Jak se lišily mozky pravěkých lidí Homo sapiens od mozků neandrtálců a denisovanů? Tuto otázku chce zodpovědět vědecký tým s pomocí laboratorních experimentů, které vytvoří jakési „minimozky“ našich vyhynulých neandrtálských příbuzných. Díky velké podobnosti genomu neandertálců a moderních lidí genetici vyměnili naši variantu genu NOVA1 za její...

„V současné době jsou [lesy] bytostně ohroženy komplexem negativních faktorů […] takže hromadně hynou.“ O bytostném ohrožení lesů psal ve Vesmíru těsně před zhroucením politického systému v roce 1989 Miroslav Vyskot, naše tehdejší přední akademická autorita na lesní hospodaření.1 Doba se změnila a lesy nezahynuly, avšak o jejich nejistém zdravotním stavu...

Afričtí hlodavci rypoši lysí (Heterocephalus glaber) opět překvapili. K pozoruhodným vlastnostem, k nimž patří odolnost proti palčivé bolesti, způsobené kyselinou, schonost dožít se vysokého věku a žít v prostředí chudém na kyslík, nyní vědecký tým z berlínského Centra molekulární medicíny Maxe Delbrücka přidal objev rozeznávání příslušníků vlastní...

Pokud živočichovi přestanou vyhovovat podmínky v místě, v němž se právě nachází, jednou z možností je zpravidla útěk či méně dramatický přesun někam, kde ho nebude trápit horko, zima, sucho, hlad nebo třeba dotírající predátoři. Rostliny to mají těžší, ale i ony si vyvinuly řadu technik, jak stresujícím podmínkám čelit.

Fragment barokního anděla, ztracenou část sousoší sv. Václava z Karlova mostu, vylovili potápěči z chladné vody Vltavy před sedmnácti lety. Socha se zřítila do řeky při povodni roku 1784. Dobové grafiky představují jedinou, ale jak se ukázalo, zároveň i dosti zavádějící „dokumentaci“ původní podoby vzácného díla.

Psychologové pozorovali u dětí rodičů, kteří prožili velká traumata typu holocaustu, rozsáhlých hladomorů apod., symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD), přestože trauma nezažily. Jakými mechanismy může být trauma přenášeno?

Nevzpomínám si, že by kdy bylo ve společnosti tak často skloňováno slovo „stres“ jako v loňském roce. Jsme neustále obklopeni jeho zmiňováním a anticipacemi toho, jak může ovlivnit naše somatické i duševní zdraví v následujících letech.

Stigmatizovatelná identita přináší svým nositelům nějaké znevýhodnění. Je podstatné, zda identita je viditelná (např. etnicita) nebo zda ji lze skrývat (např. HIV pozitivita). Viditelnost stigmatizovatelné identity je určující ve vztahu k sociální opoře ze strany rodiny a blízkých, díky níž mohou lidé snadněji čelit sociálně založenému stresu. Stigmatizace...

Reprodukce krytosemenných rostlin může na první pohled připomínat rozmnožování živočichů, je však mnohem spletitější. V květech se totiž vyvíjí samostatná „skrytá“ generace, která odkazuje na dávné doby, kdy představovala samostatné jedince.