Konstruktéři robotů se pochopitelně snaží své výrobky co nejvíce přiblížit živým lidem či zvířatům. Tato jejich snaha však často narazí na nečekané potíže. Jednou z nich je i to, jak naučit roboty otevírat dveře.

Dokud si my lidé hovíme pod pohodlnou ochranou zemské magnetosféry, nebezpečné kosmické záření na nás nemůže. Během letu na Měsíc či dokonce na Mars by však museli kosmonauti tuto ochranu opustit a jejich těla by se musela s náporem nebezpečného záření nějak vyrovnat. Více by proto mohly napovědět experimenty s opicemi.

Obří sopečné erupce takzvaných supervulkánů dokáží čas od času planetárnímu klimatu pěkně zatopit. Výbuch supervulkánu Toba na Sumatře před 73 000 lety způsobil na indickém subkontinentu bleskovou dobu ledovou a vymetl z ní takřka všechny původní pralesy.

Pepřový sprej nosí mnoho lidí jako ideální neškodný prostředek sebeobrany v tašce či kabelce. Podle posledních výzkumů amerických lékařů však pepřový sprej nemusí být zcela nevinný. Bude-li útočník na drogách, bude to dost možná jeho poslední útok.

V chudých mořských hlubinách vládne o každičký kousek potravy tvrdý boj. Skutečnými oázami hojnosti jsou na mořském dně mrtvá těla velkých zvířat, například velryb či velkých ploutvonožců (například mrožů či rypoušů sloních). Američtí vědci nedávno detailně prokoumali další skupinu spolustolovníků na těchto bizarních hostinách.

Bez počítačů se dnes neobejde ani prakticky běžná domácnost. Před vědce však staví příroda tak náročné úkoly, že výkon osobních počítačů je pro ně jako kapka v moři. Superpočítače, které řeší ty nejsložitější matematické modely, získaly nedávno nového premianta, Jaguára XT5.

Arteroskleróza neboli kornatění tepen je jedním z nejběžnějších a také nejzákeřnějších civilizačních onemocnění. Při průzkumu egyptských mumií vědci zjistili, že tyto zdravotní komplikace se nevyhýbali ani lidem z dávných civilizací.

O tom, že deprese je nepříjemné a vleklé onemocnění, se na vlastní kůži přesvědčuje nemalé procento lidí. Podle nedávno zveřejněného výzkumu deprese nezpůsobuje pouze výrazné zhoršení kvality života, ale také jeho předčasné ukončení.

Plynný obal Marsu je sice asi na úrovni 1% hustoty atmosféry pozemské, počasí tam však vládne také. Najdeme na něm mraky a také neuvěřitelné písečné bouře. To už je dost důvodů proto, aby v Texasu založili něco jako meteorologický ústav pro „Marťany“.

Spolu s tím, jak postupně ubývají zásoby fosilních paliv, roste na druhou stranu úsilí vědců v hledání alternativních energetických zdrojů. Jedním z vážných kandidátů jsou zelené řasy, které dokáží velmi efektivně zachycovat vyzářenou energii. Američtí vědci nyní dokonce uvažují, že by takové řasy pěstovali i v podzemí – ve vytěžených dolech.

Když se mladý Charles Darwin plavil okolo světa na palubě lodi Beagle, narazil při své zastávce na Falklandách u východního cípu Jižní Ameriky na do té doby neznámou psovitou šelmu. Tento druh však již v roce 1876 zcela vyhynul. Vědci se však nevzdávají a snaží se o něm zjistit co nejvíce nejmodernější metodou: pohledem do jeho genů.

Představa, že dítě je v matčině děloze uzavřené jako v neprodyšném trezoru, vzala za své už před pár desítkami let. Dnes již víme, že přinejmenším od počátku posledního trimestru svého vývoje jsou děti ke svému okolí velmi pozorné. Nová studie německých vědců odhaluje, že zvlášť důležitá je pro ně melodie hlasu.

Jen málokterý národ miluje houbaření tak jako my Češi. Naše oblíbená pochoutka má však mnohá úskalí. Problém není jen v horší stravitelnosti, ale zejména v jejich nasávání těžkých kovů. Podle španělských mykologů jsou jejich největšími hromaditeli právě oblíbené lišky.

Afričtí hlodavci rypoši lysí jsou mezi biology v kurzu. Vědce udivuje nejen jejich podivné sociální uspořádání, ale především jejich na hlodavčí poměry udivující dlouhověkost. Nedávno také odhalili, jak je možné, že se jim vyhýbá i postrach většiny jiných dlouhověkých organismů - rakovina.

I přes nehasnoucí snahu o ochranu stromů se v mnoha kancelářích papírem neuvěřitelně plýtvá. S použitím nové čistící technologie, který nedávno představili chemici z university v Cambridge, byl však mohl být papír využíván mnohokrát za sebou. Cesta k dokonalému postupu však bude ještě dlouhá.

Řízení auta, stejně jako většina jiných věcí, nejde všem lidem stejně dobře. Zatímco jedni na vozovkách doslova excelují, jiní při řízení vozu chybují a ostatním řidičům přidělávají problémy. Američtí vědci nedávno zjistili, že za horšími řidičskými schopnostmi by mohl stát jistý gen.

Když se na Zemi zhruba před 140 milióny objevily první kvetoucí rostliny, měla už rostlinná říše pěkných pár stovek miliónů let evoluce za sebou. Jakmile však spatřily světlo světa, chytily kvetoucí rostliny svou příležitost pevně za pačesy a suchá zem byla rychle jejich. Jak ale k této důležité evoluční inovaci vlastně došlo?

I kdybychom se snažili sebevíc, nenalezli bychom žádné zvíře, které miluje hudbu tak jako člověk. Ale přestože lidská vášeň pro hudbu nemá mezi zvířaty obdobu, stojí za ní dědictví našich zvířecích předků.

Město zvané Portus, které leží v centrální oblasti Itálie, v Laziu, bylo v prvních staletích našeho letopočtu hlavním římským přístavem. Britským a italským archeologům se nedávno podařilo rozlousknout jedno z jeho tajemství, které je sužovalo dlouhých 140 let!

Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte - tedy včetně tohoto textu!

Každá lidská kultura má některá specifika, která nenajdeme u žádné jiné na světě. Na druhou stranu však existuje řada typů chování, která jsou společná všem lidem bez výjimky. To už je dobrý důvod pro to, aby si americký antropolog Robert Lynch položil zcela vážnou otázku: „Proč se vlastně smějeme?“

Studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem je sice už dávno minulostí, někteří z jejích démonů však stále vylézají z podzemních skrýší. V místě zvaném Hanford Site v americkém státě Washington, kde byly připravovány jaderné zbraně to stále vypadá trošku jako v béčkovém hororu o jaderných mutantech.

Inženýři z univerzity v britském Cambridge přišli nedávno se zajímavým nápadem. Speciální drobný foťák, který můžete nosit místo přívěsku na krku, zdokumentuje váš život. S ním už se vám nemůže stát, že si nevzpomenete, kde jste byli dnes odpoledne 15:38, přesně.

Klimatické změny dokáží řadu organismů jakoby „chytnout za ručičku“ a vodit je po planetě na místa, o kterým by se jim dříve ani nesnilo. Jedním z nejvýznamnějších problémů, s nímž už se lidé začínají v jistých oblastech světa potýkat, je problém šíření nežádoucích rostlin dusících růst hospodářsky významných plodin, plevele.