„Podnětem pro můj zájem o vysoušení pomocí mikrovlnné energie byly povodně v roce 2002. Pro vysoušení papírových dokumentů a knih, které byly povodněmi zničeny, se dá použít stejný způsob jako pro vysoušení textilních látek,“ říká Ing. Marika Pourová.

H. D. Dudeney uvádí v knize Matematické hlavolamy a hříčky následující zajímavou úlohu inspirovanou šachy, tzv. věžovou hru. Oba hráči mají po jedné věži.

Jaká jsou digitální média, respektive digitální procesy v lidském organismu? Jistě nás napadne DNA či přenos informace mezi neurony. Nicméně digitální povahu má i celá řada dalších biochemických reakcí...

Nová technologie chlazení vodou snížila potřebu chlazení klimatizací o 91 procent.

Švédský král Oscar II. vypsal v roce 1887 cenu 2500 korun za odpověď na fundamentální otázku z astronomie. Je sluneční soustava stabilní? A současný výsledek? Chaoticky se chovají všechny planety, a obzvlášť ty vnitřní: Merkur, Venuše, Země a Mars.

Byla opravdu největší zlatou horečkou lidských dějin ta z Klondiku/Yukonu? Jaké jsou nejbohatší zlatonosné náplavy a kdy se objevila kyanidová metoda těžby?

Michael Crowder z Washington University School of Medicine v St Louis zjistil, že mutace pouhého jednoho genu umožňuje červům přežít 20 hodin v prostředí s nízkým obsahem kyslíku.

Obchod pokládáme za něco moderního. Přitom existuje od starší doby kamenné, včetně prostředníků, kteří se ziskem přeprodávají věci, jež sami nevyrábějí. Obchod byl odedávna také prostředkem k vytváření meziskupinových aliancí...

Vědci ze Stanfordovy univerzity přišli s tvrzením, že v černých severoamerických vlcích jsou přítomné geny indiánských domácích psů. Právě křížení domestikovaného psa a vlka je zodpovědné za to, že v Severní Americe najdeme vlky ve všech odstínech šedi, od bílé po prakticky úplně černou. Tmaví vlci logicky převládají v pásu lesů, světlí v tundře.

Vcelku asi nikdo nepochybuje, že dožít se vysokého stáří vyžaduje nejen štěstí, ale i nějaké genetické predispozice. Významnou roli by zde mohl hrát gen FOXO3A.

Formalismus se nezabývá otázkami harmonie mezi myslí, fyzikálním světem a symbolickými vztahy matematiky. Z toho plyne, že formalismus nelze považovat za filozofii matematiky, naopak lze mít za to, že formalismus pro filozofii matematiky připravil půdu...

Je snad náhoda, že lidé vykazující genetickou predispozici k chorobě, která působí přesně takhle (nadměrná eliminace vody a vysoká hladina krevního cukru), pocházejí právě z oblastí nejvíce postižených prudkým nástupem doby ledové zhruba před 13 000 lety?

Textový editor nám při psaní může navrhovat, jak pokračuje rozepsané slovo. Software vyvinutý v Japonsku na National Instititute of Advanced Industrial Science and Technology přímo navrhne, jaké slovo se může hodit do nedokončené mluvené věty.

To, že dávné stavby byly různě navázány na pohyb nebeských těles, zatmění a rovnodennosti, není nic překvapivého. Nicméně římský Pantheon dokončený roku 128 n. l. je stavbou dobře prozkoumanou, u níž se nečekalo, že by šlo objevit ještě něco nového.

Evoluce sexuality skrývá mnohé nejasnosti, nakonec i na její samotný vznik existuje celá řada navzájem si konkurujících teorií, populární je např. „červená královna“.

Diabates první typu je mnohem častější u lidí severoevropského původu. Existuje velmi zajímavá teorie, která dává tuto chrobou do souvislosti s adaptací na chladné klima...

Kosmický dalekohled COROT objevil svou první superzemi. Okolo své mateřské hvězdy obíhá velmi blízko, celý oběh dokončí za pouhých 20 hodin.

IBM vyhrála kontrakt americké vlády na dodávku superpočítače, který by měl být nejvýkonnějším strojem světa. Měl, protože spuštění stroje s názvem Sequoia je plánováno až na rok 2012 a do té doby se ještě může leccos stát.

Na ScienceWorldu jsme si již představili celou řadu matematických paradoxů, chytáků či úloh, jejichž řešení je antiintuitivní. Následující příklad je dost triviální: nejprve dostaneme za úkol obtočit Zemi na rovníku provazem. Poté dostaneme za úkol prodloužit tento provaz tak, aby obtočil Zemi metr nad rovníkem – musíme tedy nějaký provaz přidat.

Kdy se objevil lidský jazyk v podobě blížící se té současné? Jak se dorozumívali neandertálci? Jak třeba Homo habilis? A jak první Homo sapiens? Otázky jistě hodně omleté a zdánlivě k nim těžko dodat něco nového (snad až na detailní anatomické studie vycházející z analýzy fosílií); Richard Dawkins ale s neotřelým nápadem přichází.

Když tedy dnes hovoříme o genu a myslíme tím konkrétní sekvenci nukleotidů, používáme vlastně matoucí jazyk a výsledkem mohou být četná nedorozumění. „Molekula DNA je médiem, není samotnou zprávou.“ Prostě jen shodou okolností nevíme o tom, že by se zpráva v živých organismech zapisovala do jiného média než do nukleových kyselin.

Titulek je lehce matoucí – protože ptáci de facto jsou dinosauři (alespoň z pohledu kladistiky), mělo by přesněji být napsáno „před osudem ostatních dinosaurů“.

Rozkol jednoty přetrvávající i v 6. století mezi západním a východním Středomořím nastal samozřejmě v souvislosti s arabskou expanzí, a to kromě přímé ztráty řady území i proto, že evropské státy nadlouho ztratily kontrolu nad mořem. Nicméně už předtím vstoupila do hry jako významný faktor jazyková bariéra.