Ženy v době bronzové měly na jihovýchodě Španělska zřejmě politickou moc. Poukázal na to archeologický průzkum murcijského pohřebiště, na který upozornil odborný časopis Antiquity. Role žen byla tehdy zřejmě mnohem důležitější, než vědci předpokládali.

Nová studie, která zkoumala chování šiřitelů dezinformací, ukázala, že právě oni sami jsou nejvíce náchylní k tomu, aby šířenému lživému obsahu uvěřili.

Závažné alergické reakce by měly figurovat na seznamu nežádoucích vedlejších účinků vakcíny od společnosti AstraZeneca proti covidu-19, uvedla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Reagovala tak na tento typ obtíží zaznamenaný ve Velké Británii. Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca obavy ze závažných vedlejších účinků své vakcíny...

Nové rekonstrukce obličeje dvou pravěkých lidí, známých jako Lucy a Taungské dítě, ukazují, jak mohli vypadat naši nejstarší prapředkové, když žili před miliony let v Africe.

Úrazy hlavy v raném, nebo středním věku se mohou ve stáří projevit zhoršením poznávacích schopností. Poukázala na to dlouholetá studie, kterou publikoval časopis Annals of Clinical and Translational Neurology. Podle vědců je možné, že tento typ poranění činí mozek zranitelnějším nebo urychluje normální procesy stárnutí.

Ve výzkumu buněčné imunity proti nemoci covid-19 pokračují vědci z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Od května zjišťovali z krevních vzorků dobrovolníků množství paměťových buněk, které se tvoří po prodělání nemoci. Teď vědce zajímá vývoj buněčné imunity vytvořené díky očkování.

Nanoplasty, které v potocích a řekách míří do oceánů, mají tendenci shlukovat se kolem pevných objektů. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Environmental Science & Technology. Podle vědců to může znamenat, že většina těchto částic tak zůstává zachycená u ústí řek nebo pobřeží. 

Podle zahraničních vědců je další pandemie podobná té koronavirové jen otázkou času. Svět se proto musí lépe připravit, aby i příští nákaza znovu nečekaně nezastavila život na planetě. A pozornost věda upíná jasným směrem – ke zvířatům.

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila dizertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun....