Vesmírem proudí miliardy částic. Jejich původ je mnohdy těžké odhalit. Nejtajemnější z nich (a pro vědce nejzajímavější) jsou částice, oplývající extrémně vysokými energiemi. I jim se občas připlete do cesty naše planeta, což dává pozemským výzkumníkům šanci tyto částice kosmického záření zkoumat a odhalovat jejich tajemství. Právě proto byla postavena...

Ludolfovo nekonečné číslo, hlubiny Bajkalu, čenichající velryby grónské, nejstarší zdomácnělý pes, ostatky Jana Křtitele.

Ve snaze zjednodušit a zatraktivnit zprávy ze světa vědy dokážou média někdy divy. Jako třeba když nedávno informovala o objevu dosud největší hvězdy ve vesmíru. Hvězda R136a1 z hvězdokupy v komplexu mlhovin zvaném Tarantule ve Velkém Magellanově mračnu je opravdu nejhmotnější z dosud pozorovaných. S jejím „objevem“ i s dalšími fakty je to ale trochu jinak,...

Život málokterého vědce či vynálezce je opředen tolika mýty, jako život slavného fyzika a elektrotechnika Nikoly Tesly, který na přelomu 19. a 20. století získal pověst "elektrického mága" a čaroděje. O jeho pokusech a objevech se dodnes vyprávějí hotové báje.

Paleontologové zkoumají minulost naší planety skrze fosilní pozůstatky vymřelého života. Archeologové se věnují stopě, kterou v ní zanechali lidé. Z pilné práce badatelů však může zbýt jen pouhá teorie na papíře, když ji nedoprovodí rekonstrukce - říká ilustrátor a malíř pravěku, jehož obrázky možná znáte, ale nevíte o tom. Libor Balák.

Dobře ukryté vydry Sabahu, indiáni proti přehradám, antické vraky u ostrova Zannone, plány Íránu s vlastním kosmonautem, nejpodrobnější satelitní mapa Marsu.

1. srpen 1696 je jedním z udávaných dat narození české, avšak i ve světovém měřítku významné osobnosti, Prokopa Diviše. Prokop Diviš postupně získal doktoráty z filosofie a teologie, znám je ale především pro své vědecké počiny. Zájem ho přivedl k hydrotechnice a především ke zkoumání statické elektřiny.

Pompeje, Herculaneum a Stabiae, tři římská města pod Vesuvem, zanikla mohutným sopečným výbuchem 24. srpna roku 79. Místo, kde kdysi stála, bylo postupně zapomenuto. Období „temného středověku“ nepřežila ani vzpomínka na ně. Vynořila se opět až s návratem evropských vzdělanců k antické tradici; a s touto vzpomínkou se nakonec vynořila i sama ztracená města.

Vážit cestu přes půl světa kvůli pár minutám tmy může jen blázen a nebo člověk, který ví, že během té krátké doby zažije něco mimořádného. Třeba úplné zatmění Slunce. V průběhu roku je na Zemi možné pozorovat vždy od dvou do pěti slunečních zatmění. Jen některá z nich jsou však úplná a to ještě ne každoročně.

Kosatec vuvuzela, koberec sinic na Baltu, Stonehenge a jeho dvojče, kluzák Zephyr a nový rekord v nepřetržitém letu, nejhmotnější objevená hvězda.

Srpnovou oblohu vytyčuje blízko zenitu letní trojúhelník, pomyslná spojnice, kterou tvoří Vega v Lyře, Deneb v Labuti a Altair v Orlu. Jižně od Labutě je souhvězdí Orla. Pás Mléčné dráhy nás na jihozápadě dovede až ke Střelci a Štíru. Níž na západě svítí Arktur v Pastýři. Na východě už o sobě poprvé dává vědět podzimní souhvězdí Pegasa s typickým...

Zhruba dva tisíce let, od antiky až do počátku novověku, byl nejrozšířenější astronomickou pomůckou. Určoval se s ním místní čas, pracovali s ním astrologové, ale také zeměměřiči a navigátoři; mořeplavcům pomáhal objevovat svět. Název mu dali Řekové: astrolábon - přístroj, který měří hvězdy. Česky se mu říká astroláb.

24. srpna roku 79 n.l., došlo ke katastrofě, která otřásla celým římským světem. Málokdo ji chápal jako obyčejný přírodní úkaz - to se jistě rozhněvali bohové! Jen oni mohli klidnou horu porostlou révovím proměnit v pekelnou výheň, jež zahubila tisíce lidí a smetla z povrchu zemského tři města. Hora nad Neapolským zálivem se jmenuje Vesuv a ta tři města byla...

Návrší nad středočeskou Kouřimí zdobí výrazná skalka, přezdívaná Lechův kámen. Je s ní spojena řada pověstí a milovníci tajemna by dali ruku do ohně za to, že jde o místo dávných obřadů a rituálů.

Kvetoucí Kozí roh, kulové blesky jako halucinace, džbán Carausiových mincí, Venuše Milóská pod gama paprsky, zatmění Slunce v Pacifiku.

Jak se pavouci rozmnožují, jak vypadají jejich námluvy a jak jsou na tom s péčí o potomstvo? Každý druh pavouka má úplně jiné zvyky, říkají odborníci – někdy i dost podivné ba přímo bizarní. Prozradíme vám o tom řadu intimních podrobností.

Před časem zkoušeli archeologové na některých výzkumech v Praze velmi neotřelou metodu vyhledávání starých hrobů; nazvali ji kynoprospekce. Z toho je zřejmé, že hlavním prostředkem, který tato metoda využívá, je psí čich.

Velryby plné jedů, leviathan z pravěku, tunel faraona Sethiho I., raketoplány v roce 2011, konec oceánů na Marsu.

Saturnovým prstencům je 400 let. Právě tolik let uplyne v červenci od chvíle, kdy je ve svém primitivním dalekohledu spatřil slavný Ital Galileo Galilei. Objekt se mu jevil jako jakási trojitá hvězda. Tři světlé skvrny, z nichž ta prostřední byla větší.

Na pavouky je česká příroda velmi bohatá. Odhaduje se, že by u nás mohlo žít až 1000 druhů těchto členovců. Najdete je úplně všude - od vrcholků Krkonoš až po Labskou nížinu; některé i pod vodní hladinou.

V prosinci 2012 prý podle mayského kalendáře nastane konec světa. Různí milovníci záhad, esoterici i někteří novináři na to už pár let důvěřivou veřejnost připravují a tak není divu, že tomu řada lidí věří. Jak je to však s oním koncem světa podle vědců, kteří se na mayskou kulturu specializují? Čeká náš svět skutečně neodvratná zkáza?

V červenci si připomínáme jednu z nejvýraznějších osobností vědy vůbec, německého matematika a filosofa Gottfrieda Wilhelma Leibnize. Je třeba poznamenat, že uvedený výčet jím pěstovaných disciplín zdaleka není úplný – věnoval se totiž také logice, právu, teologii, přírodovědě, historii nebo diplomacii.

Syslové v brněnské zoo, jediný ledovec západního Pacifiku v ohrožení, fresky apoštolů z římských katakomb, deset tisíc let starý oštěp, satelit a „kosmické smetí“.

Nelze asi pochybovat o tom, že události, ke kterým u nás došlo v první půli 15. století, byly opravdovou revolucí. Husitskou revolucí. Změny, které tato revoluce přinesla, byly zásadní a zasáhly tak či onak celou tehdejší společnost. Hodnocení těchto společenských, politických a ekonomických změn se v průběhu staletí měnilo, stejně jako se neustále měnil pohled na...