Na výzkumu ostatků Gregora Johanna Mendela (1822–1884), iniciovaném u příležitosti blížícího se dvoustého výročí narození tohoto významného přírodovědce, se podíleli archeologové, antropologové, paleogenetici, lékařští genetici a experti řady dalších oborů. Přinesl mnoho nových informací – včetně získání více než 99 % Mendelova jaderného genomu.

Dobré tipy jsou nad zlato. V případě nerostných surovin to může být sofistikovaná kombinace regionálních magnetotelurických a seismických dat.

Vědce a techniky, kteří se zabývají problémem uskladnění energie, trápí nerudovská otázka „kam s ní“. A jak ji uložit, aby se v případě potřeby dala „na lusknutí prstů“ využít?

V Písních kosmických sedí žáby v kaluži, poslouchají žabákův výklad o vesmíru a ptají se ho, hledíce k obloze, „jsou-li tam žáby taky“. Nás lidi zajímá to samé: je vesmír pustý, nebo je živoucí a obydlený? Otázkou další je, zda a jak to vlastně můžeme zjistit?

Krajinu u Verdunu za první světové války „přeoraly“ miliony dělostřeleckých granátů a změnily ji k nepoznání. Půdu kontaminovala rezidua výbušnin, arzen a těžké kovy. Zároveň však bojové operace do krajiny vnesly nové prvky přinášející příležitost pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Jak taková krajina vypadá dnes?

Norbert Werner, rodák z východoslovenské Rožňavy, přednášel v Evropě, Americe i Asii. Se studenty si vzájemně tyká. Jako první pozoroval vlákna takzvané kosmické pavučiny, v níž je rozložena hmota vesmíru, našel největší dutinu v mezigalaktickém plynu, která je pozůstatkem největšího známého výbuchu ve vesmíru od jeho vzniku. Podílí se na přípravě...