feed info

203 článků z natur.cuni.cz

Nestabilní východ Česka

Při extrémních či dlouhodobých srážkových událostech dochází k nasycení půdy vodou a porušení soudržnosti materiálu, což na svazích může dále způsobit velmi nebezpečné bahnotoky či kamenotoky, někdy nazývané také jako „debris flows“. I když o těchto jevech slýcháme zejména ze zahraničí, je něco takového možné i na našem území? Experti na...


Sobota 20. března 2021


Snadno, rychle a levně – nová metoda diagnostiky (nejen) rakoviny?

Včasná diagnóza je zásadní pro úspěšnou léčbu prakticky jakéhokoliv onemocnění, avšak u nádorových onemocnění toto platí dvojnásob. Detekce indikátorů těchto onemocnění v moči pacienta probíhá většinou jednotlivě a jedná se o metody náročné časově i finančně. Jak tedy docílit efektivnější diagnostiky pomocí detekce několika indikátorů najednou a...


Středa 17. března 2021


Lese, řekni, jaká bude povodeň?

Sněhová pokrývka má zásadní vliv na doplňování zásob podzemních vod a na celkovou bilanci vody v povodí. Rychlé tání sněhové pokrývky však také způsobuje výskyt jarních povodní. Ondřej Hotový spolu s Michalem Jeníčkem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zjistili, jaký vliv na distribuci a tání sněhové pokrývky...


Úterý 16. března 2021


Sucho přichází dříve

V posledních desetiletích čelíme hydrologickým výkyvům, jež se v současnosti projevují zejména výrazným a déletrvajícím suchem. Změny v hydrologickém cyklu mají zásadní vliv jak pro člověka a jeho zásobování vodou, tak na celý ekosystém. O vážnosti situace velice dobře vědí Vojtěch Vlach a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie...


Sobota 6. března 2021


Jižní obr míří na sever

Klimatická změna významným způsobem ovlivňuje život na celé planetě Zemi. Pro zachování své existence se rostliny a živočichové snaží přizpůsobit a často také dochází k jejich migraci do oblastí s příznivějšími podmínkami. Výzkumníci z prestižních univerzit v čele s Gideonem L. van den Bergem z Univerzity v Pretorii v Jihoafrické republice spolu s odborníky na...

Další kousek do koronavirové skládačky?

Desítky milionů nakažených lidí na celém světě, skoro dva a půl milionu zemřelých, normální život byl prakticky zastaven… vše kvůli jednomu viru. Řeč je samozřejmě o novém koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícím onemocnění covid-19. Kromě vývoje vakcín a léků, je nedílnou stránkou výzkumu také charakterizace jednotlivých součástí virových částic. Na tuto...


Pondělí 15. února 2021


Jednoho medvěda, prosím! aneb Obchod s medvědy v České republice

Ne, nejedná se o obchod s jistou značkou aut, v Česku lidově zvanou medvěd (nebo meďour). Ani o plyšové hračky. Přestože to leckoho jistě překvapí, v České republice existuje poptávka po různých druzích medvědů nebo částí jejich těl pocházejících ze zahraničí. Podrobnosti o stávajícím ne-/ legálním obchodu shrnula studie vedená Chrisem R. Shepherdem, jejímiž...


Neděle 24. ledna 2021


Ordovický boj o pevný podklad v moři měkkého sedimentu: zaměřeno na konulárie pražské pánve

Pro velkou část přisedlých živočichů, ať již současných či dávno vymřelých, je tvrdý podklad podmínkou pro plnohodnotný život. V pradávných dobách docházelo také k lítému boji o kousek místa k přichycení na mořském dně. Jana Bruthansová z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovala článek v prestižním časopise...


Úterý 5. ledna 2021


Kamarád na půdě, nepřítel v přízemí – ozon, výzva budoucnosti?

Ozon ve stratosféře – ozonová vrstva – umožňuje na Zemi život. Jeho výskyt v troposféře, zejména tzv. přízemní ozon, však působí velice negativně, zásadním způsobem ohrožuje lidské zdraví, vegetaci i celé ekosystémy. Dnes navíc patří spolu s aerosolem a benzo[a]pyrenem mezi nejzávažnější škodliviny ve venkovním ovzduší v České republice i v Evropě. Iva...

Je starý halančík reprodukčně zdatnější než mladý?

Klást si podobnou otázku u lidí by se zdálo jako nesmysl, protože každý si dokáže představit, že reprodukční zdatnost starého muže nebo ženy je nižší, než když byli mladí. Situace je však odlišná u organismů, které po dosažení dospělosti stále rostou. Například u ryb evoluční teorie stárnutí předpovídá zvyšování reprodukční zdatnosti s věkem. Jak je...


Úterý 15. prosince 2020



Pondělí 2. listopadu 2020


Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?

Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo prozkoumán. Vědci předpokládali, že hlavní roli hrají samčí pohlavní hormony tvořené ve varlatech, jako se to tvrdí o většině obratlovců, nicméně studie na gekonech napovídala opaku. Trojice vědců z Katedry...


Neděle 1. listopadu 2020


Může chození do školy ovlivnit naše duševní zdraví v dospělosti?

Duševní zdraví je důležité stejně jako to fyzické, i když se mu mnohdy nedostává tolik pozornosti. Nová studie českého výzkumného týmu hledala spojitost mezi dosaženým vzděláním s výskytem duševních nemocí. Zmapovala také skupiny populace, které potřebují nejvíce pomoci. Přírodovědeckou fakultu v tomto výzkumu zastupovala Marie Kuklová z Katedry sociální...


Pondělí 19. října 2020


Proč je tak důležité kolik napadne sněhu v zimě? Ukáže, zda bude v létě sucho.

Suchá období trápící v posledních letech nejen naši krajinu, ale i další země střední Evropy, mají více příčin. Nejčastěji jsou spojována zejména s vyššími teplotami vzduchu, nižšími srážkami, či jejich odlišným rozložením během roku. Zásadní roli však hraje i akumulace sněhové pokrývky, na jejíž změny se blíže podívali odborníci na hydrologii spolu...


Pátek 18. září 2020


Whiskey, gin, slivovice bílá...je alkohol stále dospívajících milá?

Alkohol představoval v minulosti pro dospívající značné, a poměrně dostupné, lákadlo. V posledním desetiletí však začala v Evropě spotřeba alkoholu mezi dospívajícími klesat. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto poklesu zanalyzoval Ladislav Kážmér z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje spolu s Pavlou Chomynovou z Národního ústavu duševního zdraví.


Čtvrtek 17. září 2020


Tichý nepřítel

Pálení očí, podrážděná kůže, ekzémy, bolesti hlavy, vznik astmatu, rakovina a dokonce i smrt. To jsou hlavní zdravotní rizika způsobená formaldehydem. Látkou, která je celosvětově produkována ve velkém, jelikož je součástí značného množství produktů. Pokud i vy pociťujete některé z výše uvedených příznaků a chtěli byste zjistit, zda není příčinou...


Středa 26. srpna 2020


Kdo žije v ptačím peří?

Mezinárodnímu týmu vědců i se zastoupením z naší fakulty se podařilo popsat nové hostitelské vztahy mezi všenkami (taxon Ischnocera: Philopteridae) a ptáky. Nové výsledky ukazují, že život a evoluční vztahy všenek jsou mnohem složitější, než jsme si dříve dokázali představit.


Pondělí 24. srpna 2020


Invaze ježků na Nový Zéland

Ostrovy Nového Zélandu jsou jediným územím, které ježek západní (Erinaceus europaeus) nově kolonizoval s lidskou pomocí. Vědci dlouho předpokládali, že ježek byl nejprve vysazen na Jižním ostrově Nového Zélandu v 19. století, a odtud se rozšířil i na Severní ostrov. Nová data získaná analýzou dobových literárních zdrojů i pomocí molekulárních metod ale...


Středa 19. srpna 2020



Úterý 21. července 2020


Rozmanitost ptactva v ovocných sadech

Ptačí populace jsou v důsledku často intenzivního a neuváženého využívání krajiny v současné době ohroženými články ekosystému. Postupně dochází k jejich vytlačování z krajiny, což má v konečném důsledku neblahý vliv na ekologickou rovnováhu v přírodě dopadající i na člověka. Je však opravdu veškerá antropogenní krajina pro ptačí populace nehostinnou?...


Pondělí 29. června 2020


Mlhy nad Českem. Jaký je jejich vývoj?

Mlhy mají zásadní význam jak pro přírodní prostředí, tak pro společnost. Přinášejí do krajiny nezbytnou vláhu a čistí atmosféru. Zároveň však mohou být nebezpečné v souvislosti se sníženou viditelností a vzniku nebezpečných kyselin při spojení se znečišťujícími látkami. Donedávna však jejich podrobnému výzkumu nebyla věnována dostatečná pozornost....


Středa 17. června 2020


Je pro fazole globální oteplování hrozba?

Globální oteplování se dotýká všech sfér našeho života. V budoucnu by mohlo zasáhnout i do našeho jídelníčku, třeba fazolí, které jsou velmi citlivé na vyšší teploty. Teplotní regulací této plodiny se zabýval mezinárodní vědecký tým, v němž naši fakultu zastupovala Lenka Svitáková z Katedry experimentální biologie rostlin.


Čtvrtek 28. května 2020


Ochrana lesů před invazí netýkavky žláznaté

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) patří mezi nejúspěšnější invazní rostliny v Evropě. Její výskyt byl v minulosti soustředěn zejména na břehy vodních toků, odkud dochází k dalšímu šíření. V posledních zhruba 20 letech se však začala ve větší míře objevovat v lesích. Jaké podmínky ovlivnily tuto náhlou změnu v průběhu invaze, jaký vliv na...


Pondělí 11. května 2020


Pes, nebo vlk?

Známé rčení praví, že pes je nejlepším přítelem člověka a v současné době vidíme, že tomu tak často opravdu je. Přesto, že je pes naším nejlepším přítelem, o něm spoustu věcí nevíme. Například to, kdy se naším přítelem stal, tedy jinak řečeno, kdy došlo k domestikaci jeho divokého předka, vlka. Na tuto otázku se snažil odpovědět tým vědců, mezi nimi...


Čtvrtek 7. května 2020


Většina dusíku v Labi podle izotopového složení pochází z odpadních vod

Už od začátku monitorování kontaminace dusičnanů v Labi v 60. letech 20. století jsou jejich koncentrace poměrně vysoké a příliš se nemění. Vědci z Přírodovědecké fakulty a Spojených států se zaměřili na výzkum izotopového složení dusíku v Labi přítomných dusičnanech. Ukázalo se, že mezi lety 2008-2009 většina dusičnanů pocházela z odpadních vod lidských...