v pohybu; národní park v jižním Chile... Tato témata a mnoho dalšího přináší 6. číslo časopisu Živa, které vyšlo 19. prosince.

Před 68 lety - 20. prosince roku 1938 - byla u břehů jihovýchodní Afriky objevena živoucí fosilie, ryba přežívající z období prvohor - Latimeria chalumnea neboli latimerie podivná. Celých 14 následujících let tomu ale odmítal vědecký svět uvěřit. Co se tehdy stalo?

Záhadu magnetického pole planety Merkur se po třiceti letech snad podařilo vyluštit. Tvrdí to alespoň v časopise Nature německý astronom z Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy.