feed info

269 článků z natur.cuni.cz

Mladí analytici v Praze

Ve dnech 15. a 16. září 2022 se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnil již 18. ročník mezinárodní studentské konference s názvem „Modern Analytical Chemistry“. V rámci dvoudenního programu naplněného zajímavými přednáškami vystoupilo celkem 39 mladých chemiků reprezentujících 9 univerzit z 6 zemí. Konferenci zorganizovala Katedra...


Sobota 10. září 2022


Jak nám kopytníci pomohou chránit své predátory?

Můžeme díky pochopení ekologických nároků kořisti lépe chránit jejího predátora? Přesně tuto otázku si položil mezinárodní tým autorů, v jejichž řadách najdeme i Soňu Vařachovou a profesora Pavla Kindlmanna z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty. Autoři nově publikované studie se zaměřili na monitoring muntžaka červeného v nepálských...


Pondělí 5. září 2022


(Ne)jedinečnost květen

Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale přestává platit již od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné druhy mezi oblastmi. Tento proces započal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové...


Úterý 23. srpna 2022


Nanočástice: budoucnost nebo dávná minulost?

Nanomateriály jsou díky svým unikátním vlastnostem velmi aktuálním tématem pro mnohé výzkumné týmy po celém světě. Zájem o ně jistě v blízké budoucnosti nebude utichat. Je však možné, že tu s námi jsou podstatně déle, než jsme si mysleli? Že je vyvinula sama příroda? Kvantové tečky jsou typ nanočástic, které jsou běžně považovány za umělé polovodiče se...


Středa 17. srpna 2022


Když stromy nerostou

Náhlá extrémní zpomalení růstu stromů je možné sledovat na letokruzích, díky nimž jsou vědci schopni studovat nejen všemožné trendy v růstu dřevin, ale i dělat odhady do budoucnosti. Tato zpomalení mohou mít řadu důvodů, od klimatických jevů, přes škůdce až po jiné disturbance. Během těchto extrémních událostí klesá ukládání uhlíku do kmenů stromů na...


Sobota 13. srpna 2022


Ukáže nám měď metastáze v kostech?

Rakovina je onemocněním postihujícím stále větší množství lidí, přetrvávajícím problémem v její léčbě je nejen její pozdní zachycení ale často i absence vhodné léčby. Výzkum v oblasti diagnostiky i terapie rakoviny je tedy stále velice důležitý a je mu věnováno mnoho studií. Mezi jedny z hlavních zobrazovacích technik pro mapování metastází v kostech...


Pondělí 25. července 2022


Cukrovka? Staré buňky musí pryč!

Cukrovka neboli diabetes mellitus představuje jeden z nejzásadnějších zdravotních problémů současné populace vyspělého světa. Každý z nás pravděpodobně zná někoho, kdo jí trpí. Jen diabetes mellitus druhého typu aktuálně trápí více než 420 milionů lidí po celém světě. Takové množství lidí žije v celé Jižní Americe. A právě výzkumem léčby druhého typu...

Cukrovka? Staré buňky musí pryč!

Cukrovka neboli diabetes mellitus představuje jeden z nejzásadnějších zdravotních problémů současné populace vyspělého světa. Každý z nás pravděpodobně zná někoho, kdo jí trpí. Jen diabetes mellitus druhého typu aktuálně trápí více než 420 milionů lidí po celém světě. Takové množství lidí žije v celé Jižní Americe. A právě výzkumem léčby druhého typu...


Pondělí 18. července 2022


Chemie múzou francouzských spisovatelů

Chemie a literatura ─ dva obory velmi odlišné, avšak oba krásné a snadno propojitelné. Ve svých románech se chemií inspiroval i jeden z nejslavnějších autorů 20. století Marcel Proust. Na jeho román Hledání ztraceného času doslova přísahá většina dnešních intelektuálů, i když ho řada z nich nikdy nečetla. Ve světě prodchnutém chemofobií je proto důležité si...


Pondělí 11. července 2022


Řekni to molekulou!

Čárový kód na obalu zmrzliny nebo bezkontaktní karta použitá k jejímu zaplacení nám dnes připadají jako samozřejmost. Čím dál víc předmětů je dnes značeno nějakým typem digitální značky. Možná se nám může digitální kódování informací zdát jako vymoženost posledních pár desítek let, ale na předávání digitálních informací spoléhá naše existence od...


Středa 22. června 2022


Čeští paleontologové zdokonalují vědomosti o mikrofosilních chitinozoích

Již po několik desetiletí zůstávají prvohorní mikrofosilie skupiny chitinovců (Chitinozoa) záhadou. Jejich původ se pokouší vysvětlit dvě protichůdné hypotézy. První je pokládá za pozůstatky individuálních organismů skupiny Protista a druhá za vajíčka zatím neznámých mnohobuněčných živočichů. Nové důkazy podporující druhou jmenovanou hypotézu přinesl...


Pondělí 20. června 2022


Korunovační klenot organokovové chemie

Píše se rok 1952. Zatímco v Británii nastupuje na trůn mladá Alžběta II., v americkém Pittsburghu se odehrává úplně jiný přelom. Tamní vědci Thomas J. Keally a Peter L. Pauson v rámci svého výzkumu izolovali neznámou oranžovou látku, stabilní na vzduchu, ve vodě, a dokonce i v koncentrované kyselině chlorovodíkové. Svůj objev publikovali v časopise Nature, a tak...


Neděle 22. května 2022


Po stopách jelenů do minulosti

Planeta Země prošla mnoha cykly změn klimatu. Tyto teplotní a srážkové výkyvy měly vliv i na změny rozšíření jednotlivých organismů na Zemi. Jakým mikroevolučním procesem prošel v nedávné minulosti jeden z klíčových evropských savců – majestátný jelen? Výsledky mezinárodního výzkumu pod vedením Karoliny Doan z Varšavské univerzity, na němž se vzorkováním...


Pátek 13. května 2022


Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2020/2021 – Biologie

RNDr. Vladimír Vohralík, CSc. (*1947) působí na Katedře zoologie. Zabývá se především biologií, taxonomií a zoogeografií hmyzožravců a hlodavců ČR, Balkánského poloostrova a Blízkého východu. Okrajově se věnuje také faunistice mravenců. Spolu se svými kolegy a studenty podnikl několik desítek expedic na Balkán a na Blízký východ. Na katedře zoologie přednáší...


Neděle 8. května 2022


Rozhovor s laureátkou Studentského velemloka za rok 2021/2022

Cenu Studentské velemloka za nejlepší mimosekční předmět dostala RNDr. Naděžda Krylová CSc. (*1945) za předmět Vybrané partie z matematiky. Vystudovala obor aplikovaná matematika na Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF UK), kde od ukončení studia v roce 1968 až do roku 2010 byla členkou Katedry aplikované matematiky. Po celou tuto dobu vyučovala i matematiku pro chemiky na...


Pátek 6. května 2022


Rozhovor s laureátkou Studentského velemloka za akademický rok 2020/2021 – Geografie

Laureátkou ceny Studentský velemlok za akademický rok 2020/2021 v kategorii Geografie, konkrétně za přednášku a seminář Demografie v životním pojištění, se stala RNDr. Klára Hulíková Tesárková, PhD. (*1980). Působí na Katedře demografie a geodemografie a na výuce se zde podílí již od zahájení svého doktorského studia v roce 2008. Na Přírodovědecké fakultě je...

Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2020/2021 - Chemie

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2020/2021 za sekci chemie získal doc. RNDr. Martin Dračínský, PhD. (*1978) se svou přednáškou Spektrální metody NMR I. Vystudoval organickou chemii na naší fakultě a od svého doktorského studia se věnuje spektroskopii, konkrétně metodě nukleární magnetické rezonance (NMR). Aktuálně v této oblasti působí na Ústavu...


Čtvrtek 28. dubna 2022


Záliv Brandy a unikátní fosilní dřevo z Jamesova ostrova v Antarktidě

Na ostrově Jamese Rosse objevil před více jak 10 lety tým kolem Radka Vodrážky z ČGS a Jakuba „Jamese“ Sakaly nepřeberné množství zajímavých zkamenělin. Nálezy z Antarktického projektu České geologické služby jsou postupně zpracovávány a publikovány. Fosilní dřevo ze sympatického zálivu Brandy je svým způsobem zcela unikátní. Článek vyšel v loňském roce v...


Pondělí 25. dubna 2022


Sedm hříchů potenciálních partnerů

V každém vztahu jsou lepší a horší chvíle, ale ze začátku se všichni snaží soustředit na to pozitivní. Vědci dosud zkoumali pozitivní charakteristiky, v angličtině takzvané dealmakers, u potenciálních partnerů. Ale negativní charakteristiky, kterým se říká dealbreakers, hrají ve vztahu také roli, a to minimálně takovou jako ty pozitivní. Neměli by proto být...


Úterý 5. dubna 2022


Byla příroda ovlivněna obdobím socialismu? Co třeba ptactvo?

O komunistické éře v našich dějinách se dnes již ve škole učí každé dítě. Na toto období jsme ale zvyklí dívat se jen z dějepisného úhlu pohledu. Jakou roli ale mělo těchto 41 let na přírodu? Kolektivizace, která byla socialistickým režimem tak podporována, neměla dopad jen na malé statkáře, kteří přišli o po generace předávané pozemky, ale i na ekosystém a...


Pondělí 4. dubna 2022


Možný příběh vysokotlakých hornin v Českém masivu

Každý se jistě již někdy pozastavil nad nějakým kusem kamene či skály. Jen málokdo si však položí otázku, co je daný kámen zač a jaký je jeho původ. V geologii si tuto otázku naopak kladou velmi často a vědci vyvíjí nemalé úsilí pro pochopení dějů, které utvářely tvář země, po které zde ve střední Evropě chodíme a kterou využíváme. Tentokrát se tým...


Sobota 2. dubna 2022


Kronika broučích invazí

Úhyn lesů v posledních letech nabírá na obrátkách. Ruku v ruce narůstají i kůrovcové populace, které decimují někdy i relativně zdravé stromy. Dochází v současné době opravdu k extrémním situacím, které nemají obdoby nebo se již něco takového stalo i dříve? A mohou nám minulé události pomoci v řešení současných problémů? Odpovědi na tyto otázky hledali...


Pátek 1. dubna 2022


Těžký život rostlin

Rostliny můžeme najít na většině zemského povrchu, a proto asi není překvapením, že se mezi nimi rozvinula široká škála adaptací a životních strategií. Různá narušení vedou k odstranění rostlinné biomasy, a to jak se s tím rostlina vypořádá, je klíčovým faktorem v selekci. Právě vegetativní regenerace je jednou z možných reakcí, které si rostlina vyvine....


Pátek 25. března 2022


Koho slyšíme zpívat v evropských městech?

Je všeobecně známo, že urbanizace způsobuje fragmentaci krajiny a ztrátu přirozených habitatů. Urbanizované prostředí je také charakteristické velkou dynamikou a častými změnami a mnoho organismů může mít problém se na ně adaptovat. Současně se stále více lidí stěhuje do měst či jejich blízkosti, sídla se proto dále rozrůstají, a tudíž je potřeba pochopit,...


Úterý 15. března 2022


Vytrvalý pláč nad Smutnou. A co bylo dál?

Krajina drsných pohoří volá nejen dobrodruhy ale i vědce. Zdejší podmínky dávají za vznik neobvyklým ale i ničivým jevům a procesům, často značných rozměrů. Jedním takovým fenoménem je i vznik nebezpečných blokovobahenních proudů, takzvaných mur (debris flows). Jejich studium spolu se zjištěním konkrétních podmínek vzniku je klíčové pro predikci a...