Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy si letos připomíná úctyhodných 250 let od svého založení. Dlouhá historie této zahrady je stejně barvitá jako její sbírky.

Vlny, které zamrzly, když byl vesmír 380 000 let starý

Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů Einsteinovy obecné teorie relativity, ale díky dalšímu pozorování jsme také získali cenná data o růstu černých děr a chování neutronových hvězd s velkým přesahem do kosmologie i částicové fyziky. Co jsou gravitační...

Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních důvodů léta přál do detailu porozumět procesu slyšení. Nástrojem k tomuto porozumění je počítačový model sluchového systému, který se nám po mnohaletém úsilí podařilo vytvořit. Umožňuje simulovat různé typy...

Navzdory úspěchům lékařské vědy, která dokázala zvládnout řadu infekčních nemocí, jimž v součtu padlo za oběť mnohokrát více lidí než ve všech válkách, které kdy lidstvo vedlo (od pravých neštovic po covid-19), stále nejsme schopni vypořádat se s některými infekcemi, které nás provázejí od nepaměti. Z nich stále nejzávažnější je malárie.

Vzdálené oblasti atmosféry spolu „komunikují“ pomocí akusticko-gravitačních vln, které se šíří na velké vzdálenosti. Tyto vlny způsobují poruchy/změny v ionosféře, které ovlivňují šíření elektromagnetických signálů, včetně signálů z družic navigačních systémů, a protože ovlivňuj jejich přesnost, nelze je opomenout.

Moderní materiálová věda cílí na slitiny s unikátními vlastnostmi i pro extrémní podmínky. Jak ale testovat jejich mechanické chování bez poškození a v rozličných prostředích? Odpověď nabízejí pokročilé laserové techniky, které pomocí světelných pulzů vybudí v materiálu mechanické vlny, a tím si „posvítí“ na jeho vlastnosti.

Je jedním z českých mladých vědců, jehož výzkum nehledí na hranice mezi obory a o němž už se ví i ve světě. Jak jinak by po něm mohli nizozemští mykologové pojmenovat nový druh houby rodu Aspergillus? Vít Hubka se věnuje mykózám, které mohou napadat člověka, a studuje i cesty, jak se mohou houbové infekce přenášet. Třeba z morčat.