Epidemiologický význam klíšťat a choroby, které přenášejí, jsou dobře známy. Avšak to, že přisátí klíštěte může způsobit alergii na maso, bylo zjištěno teprve nedávno.

NASA právě zveřejnila další fotografie vesmírných objektů, dokládající výkonnost a užitečnost nově zprovozněného Webbova vesmírného teleskopu. Hodnota snímků je zatím spíše propagační a estetická než vědecká – na skutečné objevy teprve dojde.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet se věnuje postkvantovému šifrování, nové výborné pomůcce pro kontrolu českého pravopisu, vtipné technice identifikace tablet, ale všechno samozřejmě zastiňuje jedna fotka z vesmíru.

První zveřejněný snímek z Webbova vesmírného teleskopu je především demonstrací možností unikátního vědeckého přístroje. Jsou obrovské. Vědomosti lidstva o vesmíru se teď začnou nesmírně zvětšovat.

Jste na vašem pracovišti připraveni na generaci Z? ptá se ve stejnojmenném a hojně citovaném článku Holly Schrothová z kalifornské univerzity Berkeley. A vysvětluje, co byste měli udělat, aby vám to s mladými digitálními domorodci dobře klapalo.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet připomene bakterii viditelnou pouhým okem, seznámí vás s červy požírajícími polystyren a upozorní na viry, které přežívají v prostředí díky mikroplastům.

Minulý týden našel v rodné Olomouci poslední spočinutí klasik světové antropologie Leopold Pospíšil. Emeritní profesor Yaleovy univerzity zemřel vloni ve věku 98 let v americkém New Havenu. Kvůli pandemii se o pouhé tři týdny nedožil vydání svých pamětí Adventures in the „Stone Age“: A New Guinea Diary, které líčí vědcova dobrodružství s lidem Kapauků....

Naděje, že se s covidem vypořádáme nadobro, je naprosto marná. Nezbývá než se s ním naučit žít. Bez paniky, bez lehkomyslnosti, co nejnormálněji, ale zároveň zodpovědně. Prvním předpokladem jsou dobré informace.

Lidstvo potřebuje ukládat více informací, než zvládnou klasické digitální technologie. Na pomoc může přijít příroda se svými vlastními vynálezy.

Mezi rostlinami a jejich býložravými okusovači probíhají neustálé závody ve zbrojení. „Lokálně to samozřejmě můžou kytky prohrát, ale jako celek zatím pořád vítězí,“ říká biolog Martin Volf, který bojůvky mezi herbivory a rostlinami zkoumá. Ve velkém experimentu prováděném na jeřábu v korunách vzrostlých dubů (i v laboratoři) vědec...

Nizozemský psycholog, filozof a kognitivní religionista Michiel van Elk, s nímž jsem se setkala na mezinárodní konferenci „Religion and Mind“ v polském Krakově, se rozpovídal o budoucnosti i současných problémech dosavadního vědeckého poznání lidské mysli.

Neříkáme, že to tak bude. Říkáme, že to není úplně vyloučeno. Základní technická data v následujícím textu jsou správně, o politických a ekonomických souvislostech nechť každý přemýšlí podle svého.

Po dvouleté pauze Akademie věd ČR opět pořádá velkou popularizační akci nazvanou Veletrh vědy. Akademická pracoviště na ní převádějí, čím se zabývají. Návštěvníci se tam mohou dozvědět hodně, nutnou podmínkou však je nebýt pasivní.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet se nedokázal vyhnout mimozemšťanům a dávným ztraceným civilizacím, i když se obojí snaží pojednat co nejpříčetněji.

„Mám samozřejmě rozklepaná kolena, abych to nezvoral,“ říká nastupující šéf Ústavu organické chemie a biochemie Jan Konvalinka, ale věří, že se mu povede i „něco navíc“. Bývalý prorektor Karlovy univerzity a profesor biochemie se od 1. června stává ředitelem jedné z nejúspěšnějších českých vědeckých institucí, kterou po celém světě proslavily...

„Své zásluhy přeceňujeme, našemu světu dominuje náhoda,“ říká americká psycholožka, behaviorální genetička a autorka knihy o tom, jak geny ovlivňují náš úspěch ve škole, Kathryn Paige Hardenová. Jak moc náš osud určují geny? A jak by mohla vypadat společnost, která by se ke genetickým rozdílům stavěla férově? O tom si v podcastu povídáme s redaktorkou...

Právě před čtyřmi lety, 25. května 2018, vstoupilo v platnost evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR. Pozměnilo každodenní práci s internetem pro tři čtvrtě miliardy obyvatel EU. Mnozí si stěžují, že jim komplikuje život, mnozí jiní naopak poukazují na jeho nedostatečnost.

Ve Sněmovně reprezentantů amerického Kongresu poslanci zcela vážně diskutovali o UFO. „Piloti se stydí hlásit setkání s UFO, musíme téma zbavit stigmatizace. Neidentifikovatelné létající objekty jsou problémem národní bezpečnosti a musíme je tak chápat,“ varuje Pentagon.

Když Sheila Haymanová v roce 1993 natočila film The Electronic Frontier, široká veřejnost se poprvé dozvěděla o e-mailu a kapesním počítači. Vliv technologií na naše životy zůstal jedním z hlavních témat britské dokumentaristky. V rozhovoru s Deníkem N mluví i o zázracích lidských smyslů či vizionářích, kteří „řídí svět ze svých dětských...

„Genetika nefunguje jako těhotenský text. Neumíme s určitostí říci, jak se vám bude dařit ve škole, víme ale, že geny vymezují hřiště, na kterém budete v životě hrát. Poselství, že na genech záleží, nám může pomoci pochopit, že bychom se měli znovu zamyslet nad našimi příběhy o meritokracii. Zároveň nám ale říká, že geny nejsou deterministické a že...

Země obíhá kolem Slunce, Slunce obíhá kolem… čeho? Odpověď je známá zhruba dvě stě padesát let. Kolem jádra naší Galaxie, které také říkáme Mléčná dráha. Ale co v tom jádru vlastně je? Včera jsme to poprvé v historii lidstva mohli spatřit na vlastní oči.

Scenárista Petr Jarchovský je jedním ze skupiny pedagogů FAMU, jejichž e-mailovou korespondenci minulý týden zveřejnil anonym. Informace obsažené v e-mailech poodhalily zákulisí dlouhodobého sporu mezi částí pedagogů a vedením fakulty v čele s děkankou Andreou Slovákovou. „Pokládáme je za nekompetentní, což dokládáme výčtem neřešených pochybení,...

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si všímá nové – zatím naštěstí velmi vzácné – dětské nemoci nejasného původu, připomene raketu zachycenou helikoptérou a upozorní, že rakovinné buňky jsou neuvěřitelně vynalézavé.

Mimo odborné kruhy se to většinou neví, ale druhý nejvýše postavený člověk v YouTube je Čech, a to už hodně dlouho. Uprostřed firemní kultury, kde špičkoví manažeři stále častěji mění dresy, zůstává Robert Kyncl na stejném místě, dokonce déle než Susan Wojcicki, dlouholetá ředitelka YouTube. Společně z této služby vytvořili nejvlivnější videoplatformu...