feed info

49 článků z OSEL.cz

Španělská chřipka v roce 1918 zmutovala do vražednějších variant

Pandemická Španělská chřipka brutálně zasáhla svět po Velké válce. Smrt přicházela ve vlnách, přičemž nejvíce devastující byla ta druhá, která kulminovala v listopadu 1918. Genetičtí archeologové zjistili, že v průběhu roku 1918 zřejmě vznikly nové varianty tehdejšího chřipkového viru a to zvedlo pandemickou tsunami.


Sobota 29. května 2021


Americké letectvo plánuje proměnit transportní letouny na bombardéry

Těžké bombardéry nerostou na stromech. Když na to ale přijde, tak je možné improvizovat. US Air Force vymysleli jednoduchý a účinný systém, s jehož pomocí lze udělat z transportních letounů C-130 či C-17 bombardéry nebo spíše mateřské letouny pro střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Díky tomu bude možné v případě potřeby rychle a mohutně zvýšit...

Éra ultra-gamaastronomie: Observatoř LHAASO chytila foton s 1,4 PeV

Observatoř LHAASO v Číně sice ještě není kompletní, ale její polovina už funguje a loví extrémně energetické fotony. Teď si připsala na konto 12 pevatronů v Mléčné dráze, jejichž výkon přesahuje to, co fyzici považovali za možné. Zároveň detekovali nejvíce energetický foton historie, s energií 1,4 PeV.

Literární vzdělanost

Díky knihám prý může mít dvacetiletý mladík zkušenost sedmdesátiletého starce, a přitom život před sebou. Opravdu? V čem ano a v čem ne? Místo nářku nad úpadkem sečtělosti to bude o renesančním optimismu Marsilia Ficina a problémech literární orientace vzdělanosti.


Čtvrtek 27. května 2021



Středa 26. května 2021


Jaké bylo kvark-gluonové plazma v první mikrosekundě po Velkém třesku?

V prvních okamžicích měla hmota ve vesmíru podobu extrémního kvark-gluonového plazmatu. Nový výzkum potvrzuje, že tato substance není podobná plynu, jak se původně myslelo, ale spíše kapalině. Z analýz rovněž vyplývá, že kvark-gluonové plazma v průběhu času mění tvar, čímž se liší od jiných forem hmoty.

Vyžadují halucinogeny pro léčebný přínos psychedelický zážitek?

V poslední době po sobě vyšly dvě práce, ve kterých autoři těží v modelech z antidepresivního vlivu psychedelik, aniž by museli vyvolat s nimi spojený změněný stav vědomí. Naznačuje to, že halucinace nejsou pro léčebný efekt důležité. Mohlo by to otevřít cestu k nekonfliktní a mimořádně účinné terapii nejen závažných případů.


Úterý 25. května 2021



Pondělí 24. května 2021



Sobota 22. května 2021


Další vozítko na Marsu

Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří...

Přežijí želvušky náraz po výstřelu z vysokorychlostního děla?

Želvušky je těžké zabít. Britští astrobiologové vyzkoušeli, jestli to zvládne vysokorychlostní plynové dělo, kterým stříleli do písku ledové projektily se zamraženými želvuškami. Takové nepěkné zacházení napodobuje nárazy meteoritů při pádu z nebes a mohlo by odpovědět na otázku, nakolik je u želvušek reálná panspermie.


Pátek 21. května 2021


Raně křídovým mořím Česka vládli bizarní příbuzní krokodýlů

O velkých obratlovcích, kteří žili během druhohorní éry na území dnešní České republiky toho víme jen pramálo. Nejpopulárnější je beze sporu křídový ornitopodní dinosaurus Burianosaurus. Zdárně mu pak sekundují středně velký teropodní dinosaurus z moravské jury (tzv. moravská tetanura) a náš jediný ptakoještěr, Cretornis hlavaci. Za zmínku stojí také...

Skrývá se uprostřed Mléčné dráhy shluk temné hmoty tvořené darkiny?

Namísto supermasivní černé díry by v útrobách Mléčné dráhy mohlo dřímat exotičtější monstrum. Možná tam Mléčná dráha má chuchvalec temné hmoty, který tvoří darkina, fermiony o energii 56 keV. Podle tvůrců nové hypotézy tomu nasvědčují analýzy chování objektů na orbitě kolem centrálního objektu Mléčné dráhy.


Čtvrtek 20. května 2021


Atypické příznaky infarktu

Z výsledků studie uveřejněných v odborném časopise evropských kardiologů "European Heart Journal", vyplývá, že každý čtvrtý pacient s infarktem má atypické příznaky. Jejich neznalost se podepisuje na více jak trojnásobné smrtnosti během prvních 30 dnů od ataku.