Před dvěma lety byla udělena Nobelova cena za teoretické vysvětlení spontánního narušení symetrie u elementárních částic. Tato teorie mimo jiné objasňuje, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty.

Máme před sebou číslo 5*383*8*2*936*5*8*203*9*3*76. Na místa hvězdiček je třeba doplnit číslice od 0 do 9. Hvězdiček je 10, každou číslici lze použít jen jednou. Úloha zní, jaká je pravděpodobnost, že výsledné číslo bude dělitelné 396.

Docent Yair Neuman z izraelské Ben-Gurion University v Negevu vyvinul spolu se spolupracovníky program, který by měl dokázat rozpoznat texty, jejichž autor trpí depresí.

Eilat Mazar z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě vedla vykopávky, které nalezla nejstarší písemnou památku na území města – ze 14. stol. př. n. l. To samozřejmě výrazně předchází příchodu Židů i Filištínů do Palestiny.

Worldwide Telescope nově obsahuje také největší mapu noční oblohy na světě.

Existuje celá řada názorů na podstatu jednotlivých talentů. Co je ovlivněno geneticky a co prostředím? Bývají ti nejlepší hudebníci či spisovatelé současně velmi inteligentní? Platí, že nejlepší umělci bývají iracionální? Odpovědi na tyto otázky se různí, v tomto článku se zaměříme především na talent literární.

Zatím jsme žádného nenašli, vlastně se o nich v astronomické literatuře ani moc nedočtete. Měsíce planet u cizích hvězd se dostaly plnohodnotně na scénu až v loňském roce díky slavné Pandoře z filmu Avatar a startu kosmického dalekohledu Kepler.

V polovině července tohoto roku uplyne čtyři sta let od okamžiku, kdy se v zorném poli Galileiho jednoduchého přístroje ocitla planeta Saturn.

Evoluci myší samozřejmě pohání jejich potřeba nějak se vypořádat s hrozbou koček, ale ještě spíše konkurence s jinými myšmi. Ta může obnášet bezprostřední sexuální kompetici, ale také potravní konkurenci.

Fíkové vosičky žijí v těsné symbióze s fíkovníky. Vazba je to velmi specifická, každému z asi 800 známých druhů fíkovníku v podstatě odpovídá jeden druh vosičky, která ignoruje ty ostatní.

Příjem většího množství masa, stravy bohaté na energii a proteiny, se pokládá za nezbytný předpoklad, aby mohl našim předkům růst mozek, velký to žrout energie. Jak ale k masu přijít?

Na základě pozorování provedených pozemním teleskopem ESO/VLT a kosmickou rentgenovou observatoří Chandra (NASA) astronomové odhalili dosud nejmohutnější dvojici výtrysků, vyvrhovaných hvězdnou černou dírou.

Podle dosavadních výsledků astronomického bádání to vypadá, že Země je jediným místem ve Sluneční soustavě, kterému se dostalo cti být oázou života. Astrobiologové sice mají indicie o možnostech života na některých měsících obřích planet, ale důkaz zatím chybí. Z planet se do role favorita už před hodně dlouhým časem pasoval Mars. Do popředí zájmu se však...

Kdy vznikl mnohobuněčný život, respektive kdy organismy dosáhly „makroskopických měřítek“? Až dosud se za nejstarší doklad takového života pokládala fauna Ediakara stará asi 570 milionů let. Nyní se ale na světlo vynořují fosílie pocházející z mnohem hlubší minulosti, asi z doby před 2,1 miliardami let.

Tirpitz vážil 43 000 tun a považovali ho za obrovského. Jamato vážila přes 65 000 tun, a to je prostě nepředstavitelné.

Německé vrchní velení vyslalo bitevní loď KMS Bismarck do severního Atlantiku, aby zničila co nejvíc obchodních lodí. Jak už bylo u bitevních lodí zvykem, kapitán dostal rozkaz, aby se za každou cenu vyhnul britským válečným lodím.

Byl to italský inženýr, kdo první přišel s ideou bitevní lodi. Kdysi dávno, v roce 1903, došel Vittorio Cuniberti k závěru, že brzy budou námořní plavidla čelit útokům i odjinud, než jenom z hladiny.