- Vesmír
- 30. 1. 15:30
Teplejší jara ponoukají lejsky černohlavé (Ficedula hypoleuca) k časnějším návratům z afrických zimovišť na nizozemská hnízdiště. Tam na ně čeká smrtelné nebezpečí v podobě sýkor koňader (Parus major).
Teplejší jara ponoukají lejsky černohlavé (Ficedula hypoleuca) k časnějším návratům z afrických zimovišť na nizozemská hnízdiště. Tam na ně čeká smrtelné nebezpečí v podobě sýkor koňader (Parus major).
Středa 23. ledna 2019
Univerzita v čínském Šen-čenu propustila vědce Che Ťien-kchueje (v anglické transkripci Jiankui He), stojícího za kontroverzním experimentem s genetickou manipulací lidí. Oznámila to v pondělí na svých stránkách vědcova mateřská univerzita SUSTech.
Čtvrtek 17. ledna 2019
Je Česká republika atraktivní pro vědce? Jaké mají podmínky pro svou práci? Jaké překážky stojí v cestě tomu, aby přicházeli do českých laboratoří a ústavů mladí lidé ze zahraničí? Existuje vize rozvoje vědy?
Úterý 15. ledna 2019
Tělo i stát jsou napadány nemocemi, jejichž léčba je složitá. Nezvládnutá terapie pak může vést k zániku celého organismu, respektive státu. Medicína a sociální-vědy tu k sobě mají velmi blízko jediným slovem – rakovina.
Úterý 8. ledna 2019
Pondělí 7. ledna 2019
Spolupráce při lovu kořisti, dělba práce, výpomoc při péči o potomstvo, sociální chování, sebeobětování, sociální parazitismus – že by štírci na cestě k eusocialitě?
Titan obrovský (Titanus giganteus) patří mezi největší žijící brouky světa. Jeho domovem jsou tropické deštné pralesy Jižní Ameriky. Na to, kolik pobral slávy, však zůstává jeho život stále zahalen tajemstvím.
„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř Saracénovi. Saracén naň pohlédl s překvapením. „Ani Mrtvé moře, ani žádný ze sedmi oceánů, které omývají zemi, neunese na hladině tíhu koňského kopyta.“
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního života“ získal v jubilejní dvacátý rok Josef Jařab. Jakou podobu by mělo mít vzdělání na českých univerzitách? Jakých chyb jsme se na cestě za svobodným a demokratickým vzděláním dopustili? Nejen o tom hovoříme...
V Burkině Faso vypustí vědci do volné přírody deset tisíc komárů Anopheles gambiae. Ti „prošlápnou cestu“ moskytům vybaveným zvláštní vlohou pro rezistenci k malárii.
Výskyt nádorů celosvětově roste, což lze vidět i jako daň za prodlužování lidského věku. Tento fakt však představuje výzvu pro vývoj nových léčebných technologií. Jeden z moderních přístupů je založen na vnímání nádoru jako ekosystému různých buněčných typů. Platformou pro studium nádorového mikroprostředí se stalo i nově vzniklé Centrum nádorové...
Pravěký člověk, který si obložil oheň neznámými hořlavými černými kameny, ani netušil, jaké vrásky a bezesné noci připraví budoucím uhelným chemikům a technologům. Ani po mnoho desetiletí trvajícím výzkumu uhlí nemůžeme říci, že bychom o této černé substanci věděli vše.
Na fotografii pořízené dalekohledem Gemini South v roce 2004 vidíme hned tři fáze zrodu nových hvězdných pokolení. Přezdívku „Lebka a zkřížené hnáty“ si mlhovina NGC 2467 vysloužila díky svému vzhledu na širokoúhlých snímcích.
Částice větší než 10 μm jsou z hlediska prachu gigantické. Proto se jim říká „giant particles“. Ještě před několika lety unikaly pozornosti. Předpokládalo se, že tak velké kusy hmoty nemohou doputovat na velké vzdálenosti, neboť je gravitace přitáhne k zemi už nedaleko zdroje. Chtít tehdy uveřejnit na toto téma odborný článek znamenalo být podezřelý z chyby...
V článku Člověk býložravcem (Vesmír 97, 498, 2018/9) autor zmiňuje, že „…v dospělosti bychom se měli omezit maximálně na 200 ml [mléka] denně. Jinak bychom riskovali rychlejší stárnutí našeho mozku...“ Přiznám se, že odkaz mi nepřipadá dostatečně přesvědčivý
A rovněž jako kdyby mýty byly stále překážkou při směřování k vědě.
Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob. Ačkoliv právě uplynulo již 200 let od britské expedice do Arktidy, která jako první přivezla vzorky červeného sněhu určené k vědeckému zkoumání, nabízí tento fenomén stále více otázek než odpovědí.
Ohňostroj je bezesporu divácky atraktivní podívanou. Odpalování pyrotechnických předmětů a s tím spojené vizuální a zvukové efekty však mají i negativní dopady – je potřeba si uvědomit fakt, že ohňostroj není nic jiného než spalování směsí různých chemických látek, které se včetně produktů hoření dostávají do ovzduší.
Významnou složkou zemské kryosféry je společně s ledovci a mořským ledem také permafrost, jehož chování studujeme na antarktickém ostrově Jamese Rosse. Výraznější tání svrchní vrstvy v důsledku klimatických změn nemusí být pro tamní vegetaci dobrá zpráva.
„Publikuj˝, nebo zhyň“ je často opakovaná fráze reflektující tlak akademického systému na soustavné uveřejňování výsledků své práce. K srdci si ji vzal materiálový vědec Akihisa Inoue z Japonska, který za posledních sedmnáct let publikoval 1680 vědeckých článků, a stal se tak pomyslným vítězem analýzy, kterou provedli vědci ze Stanfordovy univerzity a z...
Přírodní led má patrně zdaleka nejvíc podob známých u nějaké přírodní krystalické látky. Nejznámější jsou sněhové vločky, kostrovité krystaly, o nichž se praví (ovšem bez reálné možnosti důkazu), že žádné dvě nejsou stejné. Následovat musí námraza na skle, které ale ukrutně ubylo s nástupem plastových oken do všech obydlí, i venkovských. Ale tím to...