Nejtmavší fáze zatmění potrvá téměř hodinu a tři čtvrtě. Celý úkaz skončí až po půlnoci, v sobotu 28. července.

Ty ty ty – tá tá tá – ty ty ty. Nejznámější z nouzových signálů slaví své výročí. Už je to sto deset let, co byl zaveden jako celosvětově platné volání o pomoc.

Biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek jako zasvěcený průvodce zákruty, kterými se v průběhu historie ubírala biologická věda.

Nejkrásnější z nebeských úkazů uvidíme až v samém závěru července, obloha však nabízí nádhernou podívanou během každé z jasných letních nocí.

Věda prošla v 19. století zvláštní stadiem. Za pravdivé bylo prohlášeno jen vědecké a za vědecké jen to, co měřilo, vážilo, počítalo, experimentovalo. Scientismus se tomu říkalo.

Otázka, kdy a jak se na Zemi vzala voda, zajímá přírodovědce už stovky let. Dosud nejrozšířenější teorie o jejím meteoritickém či kometárním původu získala nedávno vážné trhliny.

Egyptské výzkumy a objevy našich badatelů pohledem žijící legendy české egyptologie, profesora Miroslava Vernera.

Jedním z plodů Pražského jara bylo zrušení cenzury. Došlo k němu 26. června 1968 novelizací tiskového zákona.

Začátek astronomického léta ozdobí kromě Mléčné dráhy všechny planety s výjimkou Merkuru. Od východu nastupují letní souhvězdí.

Obrovská, řiďoučká, superrychlá, ale také nejrozpálenější ze všech známých exoplanet – s atmosférou plnou hélia.

Před sedmdesáti lety, 14. května roku 1948, byl vyhlášen Stát Izrael. Svůj podíl na tom máme i my.

Se vším všudy skoro 700 stran nabitých informacemi – to je publikace Jiřího Gaislera a Jana Zimy, která letos vyšla už ve svém třetím vydání.

Venuše zářící jako Večernice a hned dvě pozoruhodná ranní seskupení vesmírných těles.

Nedávno jsme si připomínali čtyřicáté výročí letu prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka. Češi však zanechali v historii kosmického výzkumu i mnohé další stopy.

Blíženci na rozhraní zimy a jara, Venuše jako večernice, pár pěkných přiblížení a maximum meteorického roje Lyrid.

Kde jsme a kam směřujeme? To nejpodstatnější z dějin navigace a souvisejících technologií shrnul ve své knize americký novinář Hiawatha Bray.

Obloha chudá na hvězdy, ale bohatá na planety. Pohled na nebe v čase jarní rovnodennosti.

Podpovrchové dutiny v polárních oblastech Luny by mohly ukrývat velké zásoby vodního ledu. Hodily by se budoucím osídlencům.

Nejen 70. výročí komunistického převratu. Letos v únoru si připomínáme i kulaté výročí, které by mohlo zaujmout fanoušky Star Treku, Pána času, Červeného trpaslíka, Návštěvníků, Futuramy a dalších televizních sci-fi.

O krásných houbách, nadšených houbařích a českém vítězství vypráví vášnivý houbař, spisovatel a rozhlasový redaktor Jiří Kamen.

Ze sedmi planet budou v únoru k vidění jen čtyři. Tři z nich se budou ukazovat po ránu nad jihovýchodním obzorem.

Věda je krásná nejen jako pojem, ale i jako slovo. Jako pojem spojuje lidstvo vyjádřením touhy poznávat a chápat; jako slovo nás spojuje s dávnými počátky civilizace.

O granulaci na povrchu Slunce věděli astronomové už před více než sto lety. Předpokládají, že existuje i ve fotosféře jiných hvězd. Teprve teď se jim to však podařilo dokázat.

Rusko odolávalo zavedení gregoriánského kalendáře až do ledna 1918. A sotva si na něj Rusové zvykli, zahájili bolševici další kalendářní rošádu.