Léto skončilo a po dlouhé pauze se vrací pravidelné týdenní zpravodajství z vědy a techniky nazvané Částečný součet – částečný proto, že úplný, dvakrát podtržený, nám nevystaví – doufejme – nikdo nikdy. Dnes o ptačím mozku, umělé inteligenci, rentgenovém zatmění a prapodivných penisech.

Úplná ztráta čichu a chuti je typickým příznakem covidu. Postihuje až 85 procent nakažených. Za tento nepříjemný symptom nákazy koronavirem by ale nemocní mohli být vděční. Podle lékařů se ukazuje, že u lidí s dobrou imunitou se virus udrží v čichovém nervu a díky tomu se nerozšíří do plic.

"Nechceme strašit, ale nemoc rozhodně nemůžeme bagatelizovat. Následky přetrvávají i u pacientů s mírným nebo středním průběhem," říká plicní lékař Vladimír Koblížek. Podílel se na studii, podle níž má polovina sledovaných pacientů tři měsíce po prodělání covidu změny ve funkci plic, třetina dokonce poruchy jejich struktury. "Potíže by...

Analýza: Asi každý by se divil, kdyby se třeba k sametové revoluci vyjadřoval odborník na Mezopotámii či třicetiletou válku s tím, že přece „historik jako historik“. Přesto jako by se v případě pandemie koronaviru přijal zvláštní úzus, že „každý názor se počítá“.

Teplota se zvýší a stejně tak koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Dál je konkrétní modelování klimatické změny do značené míry věštěním z křišťálové koule. Zemědělci by ale už teď rádi věděli, na co se mají připravit. Odpovědi pro ně hledá výzkumný tým z Ústavu globální změny Akademie věd, který v Bystřici nad Pernštejnem vystavuje...

Odborníci upozorňují, že převládající testování na koronavirus v podobě PCR testů je časově náročné a možná i příliš přesné. Budoucností jsou podle nich rychlejší testy v masivnějším měřítku a snaha izolovat takzvané superpřenašeče. Laboratorní skupina ministerstva zdravotnictví připravuje analýzu.

„Myslím si, že vakcína přijde pozdě. Populace už bude rychle prostupujícím virem zasažená a celosvětově vznikne kolektivní imunita,“ míní imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro Deník N upozorňuje, že se imunita tvoří postupně v malých dávkách i přes roušku. Dobrou zprávu má pro ty, kteří už covid-19...

Kdo by se měl nechat na podzim očkovat proti chřipce? Jak vybalancovat imunitu? Které vitaminy pomáhají zvládnout covid-19? Co se v těle stane, že dojde k dramatickém zvratu a těžkému průběhu onemocnění? K čemu je dobrá rouška? Odpovídá imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Na jaře Česká republika patřila v boji proti šíření koronaviru mezi nejúspěšnější země. Po půlroce se řadí k těm nejhorším. Nárůst počtu nakažených je momentálně jedním z nejrychlejších v Evropě, přibývá i hospitalizovaných. Nejen z opozice zaznívá řada hlasů, že Babišova vláda léto „prospala“. Jestli se na druhou vlnu pandemie dalo připravit...

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejňuje čas od času takzvané reprodukční číslo R. Jeho aktuální hodnota činí 1,59, což je například víc než na jaře v době, kdy se v nouzovém stavu uzavíraly školy. „Nemůžeme srovnávat situaci na jaře a nyní. Tehdy jsme netušili nálož nemoci v populaci. V tuto chvíli sledujeme sto padesát parametrů...

Univerzální pravidlo o fyzickém odstupu dvou metrů pro všechny situace v hromadné dopravě není dostačující, záleží na mnoha dalších okolnostech.

Rychlejší, levnější, dostupnější a pouze ze slin. Takové mají být nové LAMP testy, které vyvíjejí i české laboratoře včetně týmu virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity. „Cena by se dala srazit až na pět set korun a výsledky by mohly být za hodinu,“ říká virolog. V rozhovoru popisuje, jak mají nové testy fungovat, zda virus ohrožuje...

Jedna z vedoucích farmaceutických firem světa, britská AstraZeneca, pozastavila testování vakcíny proti nemoci covid-19, kterou vyvíjí společně s Oxfordskou univerzitou. Důvodem je podezření, že u jednoho z účastníků studie způsobila vakcína zdravotní potíže.

Naše země začíná za svými sousedy vážně zaostávat, pokud jde o zvládání epidemie covidu. Do druhé vlny, o níž nikdo neví, jak vážná bude, vstupujeme nejhůř z pětice středoevropských zemí. Co dělají v Polsku, Rakousku, v Německu a na Slovensku lépe než my?

První lidé moderního typu se při své cestě z Afriky vydali na Blízký a Střední východ, do Asie, Evropy a Austrálie. Jejich putování začalo před statisíci let a završilo se až v posledním tisíciletí – osídlením Polynésie ve dvanáctém století. Na rozdíl od Starého světa či Austrálie, které lidé úplně osídlili už před 50 až 70 000 lety, ale...

Uprostřed poprasku kolem covidu je snadné zapomenout, že se neodvratně blíží pravidelná chřipková sezona. Ta letošní může být závažnější právě kvůli souběhu obou nemocí, který bude znamenat vysokou zátěž jak pro zdraví jednotlivců, tak pro zdravotnický systém.

S učitelem ze základní školy, který je hvězdou Facebooku, si povídáme o distanční výuce v době koronaviru, o technologiích a mezích jejich možností, o tom, kdo je paidotrop a kdo logotrop.

Ve středu ráno se nad texaské močály do výšky okolo 150 metrů vznesl objekt připomínající svým tvarem i velikostí silo na obilí. Z jeho spodku tryskal proud ohně. Nejednalo se ale o pohromu pro místního farmáře, nýbrž o nejnovější počin týmu inženýrů SpaceX sdružených okolo miliardáře Elona Muska snažícího se o naplnění ambiciózního plánu osídlit...

Kosmická loď Space X Crew Dragon bezpečně přistála v oceánu poblíž pobřeží Floridy. Astronauti Bob Behnken a Doug Huxley se po dvou měsících vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice.

Slovenská lékařka Katarína Lenártová pracuje na oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny v nemocnici u Londýna. Stará se o pacienty s covidem-19, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci. Chorobě na oddělení podlehl téměř každý druhý člověk. Také Lenártová se koronavirem nakazila a v březnu, kdy nemoc překonala, ztratila čich i chuť. „Tak...

Poslední dějství lidské odysey, která se začala odvíjet před statisíci lety na afrických savanách, neproběhlo v Evropě, Austrálii ani Americe, kam museli předkové dnešních indiánů dojít z Asie přes pevninský most.

S biochemikem Janem Konvalinkou o tom, proč onemocnění covid pořád dobře nerozumíme a kdo dělá jaké konkrétní chyby v uvažování.

Vývoj vakcíny proti covidu je dnes největším vědeckým bojem na světě. Počítají se minuty, koncentrace protilátek, počty mrtvých a miliardy dolarů.

Americko-britská socioložka Gina Neffová zkoumá umělou inteligenci. Klade neobvyklé otázky – má umělá inteligence pohlaví? A co způsobí, pokud jí ho přiřadíme? Chceme-li pochopit, jak se mění pravidla naší společnosti, musíme se touto problematikou zabývat, říká v rozhovoru pro Deník N.