feed info

384 článků z natur.cuni.cz

Chraňme přírodu, chráníme tím sebe

Kolik času trávíme v přírodě? Tuto otázku by si měl položit každý z nás. Do přírody můžeme vyrážet za zábavou, za poznáním ale také se tím staráme o své zdraví. Vývoj moderní medicíny výrazně snížil hrozbu, kterou dříve představovaly pro lidstvo infekční nemoci. Naopak ale mnohem větší část populace nyní trpí různými alergiemi a autoimunitními...


Pátek 28. června 2024


Role trupové neurální lišty v osteogenezi dermálních pancířů

Neurální lišta obratlovců dává vznik řadě buněčných typů, mj. osteoblastům tvořícím kosti. Tato schopnost je považována pouze za doménu hlavové části neurální lišty. Že tomu tak není, popsal Jan Štundl, absolvent Přírodovědecké fakulty UK v současné době působící na Caltech v USA s mezinárodním týmem spoluautorů, jehož součástí byli Robert Černý a...


Sobota 22. června 2024


Podívejme se na zoubek historickým zubům

Představte si, že se vrátíte v čase do 14. století, do období poznamenaného katastrofickými událostmi, jako je hladomor a mor. Ve svém výzkumu se Eliška Zazvonilová, Petr Velemínský a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zabývali středověkými hroby v Kutné Hoře-Sedlci, aby pomocí jedinečné metody odhalili tajemství období smrti. Tento...


Pátek 14. června 2024


Ferromanganové kůry: geologické archivy na mořském dně

Kůry na mořském dně jsou minerální útvary, které se formují dlouhodobými geologickými procesy a tvoří unikátní záznam o historii Země. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy studují tyto kůry, aby odhalili jejich skryté vlastnosti a získali nové poznatky o...


Čtvrtek 13. června 2024


Byla to holka nebo kluk?

Abychom se mohli dozvědět více o dávných civilizacích, potřebujeme často znát pohlaví nalezených kosterních ostatků. Problémem ovšem je, že metody na odhad pohlaví jsou buď příliš nespolehlivé, nákladné, nebo dochází k poškození kostry při odběrech vzorků. V posledních letech se ale objevila nová metoda na odhad pohlaví, jejíž úspěšnost a míru poškození...


Středa 5. června 2024


„Bidenova vampýrovka“ odmítnuta vědeckou komunitou

Vampýrovky jsou hlubokomořští hlavonožci, kteří zažili největší rozmach v období druhohor (konkrétně jury). V prestižním časopise Nature Communication vyšel článek popisující nález nejstaršího zástupce této skupiny. Autoři ho pojmenovali na počest současného amerického prezidenta Syllipsimopodi bideni Whalen & Landman 2022. Za počestným jménem se však skrývají...

Voda v pohybu

V posledních letech dochází k výrazným změnám ve vodním cyklu na našem území, přičemž nejvíce se to dotýká srážek a výparu. Přesné určení změn na lokální úrovni, ačkoliv není stále dostatečně pochopené, má velký význam. Pod vedením Mijaela Rodriga Vargas Godoy z České zemědělské univerzity v Praze se proto tým odborníků, do kterého byl významně...


Úterý 30. dubna 2024


Kdo (ne)chodí k volbám: Slovenské parlamentní volby 2020

Volby. Pro někoho až posvátný pilíř demokracie, pro jiného prostá nutnost a pro dalšího pouze nezáživná soutěž mocichtivých. Přístup k volbám se člověk od člověka liší, a tak se nabízí prostá otázka – proč? Na jakých faktorech závisí naše rozhodnutí, zda se jich zúčastníme? To nám na příkladu slovenských parlamentních voleb, které proběhly v roce...


Čtvrtek 25. dubna 2024


Pražské ptactvo: Příběh hrdiny, jehož dílo přetrvává

V úterý 23. dubna ve večerních hodinách byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy oficiálně představena kniha Pražské ptactvo 1800–2020: Ptáci, město, příběh hrdiny. Tento titul vydaný koncem roku 2023 nakladatelstvím Revolver Revue je aktualizovanou a upravenou verzí stejnojmenné knihy Veleslava Wahla z roku 1944. Večerem provázeli proděkan pro...


Středa 17. dubna 2024


Jak budou vypadat lesy budoucnosti?

Lesy mají nenahraditelné ekologické funkce, včetně v současné době velice potřebné ukládání uhlíku. V posledních desetiletích však čelí velkým výzvám, zejména v souvislosti se změnou klimatu. Abychom se mohli správně adaptovat a předejít poklesu jejich stability je důležité znát jejich vývoj a odezvu na klimatické faktory v různých prostorových škálách. Z...


Pátek 5. dubna 2024


Mikroorganismy pomáhající ve zmírnění změny klimatu?

Tání ledovců je jedním z důsledků globální změny klimatu. V souvislosti s ním dochází i k dalším jevům, jako je například uvolňování produktů mikrobiální aktivity pod ledovcem, včetně metanu, vysoce účinného skleníkového plynu, který by mohl klimatickou změnu dále zrychlit. Mezinárodní tým odborníků na kryosférickou ekologii v čele s Matějem Znamínkem z...


Úterý 2. dubna 2024


Amoniak jako válečný pomocník?

Spánek představuje jednu z nejdůležitějších fyziologických potřeb člověka. Jelikož je stěžejní pro optimální mentální i fyzickou výkonnost, ve vojenských operacích může být nedostatek spánku doslova otázkou života a smrti. Je však možné spánkovou deprivaci nějak obelstít? Jako jedna z možností se jeví tzv. ergogenní látky, tedy látky schopné zvyšovat...


Čtvrtek 28. března 2024



Středa 27. března 2024


Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2023/2024 – Biologie

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2023/2024 za sekci Biologie získal prof. RNDr. Jan Šťastný, Ph.D. za předměty Algologické determinační praktikum a Algologie I a II. Zabývá se převážně výzkumem řas a sinic a na Přírodovědecké fakultě učí už skoro 20 let. Vede také předmět Terénní cvičení z botaniky, které je mezi studenty velice populární....

Odhalení síly chladu: Jak krátkodobé působení přiměřeného chladu ovlivňuje zdraví srdce

Může nás vystavení přiměřenému chladu ochránit před problémy se srdcem? Působení chladu má na lidské tělo řadu pozitivních účinků. Známé jsou jeho schopnosti zlepšovat krevní oběh, tlumit bolest či redukovat zánětlivé procesy. Méně známý, ale stejně zajímavý je jeho vliv na ochranu srdce. Tým vědců ze skupiny Fyziologie svalů a signalizace chladové...


Pondělí 25. března 2024


Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 - mimosekční předměty

Cenu Studentský velemlok v oblasti mimosekčních předmětů obdržel RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. (*1990) za předmět Efektivní studium VŠ. V tomto „softskillovém“ kurzu se studenti mohou dovědět, co potřebují vědět o studiu a vědecké práci, ale také si vyzkouší některé činnosti s tím spojené i prakticky. Tomáš Macháček absolvoval studium parazitologie na naší...


Pondělí 18. března 2024


Neodvratný hněv bohů – aneb rozhovor s Bohumírem Janským nejen o projektu PERUN

Velicí jsou bohové, avšak mocný je PERUN? Podle mytologie je Perun slovanský bůh bouře, hromu a blesku. PERUN (zkrácením anglického Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia) je ale také jeden z největších projektů Ministerstva zemědělství posledních let, který má za úkol výzkum...


Pátek 15. března 2024


Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2022/2023 – Geografie

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2022/2023 v kategorii Geografie, konkrétně za předmět Kartografie, se stal RNDr. Jakub Lysák, Ph.D., který na Přírodovědecké fakultě působí na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie. Jakub Lysák rodák z Mostu, hrdý na své město, vystudoval informatiku na MFF UK. Po dokončení studia se šel ze zvědavosti...


Pondělí 11. března 2024


Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2022/2023 – Chemie

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2022/2023 za sekci chemie získal prof. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. (*1976) za předměty Anorganická chemie I (a) a Laboratorní technika. Vystudoval anorganickou chemii na naší fakultě a od roku 2000 působí jako pedagog na katedře anorganické chemie. Ve skupině Koordinační a bioanorganické chemie se věnuje vývoji kontrastních...


Sobota 24. února 2024


Dvojití agenti: opylovač nebo zloděj?

Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv...


Čtvrtek 22. února 2024


Nová chemická laboratoř na Přírodovědecké fakultě

Rafael Navrátil získal grant Junior Star od Grantové Agentury ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy díky němu zakládá novou laboratoř a výzkumnou skupinu. V rámci svého studia a vědecké kariéry si vyzkoušel různá chemická témata, působil v několika výzkumných skupinách a v roce 2020 vycestoval díky Nadaci Experientia na stáž do amerického San Diega.


Čtvrtek 15. února 2024


Hlasové projevy umožnily odhalit unikátní damany

Damani představují unikátní řád savců, který se však, na rozdíl od příbuzných slonů, obvykle těší jen velmi malé pozornosti. Zejména stromové druhy, které jsou aktivní hlavně v noci, nejsou vědecky dostatečně prozkoumané. Nelze se tedy divit přesvědčení některých odborníků, že tato skupina savců možná ještě skýtá mnohá překvapení. Jedno takové...


Neděle 11. února 2024


Inovace v bezpečnosti potravin

Potravinové alergie trápí mnoho lidí. Jedním z nejčastějších alergenů jsou mandle. Alergie na tyto ořechy typicky přetrvává po celý život nebo má nízkou míru vyléčení v dětství. V současné době je vyhýbání se konzumaci alergenu nejúčinnějším způsobem, jak předejít alergickým reakcím. Přítomnost skrytých alergenů v důsledku náhodné kontaminace během...

Freudova mýlka

Ztráta čichu jako jeden z příznaků onemocnění COVID-19 mnohým z nás ukázala, jak je pro nás tento smysl důležitý. Spousta vědců znehodnocovala význam čichu u lidí po několik století. Sigmund Freud čich dokonce spojoval se zvířecí stránkou lidské psychiky. Dnes už ale víme, jak velká mýlka to byla, a jak důležitý je tento smysl v naší komunikaci. Cestu, kterou si...


Středa 24. ledna 2024


Co nám prší nejen za humny?

Chemické složení atmosférických srážek má významný vliv na mnoho přírodních procesů s konečným důsledkem na celý ekosystém. Masivní úhyn lesů v důsledku kyselých dešťů je jen jedním z mnoha příkladů. Znalost složení srážek nám proto dává důležitý vhled do potenciálních následků pro naše životní prostředí včetně možnosti volby vhodných...