Zatímco ve Spojených státech, Brazílii, Indii, Íránu či Pákistánu počty případů onemocnění koronavirem prudce rostou, ve střední Evropě je podle epidemiologů problém, že lidé už nemoc neberou vážně, protože se s ní prakticky nesetkali.

V laboratoři na brněnské VUT vyvíjejí nástroje, které posléze využívají policisté, vojáci, ale i tajné služby. Včetně těch amerických. Jan Černocký a jeho „kluci a holky“ učí stroje analyzovat řeč. Jejich prací je data mining, tedy dolování dat ze zvukových nahrávek. Nepřímo se tak podílejí i na boji se zločinem a s teroristy. Za co vděčí vědci...

Analýza: Oblast Uničova a Litovle byla v březnu neprodyšně uzavřena policejním kordonem v maskách, když se v ní vyskytlo dvacet pět nakažených. Trestal se i pobyt na vlastní zahradě. V Karviné jich je teď nakažených přes tisíc a karanténu nikdo nechystá. Vláda nevysvětluje rozdíl v přístupu příliš přesvědčivě.

Různá forma multimediálních zážitků je v českých muzeích a galeriích už celkem běžná. V zahraničí začíná dostávat slovo i virtuální a rozšířená realita. České kreativní studio Brainz Immersive se snaží prosadit tento trend i na českém trhu. Jaké jsou možnosti a jak je dostat do českých expozic, to představil Deníku N ředitel Brainz Immersive Robin...

Očekávat, že za našeho života vznikne nový druh, je pro většinu lidí asi stejně absurdní jako čekat, že jim před očima vyvstane horské pásmo. Šlechtitelé, výzkumníci na poli mezidruhového křížení nebo genetici studující štěpení evolučních linií by na celou věc možná měli jiný názor.

Operátor O2 se vyhýbá formulaci zkušební provoz. Jeho 5G síť, kterou spouští prvního července, je poměrně rozsáhlá a je k dispozici běžným zákazníkům, pokud mají správný telefon.

Spor mezi dvěma vysokými školami vrcholí. Univerzita Karlova se prostřednictvím svého akademického senátu ohradila proti osočením ze strany Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE). Její etická komise v polovině května uvedla, že bývalý prorektor UK Martin Kovář, usvědčený z plagiátorství, je obětí cílené likvidace.

Můžeme na fotbal, na pivo a do Chorvatska. Základní potřeby jsou tedy uspokojeny a zdá se, že koronavirová krize je za námi. Možná by s tím nesouhlasili v Karviné, ale ta je někde daleko. Je dobrý nápad takhle uvažovat?

Půda odpradávna zmrzlá ustupuje globálnímu oteplování. Činí tak na obrovské ploše, s dramatickými efekty a s dalekosáhlými následky.

Analýza: Jsou témata, o nichž se v akademickém světě nemluví. Významný kanadsko-český chemik tabu porušil. Má se s ním diskutovat, nebo má být umlčen? Jeho kolegové se rozhodli pro druhou možnost.

Zátka z láhve šampaňského vzlétla ke stropu. Jinak se páteční telekonference Rady CERN ani ukončit nedala. Přípitkem bylo zpečetěno rozhodnutí postavit nový částicový urychlovač za jedenadvacet miliard eur – nejdražší vědecké zařízení všech dob na této planetě.

Sezona klíšťat je na vrcholu a s ní i riziko nemocí, které přenášejí. Vědci v Českých Budějovicích úspěšně otestovali novou vakcínu proti borelióze. Na hlodavcích funguje skvěle, ale co u lidí? „To je hudba budoucnosti. Zatím je spolehnutí jen na červený flek. Alfa a omega je prohlídka těla po návratu z lesa a klíště hned ven. Jakkoliv. Hlavně hned,“...

Kdo tu kouzelnou pilulku zná, obvykle se tím moc nechlubí. Antabus se podává těžkým alkoholikům, pomáhá odvykat. Jeho novější využití jsou však natolik překvapivá, až získává pověst zázračného všeléku.

Dnes vychází v časopise Science studie týmu vedeného profesorem Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (a odnedávna též předsedou Učené společnosti). Přináší zásadně nový pohled na vědeckou hádanku postupně luštěnou přes dvě stě let – chování roztoků alkalických kovů v amoniaku.

Tehdy se taky zkoušelo všechno včetně úplných nesmyslů, jako teď proti koronaviru, je to stejný příběh, vzpomíná na dobu, kdy se objevil zákeřný vir HIV, profesor Erik de Clercq. Belgický biolog a lékař, s nímž český chemik Antonín Holý vyvinul „elegantní molekuly“, které léčí AIDS či žloutenku. Tak jako De Clercq testoval Holého sloučeniny proti virům,...

Enormní úsilí, které vynakládá farmaceutický výzkum při hledání léků na covid-19, není samozřejmě motivováno altruisticky. V sázce jsou zisky a prestiž objevitele. Závodu se účastní tolik rozmanitých hráčů, že situace je opravdu nepřehledná a dá se popsat jen zhruba.

Především si řekněme zcela jasně: lék na covid-19 neexistuje. Není jím slavný remdesivir, a už vůbec jím není velmi nebezpečný chlorochin, který prý preventivně bere prezident Trump. Neexistuje ani vakcína. Existují jen dílčí, postupné výzkumné výsledky, žádný průlom.

Lidé v zemích, kde po několik týdnů platilo nařízení držet se co nejvíce doma, chodili později spát, později vstávali a celkově spali déle. Vyplývá to z dat celosvětově stahované spánkové aplikace od skupiny českých vývojářů. Jejich zjištění pro Česko potvrzují i předběžné výsledky reprezentativní studie, podle níž chodili Češi spát v průměru...

Hádanka: máte číselnou řadu 38, 63, 94, 116, 141, 189, 298. Jaké číslo následuje? Před touhle otázkou stáli statistici z ÚZIS patnáctého března letošního roku. A nebyla to kratochvilná příloha z novin.

Co se stane, když dáte dohromady po desetiletí sbíraná data z měření zhruba půl milionu stromů v pralesích Jižní Ameriky, Afriky a Asie? Můžete zjistit, že si tropické lesy s globálním oteplováním zatím dokážou poradit. Ale má to své limity. Nové poznatky shrnul mezinárodní tým vědců do článku, který nyní vyšel v jednom ze světově nejprestižnějších...

Nová mobilní technologie tu ještě není, a už vzbuzuje v některých kruzích obavy a odpor. Mohou být sebevíc neopodstatněné, a přece nad nimi nelze mávnout rukou.

„Žádný nevyčnívá hrůzostrašností nad jinými, v každém se dá najít světlá stránka. Ale ani ten – v mých očích – nejlepší scénář není moc dobrý,“ říká politolog a expert na mezinárodní vztahy Michal Kořan. S dánským a americkým kolegou vypracovali šest vizí budoucího světa. Do hry vzali hlavně (ne)efektivitu zásahů států, míru...

Česko je druhá „nejzavčelenější“ země na světě. Loni tu včelaři chovali 870 tisíc včelstev, pětina jich však nepřežila zimu. „Ztráty jsou veliké, ale ve skutečnosti na světě počet včelstev mírně roste,“ říká bioložka a včelařka Alena Bruce Krejčí. Jak je to tedy je s vymíráním včel? A kdo jsou ti „strašně chytří upíři“, kteří jsou –...

Před více než půlmiliardou let odstartovala revoluce, při které se z planety mikrobů, prvoků a drobných beztvarých živočichů stala naše dobře známá Země kypící množstvím velkých pohyblivých zvířat. Až donedávna zůstávaly kořeny této změny skryté. Podle nové studie se nám ale možná celou dobu schovávaly klíčové zkameněliny přímo pod nosem.