K 13. lednu 2007 bylo objeveno a zaregistrováno 209 planet, které krouží kolem cizích sluncí. Další by v příštích měsících měla objevit sonda COROT. O jejich úkolech na oběžné dráze hovoří astronom Jakub Rozehnal.

Orientovat se v pravěkých kulturách není snadné ani pro odborníka. Pro laika může být archeologie opravdovým labyrintem. Každý průvodce, který umožní zájemci vyznat se v tom nepřehledném bludišti, má cenu zlata.

I u nás, v České republice, se nachází sbírka papyrů; zpracovaná je však zatím jen zčásti. A jak to u nás vypadá se samotnými papyrology? Hovoří o tom literární historička Růžena Dostálová.

Dante bez orlího nosu, nejstarší figurka v historii, ještě ke ztrátě Mars Global Surveyoru, NASA na Měsíc jen s metrem, černé diamanty z hvězd.

Z nových poznatků astronomů vyplývá, že se obří plynné planety, jako je např. Jupiter a Saturn, formují už velmi brzy po vzniku mateřské hvězdy.

V antice se psalo převážně na křehký a choulostivý papyrus, materiál, který vydrží věky jen za určitých podmínek. Pozůstatky dávných papyrových archivů zkoumá věda, zvaná papyrologie. O úskalích, která tento výzkum přináší, hovoří literární historička Růžena Dostálová.

Záhadný úhyn plameňáků, vikinské pohřby v lodi, Hawking se chystá do vesmíru, "železná brambora" z New Jersey, žhavý déšť ve Wyomingu.

Nevysoký kámen stojící poblíž Kamenného Mostu u Velvar bývá označován za pravěký menhir. Většina odborníků však o jeho pravěkém stáří pochybuje. Je totiž značen křížem a kdysi se pod ním našla kostra. Možná i dvě.

Mezinárodní polární rok, ledovec větší než Manhattan, armáda proti ropuchám, Francouzi a UFO, mladé Američany nezajímá Měsíc.

Jako věk savců se často označují třetihory. Savci však byli na Zemi daleko dříve, už v dobách, kdy naší planetě vládli obří ještěři, dinosauři. Které tvory dnes považují vědci za první a nejstarší savce? O tom hovoří paleontolog Oldřich Fejfar.

Archeologickou sbírku muzea v Žatci nedávno obohatil nález unikátního pravěkého hrobu. Vyzvednut byl při skrývce ornice v pískovně u obce Roztyly nedaleko Nechranické přehrady. O nálezu hovoří archeolog Petr Holodňák.

Největší evropský dinosaurus, zkamenělý dvouhlavec, jak se čichá pod vodou, hledá se kráter u Antarktidy, teploty na Venuši.

Lednová obloha pod křídly Orionu, zimním trojúhelníkem a ve znamení konjunkcí.

Causa trpasličího člověka z indonéského ostrova Flores není jednoduchá. Mnohé otázky zůstávají nezodpovězené a vědecká diskuse se dotýká i toho nejzákladnějšího - samotné existence či neexistence tohoto člověka. Hovoří o tom antropolog Václav Vančata.

Co nás v letošním roce čeká a za příznivých okolností také nemine v oblasti kosmonautiky vám poví Marcel Grün.

Na webu brněnské hvězdárny je už nějakou dobu k dispozici Astronomická mapa České republiky. Představí vám ji astronom Jiří Dušek.

V samotném srdci Evropy se nachází velká terénní prohlubenina, obklopená vyvýšeným prstencem hor. Už italskému astronomu Galileovi připomínaly Čechy svým tvarem měsíční kráter. Vznikla snad Česká kotlina dopadem velkého meteoritu?

Žatecký archeolog Petr Holodňák vydal knihu, do níž shromáždil archeologické zajímavosti ze zhruba osmi desítek obcí bývalého žateckého okresu. Proč se do jejího psaní pustil?

Jedna z nejúspěšnějších sond k rudé planetě se deset let od svého vypuštění náhle odmlčela, patrně navždy. Co všechno se vědci díky této sondě o Marsu dozvěděli a co mohlo způsobit její konec? Hovoří o tom odborník na kosmonautiku Antonín Vítek.

Cenné Edisonovy žárovky, mumie za milion, hrobka lékaře Kara, stěhování gotického portálu, tisíc členů kosmických posádek.

Zkamenělé mládě plesiosaura, obézní makakové, amuři zachraňují Versailles, obnova jihoiráckých mokřadů, umělé zemětřesení ve Švýcarsku.

Po prvních křesťanech se do dnešních dnů dochovaly mimo jiné proslulé malby a reliéfy v katakombách, kam Římané pohřbívali své mrtvé. Jaké to bylo umění a jaká témata první křesťané zpodobňovali? Hovoří historik umění Jan Royt.

O Měsíci víme, že jeho tvář utvářelo po milióny let kosmické bombardování. Dopady meteoroidů takřka ustaly asi před třemi miliardami let. Bylo by však chybou domnívat se, že tím formování měsíčního povrchu skončilo.

Marné hledání delfínovců, postrach devonských moří, mrtvý z Trafalgarského náměstí, objev rotundy v Nové Bystřici, první detektor tsunami u Nikobar.