Na výzkumu ostatků Gregora Johanna Mendela (1822–1884), iniciovaném u příležitosti blížícího se dvoustého výročí narození tohoto významného přírodovědce, se podíleli archeologové, antropologové, paleogenetici, lékařští genetici a experti řady dalších oborů. Přinesl mnoho nových informací – včetně získání více než 99 % Mendelova jaderného genomu.
Dobré tipy jsou nad zlato. V případě nerostných surovin to může být sofistikovaná kombinace regionálních magnetotelurických a seismických dat.
Vědce a techniky, kteří se zabývají problémem uskladnění energie, trápí nerudovská otázka „kam s ní“. A jak ji uložit, aby se v případě potřeby dala „na lusknutí prstů“ využít?
V Písních kosmických sedí žáby v kaluži, poslouchají žabákův výklad o vesmíru a ptají se ho, hledíce k obloze, „jsou-li tam žáby taky“. Nás lidi zajímá to samé: je vesmír pustý, nebo je živoucí a obydlený? Otázkou další je, zda a jak to vlastně můžeme zjistit?
Krajinu u Verdunu za první světové války „přeoraly“ miliony dělostřeleckých granátů a změnily ji k nepoznání. Půdu kontaminovala rezidua výbušnin, arzen a těžké kovy. Zároveň však bojové operace do krajiny vnesly nové prvky přinášející příležitost pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Jak taková krajina vypadá dnes?
Norbert Werner, rodák z východoslovenské Rožňavy, přednášel v Evropě, Americe i Asii. Se studenty si vzájemně tyká. Jako první pozoroval vlákna takzvané kosmické pavučiny, v níž je rozložena hmota vesmíru, našel největší dutinu v mezigalaktickém plynu, která je pozůstatkem největšího známého výbuchu ve vesmíru od jeho vzniku. Podílí se na přípravě...
Pátek 7. ledna 2022 se navždy zapsal jako den, kdy v těle člověka začalo bít první geneticky modifikované prasečí srdce. Šlo o prozatím poslední ze série experimentálních transplantací srdce a ledvin od prasat s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství. Představují neklamný signál, že toto odvětví transplantační medicíny si počátkem...
Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch trhaviny a dělníci ve skále objevují zavalenou chodbu, ze které vychází průvan. Toho dne jsou objeveny Koněpruské jeskyně, ukrývající záhadné lidské pozůstatky, které se podaří plně docenit až za 70 let.
Když Gregor Mendel objevil a popsal zákony dědičnosti, nevěděl nic o nositelce dědičné informace, molekule DNA. S dnešními znalostmi genetiky je zřejmé, že vše je mnohem složitější. Víme například, že většina znaků je určována více geny a že kromě informace vepsané do pořadí nukleotidů DNA existuje ještě další kód – epigenetický (Vesmír 92, 442,...
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající před zpěvem husitského vojska, jak to známe ze sugestivní filmové trilogie Otakara Vávry. Vyhlášení křížové výpravy však užívali papežové jako mocensko-politický nástroj nejen ve středověku, ale...
„Za přísně definovaných a dodržovaných laboratorních podmínek si živá bytost dělá, co chce.“ Zdeněk Neubauer z toho v sedmdesátých letech vyvodil poučení pro svou práci s bakteriálními koloniemi Serratia marcescens: ať si tedy dělají, co chtějí. A kolonie se opravdu roztančily do nevídaných tvarů a barev. Nedožité osmdesátiny originálního přírodovědce a...
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých filosofických názorů. Věren řeholním slibům, vyhýbal se všem stykům se ženami; a jeho povaha byla natolik uzavřená, že nacházel málo radosti z blízkosti řeholních nebo kněžských spolubratří.“
Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování dědičnosti na molekulární úrovni a genomy dnes umíme nejen číst, ale také přepisovat…
Je dobrým zvykem připomínat si osobnosti, které svými myšlenkami a skutky předstihly svou dobu. Takovou zapomenutou osobností je i MUDr. Adalbert Vincenz Zarda (či Vojtěch Vincenc Zarda), profesor policejního lékařství a porodnictví, který se narodil v roce 1755 ve Smidarech a zemřel v roce 1811 v Praze.