Bobři na hranici, příliš mnoho sarančat, čínské pandy v ohrožení, sopka versus lososi, gama záblesk na Ondřejově.

Obě horniny, o kterých je řeč, nejsou jen specialitou Českého středohoří; vyskytují se i na jiných místech České republiky. Přestože vypadají každá úplně jinak, mají podle geologa Vladimíra Cajze něco společného.

Mezinárodní kanadsko-francouzský tým astronomů z observatoří na Havajských ostrovech objevil pomocí obřích teleskopů doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Objekt je zároveň tak výjimečný, že nemá v klasifikaci hnědých trpaslíků srovnání.

Skleníkový plyn a koaly, britský horor s krkavci, pravěký náramek z veteše, opět nejstarší šperky světa, opožděný Atlantis.

Před dvěma sty lety, roku 1808, zasáhly naše území hned dva hromadné pády meteoritů. K prvnímu došlo 22. května u Stonařova na Jihlavsku. Jaké kameny u Stonařova spadly objasňuje odbornice na meteority Marcela Bukovanská. Na oslavu události zve redaktorka Monika Pytlíková.

Národní technické muzeum v Praze své letošní sté výročí slaví i neslaví, protože jeho budova prochází rekonstrukcí a je momentálně pro veřejnost uzavřena. O historii muzea a výhledově i o jeho budoucnosti jsme hovořili s pracovníky muzea Alicí Třískovou a Danielem Kamasem.

Co všechno se dá vyčíst z lidských ostatků, koster, mumií i hrobů, o našich dávno mrtvých předcích a jejich životě? A jaké postupy při tom vědci používají? Právě na tyto otázky odpovídá kniha, nazvaná Vepsáno do kostí.

Zuby slovenských žraloků, aukce dinosauřího trusu, devítiletý Švéd nálezcem pokladu, vrak Díazovy lodi, míry Jupiterova prstence.

Rorýsi u nás pobývají každoročně jen pár měsíců na přelomu jara a léta; jsou tedy našimi hosty jen po dobu nezbytně nutnou. Většinu svého života tráví na cestách a ve vzduchu i spí. O rorýsích jsme si povídali s Lukášem Viktorou z České společnosti ornitologické.

Nový nejstarší strom, nejvzácnější vietnamská želva, galerie v Lascaux a plíseň, nejstarší olejové malby světa, Cassini nekončí.

Jasných hvězd teď na jaře moc není, obloha však nám to vynahrazuje dobrou podívanou na galaktické kupy a galaxie.

Záchranný archeologický výzkum na stavbě budoucího silničního obchvatu města Kolína přinesl hned na samotném počátku velmi zajímavý objev, o kterém hovoří vedoucí výzkumu Radka Šumberová.

Jaguáři byli ve Spojených státech dlouhá léta považováni za vyhynulé. Až do roku 1996, kdy jednoho urostlého jaguářího samce potkal a vyfotografoval překvapený lovec na jihozápadě státu Nové Mexiko.

V Praze na Vyšehradě stojí do trojhranu srovnané tři mohutné kamenné sloupy. Kdysi prý tvořily jeden celek, k němuž se pojí legenda o pekelníkovi. O původu tzv. Čertova sloupu hovoříme s archeologem Bořivojem Nechvátalem.

Paleontolog Oldřich Fejfar vypráví příběh jednoho z prvních nálezů fosilního savce v Evropě. Kostra byla objevena před několika staletími na našem území, psalo se o ní v literatuře, ale dlouhá léta nebylo známo, kde se její originál nachází.

Tuto prapodivnou přezdívku si vysloužily dvě skupiny úkazů, odehrávajících se vysoko v zemské atmosféře, o nichž donedávna vědci prakticky nic nevěděli. Hovoří o nich astrofyzik Petr Kulhánek.

Příroda ze skla, chodící ryba, konec mamutů, nálezy z mladoboleslavské kanalizace, nejmenší černá díra.

Od začátku dubna je dočasnou součástí orbitální stanice ISS také první evropská autonomní zásobovací loď ATV-1 Jules Verne. Tento nový kosmický "náklaďák" vám představí odborník na kosmonautiku Antonín Vítek.

Ministerstvo a čeští sysli, stopy nejstarších Austrálců, moravský rodný list Willendorfské venuše, pavoučí "atlet" k průzkumu Měsíce, planetární miminko.

Mise americké sondy Cassini zkoumající už od července 2004 planetu Saturn se stará o přísun překvapujících poznatků. Nedávno např. poskytla důkazy o pravděpodobné přítomnosti podpovrchového oceánu vody a čpavku na Saturnově měsíci Titan. A to zdaleko není všechno.

Měsíc po nové evropské laboratoři Columbus, v březnu letošního roku, byla k Mezinárodní kosmické stanici ISS připojena první část budoucí japonské laboratoře Kibo. Hovoří o ní odborník na kosmonautiku Antonín Vítek.

Záhadná netopýří nemoc, ohrožená sajga, nejstarší šperk Ameriky, léčivé Stonehenge, nové skvrny na Slunci.

I na místech, intenzivně využívaných člověkem, například ve městech nebo v okolí dálnic a železničních náspů, kupodivu žije neobyčejně široké spektrum živočichů. Měkkýše z toho nevyjímaje - hovoří o tom malakoložka Lucie Juřičková.

Před koncem druhohor a tedy i před koncem dinosauří éry došlo na naší planetě k náhlému rozvoji krytosemenných rostlin, jejichž nadvláda trvá na Zemi dodnes. Nad příčinami této nebývalé změny a jejím dopadem uvažuje paleobotanik Jiří Kvaček.