Kosterní nálezy dlouhodobě získávalo Muzeum hlavního města Prahy při záchranných archeologických výzkumech na Václavském náměstí. Vydaly svědectví o hospodářském využití domácích zvířat ve středověku a raném novověku, o zvířatech na talíři někdejších obyvatel Prahy.
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na krídlach z minulosti do súčasnosti.
To, že imunoterapie nádorových onemocnění je již solidní realitou, potvrdilo i udělení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství v roce 2018. Cenu získali Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžo za úspěšné využití monoklonálních protilátek blokujících „brzdy“ imunitního systému. Jaké možnosti tento přístup k léčbě nabízí do budoucna?
Vědecká ilustrace tělesa 1I/2017 U1 (‘Oumuamua), kterou vytvořil Martin Kornmesser pro Evropskou jižní observatoř, není fotografií. S objektem, jejž zobrazuje, ale můžeme spojit hned několik zajímavých příběhů.
Česká literatura již v polovině 19. století dokázala obhájit své právo na novodobou existenci; konkrétně že je schopna nabídnout díla v rozmanitosti žánrové (jen román jí chyběl), tematické i stylové. Pro druhou polovinu 19. století je příznačná především otázka dalšího rozvoje – postupné emancipování prvku estetického od prvku vlastenecky-národního a také...
Pro klamání, podvádění jsou většinou potřebné tři podmínky – zisk, určitá zátěž a pravděpodobnost, že nebudu chycen; případně racionalizace klamavého chování. Nemusí být náhodou, že z oborů vysokoškolského studia některé studie detekují vyšší míru podvádění u ekonomických oborů. Klamání a jeho míra může leccos vypovídat o jedinci i společnosti.
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní toxicity po nenápadné narušování hormonálních drah živočichů i člověka. Dohánějí nás staré hříchy a zároveň pácháme nové. Environmentální chemik Tomáš Cajthaml zkoumá možnosti, jak s organickým...
Již vícekrát jsem se ve svém okolí setkal s názorem, že ohřev potravin v mikrovlnné troubě je zdraví škodlivý, mění jejich chemickou strukturu a ničí většinu živin v nich obsažených. Zakládají se tato tvrzení na nějakém pravdivém základě?
Bolest vzniká v okamžiku poškození většiny našich tkání. Pravda, některé oblasti přímo nebolí, i když jsou závažně poškozeny, např. mozek nebo leukemická porucha krvetvorby. Problémem zůstávají především zdánlivě funkčně bezvýznamné a často dlouhodobé bolesti, kterých přibývá s věkem. Ukazuje se, že při jejich mírnění významně pomáhají prostředky...
Že je lidská společnost plná klamu, je neklamné. Někteří badatelé proto uvažují, že machiavelistické praktiky našeho druhu mohly být hnacím motorem rozvoje lidského mozku, který musí neustále řešit, kdo s kým, co a za kolik. Na první pohled by se mohlo zdát, že i v tomto jsme v přírodě výjimeční, že zvířata nejsou klamu schopna. Jejich vztahy jsou jednoznačné...
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil přežití, resp. reprodukci. Do další generace postupují jen výpočetní systémy, které tuto strategii v daném prostoru a čase zvládnou optimálně. Zmíněný systém ale není bezchybný. Za určitých okolností svému majiteli...
V oborech geologie a paleontologie jsme o Praze informováni mimořádně dobře. Je to pochopitelné – mají dlouhou historii a velikou důležitost. Mineralogie hlavního města dosud zůstávala, až na pár výjimek, v pozadí zájmu. Nová publikace z pera kurátora Národního muzea tuto mezeru konečně vyplňuje.
Čím dál více se ukazuje, jak důležitou roli hrají mitochondrie v nádorovém bujení. Tyto nečekané poznatky se uplatňují i v hledání nového přístupu k účinné léčbě rakoviny.
Řeka Litavka, ve starších pramenech též Litava, je jen 56 km dlouhá řeka. Pramení na východní straně vrchu Malý Tok v nejmladší české chráněné krajinné oblasti Brdy. Proto také jako jediná středočeská řeka má víceméně podhorský charakter, a jak už napovídá její jméno, je „lítá“, tedy divoká.
Co dělat, nechceme-li, aby nás někdo klamal či podváděl? Ve společenských vědách je základním schématem, jak přemýšlet o nečestnosti, tzv. „trojúhelník podvodu“. Základní poučka radící, abychom si dávali pozor na tři faktory, které ovlivňují nečestné chování lidí – motivace, příležitost a schopnost nečestné chování omluvit.