Jaký je vliv počítačových her a vituální reality na psychiku a socializaci jedince?

Emoce jako objekt výzkumu...

Příběhy a vyprávění nás provázejí od dětství, i když je někdy literatura opomíjí.

Umění pokládat správné otázky

Každý člověk má pro něco slabost. Co je to ale přesně závislost?

Vlastnictví psa může být podle výsledků jedné studie podobně uspokojující jako rodičovství.

Jak vypadá podle současných poznatků nejlepší pomoc přímým i nepřímým účastníkům různých neštěstí?

Emoce jako objekt výzkumu...

Příběhy a vyprávění nás provázejí od dětství, i když je někdy literatura opomíjí.

Tentokrát si připomeneme datum 25. září 1958. Tehdy zemřel americký psycholog John Watson. Narodil se také v osmičkovém roce - 9. ledna 1878. Dnes už jsou jeho myšlenky považovány za překonané, ale i nadále zůstává významnou osobností dějin psychologie. Založil totiž behaviorismus. Více už psycholog docent Václav Břicháček.

Svobodná vůle, odpovědnost a neurověda...

Policisté se učí, jak odhalit lež. Politikové skrývají nepříjemné věci. A lékaři váhají, kdy říct pravdu.

Komunikace mezi lidmi někdy vázne. Obzvláště pokud se snaží navázat partnerský vztah...

Emoce, které si představíme, působí na náš mozek úplně stejně jako emoce, které vidíme na vlastní oči. V obou případech se nám v mozku aktivují stejná nervová centra. Díky tomu není zážitek z četby o nic slabší než emoce vyvolané dokonalými produkty filmového průmyslu, jež útočí na naše smysly přímo.

Emoce jako objekt výzkumu...

Proměny osobnosti člověka při mluvení různými jazyky studovali vědci na Američankách španělského původu.

Ošklivý zápach nás nutí nakrčit nos a přivřít oči. Když nás něco vyděsí, máme oči otevřené dokořán a chřípí doširoka roztažené. Proč?

K úhelným předpokladům některých moderních ekonomických teorií patří, že lidé vždy jednají sobecky, jen v zájmu svého prospěchu. Ale co když to vždycky neplatí?

Tým výzkumníků vedený Dr. Dolcosem z kanadské University of Alberta provedl psychologické a neurologické pokusy se staršími a mladými lidmi. Ukázalo se, že zdraví lidé starší 60 let se dokáží dívat na různé negativní události s větším nadhledem.

Biologicky aktivní látka serotonin má vliv na lidskou psychiku. Pomocí psychologických experimentů nyní vědci zjišťovali, jak výše hladiny této látky v mozku ovlivňuje sociální reakce člověka. Zejména jeho jednání, setká-li se s nepoctivostí, která by jej měla poškodit.

Byli jste někdy svědky něčeho opravdu tragického? Vám samým, ani vašim blízkým se sice nic nestalo, ale prožili jste přesto otřes? Nerozhodovali jste se pak, zda o svých nepříjemných pocitech vyprávět svým známým, nebo o nich raději pomlčet? Někteří američtí psychologové radí: lepší variantou je příliš nemluvit. Není to ale imperativ.

Proč někdo neovládne nutkání ubližovat a zabíjet? Je to jen důsledek výchovy a vlivu okolí, nebo jsou "sklony k zabijáctví" vrozené?

Rozhodování o tom, co dáme do košíku, ovlivňuje celá škála emocí a potřeb.

Racionalita a důvody našeho rozhodování...