Houby hrají zásadní roli ve fungování naprosté většiny terestrických ekosystémů. Jak změna prostředí, např. klimatu, ovlivní jejich biogeografii? A jaké důsledky by mohla tato změna mít pro naši společnost?

Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto funkci předal. Rozhovoru s mužem, který dovede propojovat lidi i obory, nacházet nesamozřejmé souvislosti, inspirovat i znepokojovat, tedy už nic nebrání.

O polovinu Nobelovy ceny za fyziku za rok 2019 se dělí objevitelé první exoplanety, astronomové Michel Mayor a Didier Queloz. Druhou polovinu ceny dostal John Peebles za teoretické objevy ve fyzikální kosmologii.

Třetího listopadu byly v kalifornském Mountain View slavnostně předávány tzv. Breakthrough prizes pro rok 2020 („ceny za průlom“, občas přezdívané „vědecké Oscary“). Jednu z trofejí v kategorii věd o živé přírodě (life sciences) spolu s prémií 3 000 000 dolarů převzal i Jeffrey M. Friedman z Rockefellerovy univerzity a Lékařského ústavu Howarda Hughese (Howard...

Glomalin je okem neviditelná látka, která prokazatelně zlepšuje kvalitu půdy – je objevem začátku druhého tisíciletí. Již víme, že působí jako zásobárna uhlíku a prospívá struktuře půdy. Její další využití se zkoumá.

Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které naši předchůdci dali světu.

Česko se připravuje na sucho. Má v tom pomoci výstavba až několik desítek přehrad, vybudovaných v následujících desetiletích. Při hledání miliard na tento program ale často zapomínáme, že ani stokrát větší množství přehrad nedokáže nahradit vodu zadrženou v půdě a v podzemních zásobnících. Jen voda v prvním půl metru půdy několikrát převyšuje množství...

Archeologové zjistili, že lidé z pozdní doby kamenné (eneolitu) používali nové typy keramických nádob, které jejich předkové nepotřebovali. Takové nádoby nacházíme nejen v hrobech, ale také v celých souborech ukládaných do země mimo pohřebiště, patrně jako součást nějakého obětního rituálu. Podobné „rituály“ dodnes provozují miliony lidí na celém světě,...

Titulní stránka tohoto čísla Vesmíru odkazuje k hlavnímu tématu, jímž jsou houby. Pokud jste se na snímek zadívali detailněji, mohli jste si všimnout, že to nedělá jen onou siluetou hřibu. Na snímku jsou podhoubí (hyfy) dvou mimořádně zajímavých druhů hub.

Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a kulinářských aspektů (autor tohoto článku velmi rád houbaří i houby konzumuje) však má tato rozmanitost i chemickou složku. Houby produkují pestrou paletu látek, které nazýváme sekundární metabolity.

Pokud se sociologové, antropologové, psychologové, biologové, psychiatři, sexuologové a politici budou přít o definici rodiny bez ohledu na vývojové potřeby dítěte, těžko dospějí k uspokojivému výsledku.

Většina z nás považuje podvědomě květy, květenství či rozkvetlé louky za ztělesnění krásy, pohody a přírodní dokonalosti. Svět květů však zdaleka není tak idylický, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vztahy na všech úrovních organizace od těch v jednotlivých květenstvích přes vztahy v rámci jedince až po vztahy vnitrodruhové a mezidruhové tak často...

Podivného mimozemského brouka připomíná fotografie z infračervené kamery, která zachycuje test sondy Solar Orbiter. Barvy kódují teplotu různých míst předního panelu sondy, vystavené během zkoušky zdroji záření ve vakuové komoře.

Plíseň na potravinách – to bývá špatné znamení. Předzvěst zkázy, nechutných pachů a zdraví škodlivých látek, mykotoxinů. Existují ale výjimky, kterým se dostává přívlastku „ušlechtilé“. Nejsou toxické, jejich aroma jsme se naučili mít rádi, některé lahůdky by bez nich nevznikly. Těm správným druhům rodu Penicillium vděčíme za sýry, jako jsou...