feed info

292 článků z natur.cuni.cz

Jeden velký networking, který umožňuje nasát co nejvíce informací a stvořit excelentního vědce

Magdalena Bohutínská je držitelkou prestižního postdoktorandského grantu Marie Sklodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship. Na podzim roku 2022 se s manželem a dvěma malými syny přestěhovala do Bernu, kde působí na institutu ekologie a evoluce místní univerzity. Žije sice ve Švýcarsku, ale díky grantům a experimentům udržuje úzké spojení s Přírodovědeckou fakultou...


Pátek 27. ledna 2023


Komplexní výzkum mikrofosílií ukazuje možné scénáře vývoje oceánského systému

Doktor Filip Scheiner se na Přírodovědecké fakultě UK věnuje paleoceánografii a paleoceánografickým rekonstrukcím pomocí geochemických proxy. Kromě toho je čerstvým držitelem mezinárodního GAČR projektu, ve kterém bude spolupracovat s brazilskými vědci na projektu zkoumajícím proces ukládání uhlíku v oceánech v oblasti brazilského kontinentálního okraje. Spolu s...


Pondělí 26. prosince 2022


Rozhovor s laureátem hlavní ceny Česká hlava 2022 prof. RNDr. Petrem Pyškem, CSc.

Prof. Petr Pyšek vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK) obor geobotanika. Zaměřuje se na studium biologických invazí a patří k nejcitovanějším vědcům na světě. Od roku 1996 působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, kde v roce 2004 založil Oddělení ekologie invazí, které vede. Působí také na Přírodovědecké fakultě UK na katedře...


Neděle 18. prosince 2022


Heme, heme, je tady kyslík?

Že mají aristokrati modrou krev? Ale kdepak, všichni máme krev pěkně červenou právě díky červenému krevnímu barvivu hemoglobinu, jehož součástí je neproteinová část, tvořená molekulou hemu. A právě hem v hemoglobinu přenáší v naší krvi kyslík od plic k buňkám jednotlivých orgánů. Úlohy hemu v různých proteinech i v různých organismech jsou však daleko...


Úterý 13. prosince 2022


Škola hrou aneb co všechno lze zažít v rámci doktorského studia

Doktorandka Tereza Matějková z katedry zoologie se v rámci studia zabývá chemickou komunikaci myšovitých hlodavců. Její studium na Přírodovědecké fakultě už se pomalu chýlí ke konci, zato se čím dál víc zapojuje do mnoha zajímavých projektů. Nedávno se stala tajemnicí Biologické olympiády, podílí se na odborném soustředění Běstvina a spolu s kamarády organizuje...


Neděle 11. prosince 2022


Jsou plazí leishmanie nebezpečné pro člověka?

Leishmanióza je smrtelné onemocnění běžné v tropických a subtropických oblastech, kde způsobuje rozsáhlé epidemie. Jeho příčinou jsou prvoci rodu Leishmania, kteří jsou přenášeni krev sajícím hmyzem. Na druh Leishmania (Sauroleishmania) tarentolae se v rámci mezinárodního týmu zaměřili Lucie Tichá, Jan Votýpka a Petr Volf z Přírodovědecké fakulty Univerzity...


Úterý 6. prosince 2022


Mohou houby ovlivňovat zemědělskou produkci?

Pojem mykorhiza možná neznáte, ale mnozí jste se s ním určitě setkali. Hřiby nebo křemenáče bychom bez jejich spřízněných dřevin v lese jen těžko hledali. Jak ale funguje mykorhiza na polích? A ovlivňují běžně neviditelná houbová vlákna zemědělský výnos? Funkcí těchto systémů se podrobněji zabývala výzkumná skupina spolu s Paulou A. Buil, doktorandkou...


Pondělí 5. prosince 2022


Otevře levnější záznamník dveře studiím s nižším rozpočtem?

Akustické záznamníky jsou efektivní a neinvazivní prostředek ve studiu hlasových projevů. Původně byly používány pro studium v mořském prostředí, ale v poslední době nacházejí využití i ve výzkumu suchozemských ekosystémů, a to obzvláště ve studiu biodiverzity, chování zvířat a dalších aspektů přírody. Mimo jiné mohou také pomocí zvuků lokalizovat i...


Pondělí 28. listopadu 2022


Jak by vypadal svět bez žížal?

Život půdních živočichů je nám běžně skrytý. Mnozí si ani nedokážeme představit, jak rozmanitá a početná fauna žije pod našima nohama. Víte třeba, co je hlavní zásluhou žížal, termitů, mnohonožek a jim podobných? Správně, jsou to totiž rozkladači (saprofágové). A že by bez půdních bezobratlých byl povrch Země zřejmě z velké části stále pokrytý...


Pátek 25. listopadu 2022


Konopí místo antibiotik?

Po legalizaci konopí setého (Cannabis sativa) pro výzkumné a léčebné účely, je předmětem vědeckého zkoumání stále častěji. Zasloužené oblibě se už také těší u mnoha pacientů. Dnes jsou léčebné prostředky z konopí předepisovány na široké spektrum chorob, kožních onemocnění jako je psoriáza, lupus nebo akné nevyjímaje. Jeho účinky na kožní choroby...


Čtvrtek 24. listopadu 2022


I nejedovatý had může ohrozit naše zdraví

Spousta z nás určitě doma chová plazy jako domácí mazlíčky. Může být ale takové mazlení s ještěrkami pro nás nebezpečné? A jsou plazi, a to nejen ti chovaní v domácnostech, zdrojem lidských infekčních onemocnění? Plazi jsou významným rezervoárem různých, pro člověka patogenních organismů, a to včetně parazitických prvoků. Jak velké riziko pro lidi nebo...


Úterý 22. listopadu 2022


Antropocén, nová geologická éra?

Ekosystém Země je v současném světě pod značným vlivem lidské populace, a to globálně. Působení člověka je tak značné, že je podle odborníků možné současné období naší planety označit za tzv. antropocén. Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy se blíže podívali na globální klasifikace, které reflektují...


Neděle 20. listopadu 2022


Ničivé dědictví

Voda je esenciální složkou pro existenci života na Zemi. Nejde přitom jen o její množství, ale i o její kvalitu, a to zejména u vody pitné. Spolu s klimatickými změnami je v současné době pitná voda v některých oblastech Česka dokonce „nedostatkovým zbožím“. Jejími nadějnými potenciálními zdroji jsou dnes pramenné oblasti. Jak to je s jejich kvalitou v souvislosti...


Čtvrtek 17. listopadu 2022


Zapomínáme, že svobodu a lidská práva je třeba bránit

Ve večerních hodinách 16. listopadu se na fakultě konalo diskuzní setkání Zapomínáme!. Kvůli nepřízni počasí bylo přesunuto z venkovního amfiteátru do Velké zoologické posluchárny, kde byl k dispozici již tradiční svařák a sice vážná a těžká, ale nezapomenutelná atmosféra. Hlavními tématy setkání Zapomínáme! jsou boj za svobodu a lidská práva a kdysi...

Jen zelená to může být

I když je město mnohdy vnímáno jako „betonová džungle“, neodmyslitelně k němu patří také zeleň. V současné době klimatických změn přitom její význam neustále roste. Zelené plochy uvnitř města mají pozitivní dopad nejen na zdraví obyvatel a celý ekosystém, ale i na ekonomiku. Jana Šiftová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecké...


Pondělí 14. listopadu 2022


Jak se líbí ptákům v českých lesích?

Člověk přetváří lesy již odnepaměti. Těží dřevo a vysazuje nové stromy. Jaký to vše má ale dopad na ptačí populace v České republice? Dochází k jejich poklesu, nebo se s tím ptáci zatím dokážou vyrovnat? Studiem ptačích populací v průběhu let 1982-2019 se proto zabýval tým odborníků včele s prof. Mgr. Jiřím Reifem, PhD., z Ústavu pro životní prostředí...


Středa 2. listopadu 2022


Růstový spurt v pubertě? U gekonů ne!

Puberta je u lidí spojena s překotným růstem známým též jako růstový spurt, který se kromě tělesné výšky odráží i v mutaci hlasu a dalších jevech běžně asociovaných právě s dospíváním. U obratlovců však obecně neplatí, že by růst a dospívání byly vždy tak pevně spjaté. Dalo by se namítnout, že to je poměrně samozřejmé, protože třeba plazi přece...


Pátek 28. října 2022


Když červi lezou myším na mozek

Mít červy v mozku určitě nezní jako něco, o co byste stáli. Na jejich pomoci však staví celé odvětví experimentální léčby zvané helmintoterapie. Jak to s nimi tedy vůbec je? A jaká je jejich budoucnost při léčbě třeba roztroušené sklerózy? Vlivem infekce škrkavkou psí na průběh roztroušené sklerózy se ve své studii zabýval tým českých vědců, mezi kterými...


Čtvrtek 27. října 2022


Na Albertově se představily studentské spolky

Ve středu 26. 10. v podvečerních hodinách proběhla již tradiční studentská akce Přírodovědci sobě, kde se představily studentské spolky Přírodovědecké fakulty. Letos poprvé se akce nekonala v albertovské meze, nýbrž v prvním patře budovy Albertov 6 a v Mineralogické posluchárně.


Pondělí 24. října 2022


Proč jsou umělci a atleti žádanými partnery?

Slouží nám umění jen k potěšení a obohacení duše nebo je i důležitým signálem pro osoby v našem okolí? Co o nás říkají naše umělecké či atletické vlohy ostatním mužům a ženám? V psychologickém časopise Frontiers in Psychology nedávno vyšla studie, která tyto vlohy zkoumala v kontextu pohlavního výběru. Jednou z autorek studie je i Zuzana Štěrbová z...


Pondělí 10. října 2022


Polymerní nanočástice jako dopravní prostředky pro léčiva

Léčiva je v organismu třeba přenést do místa, ve kterém mají působit. Jako přenašeče mohou fungovat správně vybrané polymerní nanočástice. Pokud jsou tyto nanočástice vhodně značeny, je možné je použít jak pro terapii, tak pro diagnostiku pomocí zobrazovacích metod. A právě výzkumu takových kopolymerních nanočástic, skládajících se ze dvou odlišných bloků a...


Neděle 2. října 2022


Naděje v kapce krve

Tak zní český název vítězného soutěžního vystoupení Elišky Jandové na pátečním národním finále FameLab. Letos poprvé se soutěž v popularizaci vědy konala pod záštitou Univerzity Karlovy, která po 11 letech přebrala pomyslné organizátorské žezlo od British Council. Finálový večer tak uvedla svým proslovem rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková a...


Pondělí 26. září 2022


Pozor podlý podražec

Bylinky využíváme v kuchyni ale i v medicíně. Koneckonců, trochou bylinek se nedá nic zkazit. Anebo ano? Aristolochové kyseliny jsou skupina látek produkovaných čeledí podražcovitých (Aristolochiaceae). Jedná se o sloučeniny velmi nebezpečné lidskému zdraví, které jsou dokonce klasifikovány jako karcinogeny první třídy. Takové bychom v léčivých přípravcích...


Pondělí 19. září 2022


Mladí analytici v Praze

Ve dnech 15. a 16. září 2022 se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnil již 18. ročník mezinárodní studentské konference s názvem „Modern Analytical Chemistry“. V rámci dvoudenního programu naplněného zajímavými přednáškami vystoupilo celkem 39 mladých chemiků reprezentujících 9 univerzit z 6 zemí. Konferenci zorganizovala Katedra...


Sobota 10. září 2022


Jak nám kopytníci pomohou chránit své predátory?

Můžeme díky pochopení ekologických nároků kořisti lépe chránit jejího predátora? Přesně tuto otázku si položil mezinárodní tým autorů, v jejichž řadách najdeme i Soňu Vařachovou a profesora Pavla Kindlmanna z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty. Autoři nově publikované studie se zaměřili na monitoring muntžaka červeného v nepálských...