Silikonová krakatice, nejstarší Evropan, šekel v jeruzalémském příkopu, první vesmírní turisté už za rok, nejvzdálenější kosmický objekt pozorovatelný pouhým okem.

S archeologem Pavlem Huštákem hovoříme o záchranném výzkumu, který nedávno proběhl na staveništi nového obytného komplexu v Praze-Hloubětíně. Z nálezů vyplývá, že lidé žili nad říčkou Rokytkou už před šesti tisíci lety.

Jak ptáci poznají jaro, na dálku v Antarktidě, dinosauří pera v jantaru, žárové hroby "lineárníků" z Prostějova, smůla se satelitem.

Na obloze můžeme ještě zvečera zahlédnout poslední zimní souhvězdí, jako např. Orion. Během dubna však zmizí většina těchto hvězd na západním obzoru, jen hvězda Capella ve Vozkovi se ještě třpytí na severozápadě.

Některé nebeské úkazy nám i v dnešní době přijdou stejně okouzlující a snad i tajemné, jako našim dávným předkům. Patří k nim rozhodně i polární záře, o kterých hovoří astrofyzik Petr Kulhánek.

Hrošíci liberijští, dinosaurus za půl milionu, trepanace př.n.l., nálezy na stavbě římského a soluňského metra, Jižní Korea mění kosmonauta.

V litoměřickém muzeu byly před časem docela náhodou objeveny dva zkamenělé sloní zuby, staré více než dva miliony let. Kde se tam asi vzaly a jakému slonu patřily vysvětluje jejich objevitel, paleontolog Oldřich Fejfar.

Pravěká Anatolie poloostrovem, kostra tygra z podzemí Yucatánu, rituální stavby z Argentiny, nejstarší židovský hrob v Rakousku, prstenec kolem Rhey.

Úvahy o budoucnosti naší planety ve vesmíru jsou spojené s existencí naší mateřské hvězdy. Ještě v 50. letech minulého století se hovořilo o tom, že Slunce vybuchne jako nova a zničí vše živé na Zemi.

V rámci projektu, nazvaného Archeosteon, se chtějí badatelé soustředit na genetický výzkum a identifikaci ostatků nejstarších Přemyslovců, pohřbených na Pražském hradě. Hovoří o tom historička Milena Bravermanová, archeolog Jan Frolík a genetik Daniel Vaněk.

Invaze krajt v USA, pranetopýr z Wyomingu, obřadní místo v Andách, neznámé perské město, konec Země za 7,6 miliardy let.

Sluneční skvrny jsou dynamické útvary, ve kterých se stále něco děje. I dnes je astronomové pozorují a zkoumají. V druhé, závěrečné části svého vyprávění o tom hovoří astronom Michal Sobotka.

Nová naděje pro horské gorily, ohrožený drop velký, nálezy v Podolí u Brna, vzácné nálezy z Písecka, bahnitá kúra pro Tádžmahál.

Jaro se nezadržitelně blíží, to astronomické s přesností na hodiny a minuty. Slunce se totiž přibližuje k jarnímu bodu v souhvězdí Berana, kterého dosáhne ve čtvrtek 20. března přesně v 6 hodin a 48 minut. Délka noci se vyrovná délce dne. Co uvidíme na noční obloze?

V polovině února skončila terénní část velkých archeologických výzkumů v okolí kostelů Nanebevzetí Panny Marie a sv. Vojtěcha v centru Ústí nad Labem. Hovoří o nich archeoložka Marta Cvrková.

Co jsou sluneční skvrny a kdy si jich lidé poprvé všimli? Jak vypadá "život" jedné průměrné skvrny a jak vypadá její vnitřní struktura? O tom všem hovoří v první části svého vyprávění astronom Michal Sobotka.

Pracovníci mineralogicko-petrologického oddělení pražského Národního muzea pracují od loňska na projektu, věnovaném historickým českým mineralogickým lokalitám, které dosáhly evropského významu. Projekt představuje mineralog Jiří Litochleb.

Největší mořská rezervace světa, neznámý nepálský pták, troubící dinosaurus z Mexika, nález hrobu na Valech, britské plány kosmické.

Mezi černými dírami se vyskytují i skuteční otesánci. O nové informace v tomto směru se postarala vynikající kosmická observatoř Chandra sloužící americké NASA.

Moderní orální historie, husy na Nových Mlýnech, přírodní laboratoř v Attilově linii, prakrokodýl z Brazílie, šestý kosmický turista.

V srpnu 1967 byl na observatoři v Ondřejově uveden do provozu náš největší astronomický dalekohled. Tehdy byl jedním z největších přístrojů na světě. Jak je na tom teď prozrazuje astronom Pavel Suchan.

Na čem byly vystavěny nejstarší známé kalendáře a k čemu byly určeny? Kdy a jak se uplatnil sluneční kalendář a od kdy platí současný kalendář gregoriánský? O tom všem hovoří Pavel Příhoda z pražského Planetária.

Koncem roku 2007 proběhla médii zpráva o velkém úspěchu našich egyptologů, kterým se v Abúsíru podařilo objevit další nevyloupenou hrobku. Jak říká egyptolog Miroslav Bárta, celá historie začala už začátkem roku 2006.

Vymírání korálů, diskuse o "antropocénu", neolitické město v oáze Fajjúm, "nepřesné" asteroidy, Merkur jiný než Měsíc.