Psí příslušníci plemene border kolie, jsou nejen roztomilí, ale i nesmírně chytří. Dokážou totiž svému páníčkovi přinést stejnou hračku, kterou mu ukáže třeba jen na fotografii.

Špatný srdeční rytmus dokáže v srdci a potažmo celém organismu napáchat výrazné škody a může vést až k infarktu. Američtí vědci proto zkoumají procesy v tkáni srdečního svalu a se snaží nalézt cesty, které by mohly napomoci problematické rytmy zkrotit.

Jakým způsobem se vlastně rostlinám daří zjistit, jaká je okolní teplota? I když je podle jejich reakcí zřejmé, o teplotu svého okolí vnímají, podstatu jejich vnitřního „teploměru“ se vědcům zatím odhalit nepodařilo a nazývají jej proto „svatým grálem“ botaniky. Nedávno se však britským vědcům podařilo identifikovat gen, který je zodpovědný za proměnu...

Pyramidy, hrobky dávných egyptských vládců - faraonů, ještě zdaleka nevydaly vědcům všechna svá tajemství. Ačkoliv by většina z nás očekávala, že ta největší se skrývají hluboko v jejich nitru, nemusí tomu být vždycky tak. Podle nové a provokativní studie mělo totiž svůj význam i to, jak byly pyramidy natočeny jak vůči sobě, tak vůči dalším bodům,...

Při práci na umělé inteligencí se vědci musí neustále učit z přirozeného chování lidí. Poučení od lidí ukazuje vědcům cestu, zároveň však nastavuje jejich práci meze. Kybernetikové z Kalifornské univerzity se zabývají možnými projevy emocí u umělých bytostí, tedy robotů.

Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v ní stáli jak lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců.

Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými mohlo vyskytnout zvíře, které zabíjí svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců. Jednomu z nich, který se vyskytuje na několika ostrovech v karibské oblasti pomáhají nyní vědci přežít.

To, o čem snili zatím jen autoři scifi románů, už se stává skutečností. Lékaři už mají k dispozici miniaturního kolegu, doktora v pilulce. Vyvinuli jej vědci firmy Philips, která vynakládá na biomedicínský výzkum ročně na 800 milionů dolarů.

Někdy zůstává člověku skutečně rozum stát. Představte si situaci, že jste mezi veleváženými účastníky vědeckého kongresu. Je vyhlášena přestávka a věhlasní badatelé se vyhrnou ven. Jedni, aby se nadýchali čerstvého vzduchu, ti druzí si neodpustí své oblíbené cigárko.

Mořské houby (Porifera) patří k nejednodušším mnohobuněčným organizmům. Většina z nich žije na dně mělkých moří při okrajích oceánů. Vědci našli způsob, jak houby použít v boji proti bakteriálním infekcím.

Spojení vlastností auta a letadla je snem konstruktérů už od doby Verneova Robura Dobyvatele. Pudí je k tomu nejen fantazie, ale zejména praktické důvody. Většina malých amerických letišť totiž nemá napojení na jiné způsoby přepravy. Piloti letadel by díky novým prototypům mohli v budoucnu dojet domů stejným strojem, ve kterém přiletěli.

Užití nových metod dokáže někdy slušně zamíchat sumou starých poznatků. Nové datování fosilních pozůstatků pekingského člověka ukazuje, že tito dávní příslušníci druhu Homo erectus byli nejspíše prvními lidmi, kteří dokázali přežít v chladném podnebí.

Schopnost létat, kterou si většina hmyzích skupin osvojila již v dávných prvohorách, je klíčem k jejich obrovskému evolučnímu úspěchu. Jak se ale přihodilo, že hmyz poprvé vzlétl? Nedávno publikovaná studie amerických vědců nás k řešení této záhady opět o kousek přiblížila.

Takzvaná „ekologická stopa“ neboli míra poškození životního prostředí, kterou za sebou každý jednotlivý člověk zanechává, se liší od individua k individuu. Nová studie britských vědců však přesvědčivě ukazuje, že v mnoha parametrech předčí lidi z měst obyvatelé venkova.

Moment překvapení patří ke klíčům k úspěchu v mnoha oborech od vojenství po ekonomii. Společná studie amerických psychologů a neurovědců z americké University of Pennsylvania nedávno ukázala, že přesně totéž platí i pro lidské učení. Nejlépe si právě pamatujeme situace, které jsme nečekali.

Přestože jaro vystrkuje teprve první nesmělé růžky, britští vědci už myslí na léto. Novinka se kterou přišli, bude určitě zajímat všechny vyznavače letního sluníčka a opalování.

Lidská náklonnost k chemickým substancím způsobujícím více či méně ničivé závislosti je jedním z největších problémů, s nimiž společnost i lékařská věda musí bojovat. Není proto divu, že se genetikové po dlouhou dobu snaží odhalit dědičné kořeny tohoto lidského prokletí. Američané nedávno publikovali studii, která znamená v této oblasti skutečný...

Dnes už na zeměkouli stěží najdeme místo, na které se lidem ještě nepodařilo proniknout. Kromě pevné země, která nám evoluce původně přisoudila, se dneska dokážeme pohybovat jak vysoko v oblacích, tak v na hladině či v hlubinách vod. Všude, kam se podějeme, však svou přítomností rušíme původní obyvatele. Neméně to platí i pro mořské vody.

Je možné, že existuje nějaký vztah mezi velikostí IQ a věkem, kterého se člověk dožije? Takovou otázku si nedávno položili skotští vědci a podle svého očekávání také zjistili, že takový vztah skutečně existuje. Lidé s vyšším IQ se podle jejich zjištění dožívají vyššího věku.

Děti by se měli držet od alkoholu co nejdále. Tuto starou pravdu jistě netřeba zdůrazňovat. Američtí vědci však nedávno přišli s objevem, který význam této zásady ještě více zesiluje. Děti, jejichž matky pily během těhotenství alkohol, si mohou totiž v dětství jeho chuť připomenout a později by se u nich mohly s touto návykovou látkou rozvinout vážnější...

Ve znalostech fyzikálních vlastností obyčejné vody existuje pro vědce ještě překvapivě velké množství bílých míst. Ale právě detailnější znalost těchto procesů by mohla lidstvu prokázat významné služby. Mohl by totiž napomoci naší schopnosti regulovat procesy v atmosféře a tak skutečně „poručit dešti“.

Ionizovaný plyn neboli plazma je natolik zvláštním stavem hmoty, že se o něm někdy také mluví jako o jejím čtvrtém skupenství. V přírodě se s ním setkáme např. ve formě blesků, či polární záře, běžněji ji ale můžeme potkat např. uvnitř zářivek. Vědci z Purdue University v americké Indianě dokáží s pomocí plazmy pomoci potravinám od škodlivých...

Mrtvé moře, které tvoří hranici mezi Izraelem a sousedním Jordánskem, ze začíná dostávat do pořádných problémů. Během posledních 30 let z něj zmizelo 14 kubických kilometrů vody. Vědci proto začínají zvažovat varianty, jak toto vzácné jezero zachránit před úplným zmizením.

Jednou z významných oblastí mozku, která je zodpovědná za uchovávání vzpomínek, je takzvaný hippocampus. U této struktury, která je ukryta ve střední oblasti spánkového laloku, pěkně záleží na velikosti – čím větší, tím lepší! Jak ale jeho zvětšení docílit? Nová studie amerických vědců tvrdí, že k tomu významnou měrou napomáhá pohyb.