Letošní léto se jistě stane významným mezníkem pro všechny badatele, zabývající se historií Pražského hradu. Vychází totiž první díl jeho Archeologického atlasu, který má během příštích pěti nebo šesti let shrnout vše, co je zatím známo o věcech, skrytých pod povrchem místa, kde po staletí sídlili čeští panovníci.

Většinu lidí fascinují pohledy do kosmických dálav, kde probíhají procesy a děje, o jejichž podstatě víme jen málo – nebo také nic. Málokdo z nadšených pozorovatelů vesmíru však tuší, že podobná tajemství jsou skryta i v mikrokosmu rostlinné buňky. Mezi těmi, kteří tajemství buněk zkoumají, a jsou přitom docela úspěšní, najdete i naše badatele. Vydejme se...

Kalifornské město Calexico „na klouzačce“, kosatka dravá u nizozemských břehů, neznámí plžíci z vídeňské zoo, parník na dně jezera Michigan, John Glenn a raketoplány.

21. června nastal letní slunovrat a noci se už pozvolna začínají prodlužovat. Přesto si tmy v noci ještě moc neužijeme, tzv. astronomický soumrak, kdy Slunce neklesne níže než 18 stupňů pod obzor, potrvá v naší oblasti do 11. července. Orientaci na obloze nám usnadňuje dobře známý letní trojúhelník - hvězdy Vega v Lyře, Deneb v Labuti a Altair v Orlu.

Archeologické výzkumy v jihočeském Písku v minulých letech přesvědčivě prokázaly, že středověké město tam vznikalo doslova na kostech generací. Pravěké hroby se našly i na píseckých Bakalářích, nedaleko děkanského chrámu Narození Panny Marie. A kromě nich i spousta mladších nálezů ze středověku a novověku.

Na Marsu se odedávna předpokládala existence života. Zpočátku se spekulovalo o celé civilizaci Marťanů. Nakonec byla očekávání redukována až na úroveň bakterií a mikrobů. Ani ty se však pozemským průzkumníkům nedaří nalézt. Ozývají se hlasy, které říkají, že na to jdeme špatně a že používáme nevhodných metod. Marsovský život jsme prý dokonce už jednou...

Na počátku byla předloňská mezinárodní konference, která se konala na katedře asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci. Na konci je sborník příspěvků, vydaný letos nakladatelstvím Academia. Čtenářům se zájmem o východní kultury nabízí tématicky asi neúplný, ale geograficky rozmáchlý pohled na problematiku zvířat v tradicích východní Asie.

Vorvaní potápěči a „zahradníci“, makakové jako náruživí televizní diváci, déšť archeologem v Nikaragui, ostatky malíře Caravaggia nalezeny (?), Hayabusa zase doma.

Jen tři skupiny obratlovců v celé historii naší planety opustili pevnou zem a naučily se aktivně létat. Byli to pterosauři, ptáci a letouni – tedy kaloni a netopýři. Počátky létání jsou však zahalené tajemstvím. Nejen, že nevíme, kdy k prvním vzletům došlo. Není ani jisté, jak se to vlastně stalo. Nedochovaly se žádné přechodové články. Ale něco málo už se...

Dravci jsou jakýmisi „lékaři přírody“. Stojí na vrcholu potravní pyramidy a požírají slabé, nemocné, zraněné nebo jinak hendikepované živočichy. Regulují jejich stavy, brání přemnožení. Role dravců v přírodě je proto nezastupitelná. Platí to pro šelmy a stejně i pro dravé ptáky. Jako jsou třeba krásní a u nás stále ještě ohrožení sokoli.

Nespočetné ostrovy chorvatské, NASA pluje do Arktidy, záhada starého dokumentu, Altamira opět přístupná, tváře ve vesmíru.

Už skoro sto let nikdo z archeologů ani geologů nepochybuje o tom, že kamenný útvar na vrchu Kbíl nedaleko Strakonic je dílem přírody, a ne lidských rukou. Přesto se kolem takzvaného kbílského dolmenu rozvinul v posledních letech svérázný kult novodobých uctívačů.

Doslova evergreenem posledních let jsou archeologické výzkumy, předcházející budování silničních obchvatů měst. Ohromné množství nálezů přinesl třeba nedávno ukončený obří výzkum na obchvatu Kolína. Silnice se ale bude stavět i kolem Nymburka. Také tam archeologové kopali a ledacos našli. Mimo jiné zajímavý objekt, vymezený kruhovým žlabem. Právě tyto objekty...

Poměrně nedávno proběhla tiskem zpráva, že sonda Venus Express, obíhající kolem Venuše, naměřila cosi, co by možná mohlo svědčit o existenci aktivních sopek na této planetě. Mělo se jednat o devět podezřelých oblastí, kde se snad pod povrchem Venuše skrývají zásoby žhavého magmatu.

Medvědi grizzly z Alberty, ohrožení indičtí nosorožci, papouščí epidemie v Darwinu, jeden z nejstarších leknínů, noční svítící oblaka.

O velké překvapení se nedávno postarala exoplaneta WASP-12b. Zprostředkoval nám to skvělý Hubbleův teleskop. Pomocí nového přístroje na palubě, velmi citlivé spektrografické kamery, vědci zjistili, že zmíněnou exoplanetu čeká neodvratná zkáza. Z výpočtů vyplývá, že tato údajně nejteplejší známá planeta v Mléčné dráze bude brzy pozřena svou mateřskou...

Před týdnem jsme se spolu s odborníky z Národního památkového ústavu poprvé potápěli na vltavské dno, abychom tam pátrali po zbytcích Juditina mostu. Jak už víme, v roce 2009 se s pomocí potápěčů Policie České republiky podařilo ve Vltavě najít velmi dobře dochovaný dubový rošt, na kterém byl ve druhé polovině 12. století postaven jeden z mostních pilířů...

Jedovatých živočichů v naší přírodě nežije mnoho. Část z nich se také kvůli svému jedu zbytečně démonizuje. K tomu, aby vám opravdu těžce ublížili, je totiž nutná souhra dalších nepříznivých okolností. Stejně je ale dobré vědět, jak se k těmto živočichům chovat, a co dělat, když vás doopravdy kousnou nebo pobodají.

Tento měsíc si připomínáme dílo britského matematika, filosofa, logika a především zakladatele informatiky Alana Turinga, jedné z nejpozoruhodnějších a také nejvlivnějších postav 20. století. Alan Turing se narodil 23. června 1912 a zemřel 7. června 1954.

Vyhynulá potápka z Madagaskaru, ohrožené indonéské pralesy, mamuti a metan, ruiny Kleopatřina paláce, odepsaný Phoenix.

Zatímco nad hladinou za velkých sporů probíhá rozsáhlá oprava Karlova mostu, v bahně vltavského dna voda po staletí omývá poslední zbytky jeho předchůdce, mostu Juditina. Že ve Vltavě nějaké zbytky jeho pilířů doopravdy jsou se už ví dlouho. Naposledy prý byly vidět za války, ve dvaačtyřicátém, při mimořádně nízké hladině.

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé. A to přesto, že meteorit sám se ztratil.

Nová zvířata z Indonésie, pijavice s dravčím chrupem, obětní oltář z izraelského Aškelonu, nový modul na ISS, sonda Akacuki letí k Venuši.

Astronomické léto začne 21.června ve 12:28 SEČ. Pro letní čas k tomu připočtěme ještě jednu hodinu. Letním slunovratem Slunce vstoupí do znamení Raka a dosáhne nejsevernějšího bodu ekliptiky. Budeme mít za sebou nejkratší noc v roce. Léto je příjemnou dobou k pozorování; noci jsou sice krátké, ale teplé. Jasných hvězd není na obloze mnoho, zato vynikají...