feed info

49 článků z OSEL.cz

Španělská chřipka v roce 1918 zmutovala do vražednějších variant

Pandemická Španělská chřipka brutálně zasáhla svět po Velké válce. Smrt přicházela ve vlnách, přičemž nejvíce devastující byla ta druhá, která kulminovala v listopadu 1918. Genetičtí archeologové zjistili, že v průběhu roku 1918 zřejmě vznikly nové varianty tehdejšího chřipkového viru a to zvedlo pandemickou tsunami.


Sobota 29. května 2021


Americké letectvo plánuje proměnit transportní letouny na bombardéry

Těžké bombardéry nerostou na stromech. Když na to ale přijde, tak je možné improvizovat. US Air Force vymysleli jednoduchý a účinný systém, s jehož pomocí lze udělat z transportních letounů C-130 či C-17 bombardéry nebo spíše mateřské letouny pro střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Díky tomu bude možné v případě potřeby rychle a mohutně zvýšit...

Éra ultra-gamaastronomie: Observatoř LHAASO chytila foton s 1,4 PeV

Observatoř LHAASO v Číně sice ještě není kompletní, ale její polovina už funguje a loví extrémně energetické fotony. Teď si připsala na konto 12 pevatronů v Mléčné dráze, jejichž výkon přesahuje to, co fyzici považovali za možné. Zároveň detekovali nejvíce energetický foton historie, s energií 1,4 PeV.

Literární vzdělanost

Díky knihám prý může mít dvacetiletý mladík zkušenost sedmdesátiletého starce, a přitom život před sebou. Opravdu? V čem ano a v čem ne? Místo nářku nad úpadkem sečtělosti to bude o renesančním optimismu Marsilia Ficina a problémech literární orientace vzdělanosti.


Čtvrtek 27. května 2021



Středa 26. května 2021


Jaké bylo kvark-gluonové plazma v první mikrosekundě po Velkém třesku?

V prvních okamžicích měla hmota ve vesmíru podobu extrémního kvark-gluonového plazmatu. Nový výzkum potvrzuje, že tato substance není podobná plynu, jak se původně myslelo, ale spíše kapalině. Z analýz rovněž vyplývá, že kvark-gluonové plazma v průběhu času mění tvar, čímž se liší od jiných forem hmoty.

Vyžadují halucinogeny pro léčebný přínos psychedelický zážitek?

V poslední době po sobě vyšly dvě práce, ve kterých autoři těží v modelech z antidepresivního vlivu psychedelik, aniž by museli vyvolat s nimi spojený změněný stav vědomí. Naznačuje to, že halucinace nejsou pro léčebný efekt důležité. Mohlo by to otevřít cestu k nekonfliktní a mimořádně účinné terapii nejen závažných případů.


Úterý 25. května 2021



Pondělí 24. května 2021



Sobota 22. května 2021


Další vozítko na Marsu

Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří...

Přežijí želvušky náraz po výstřelu z vysokorychlostního děla?

Želvušky je těžké zabít. Britští astrobiologové vyzkoušeli, jestli to zvládne vysokorychlostní plynové dělo, kterým stříleli do písku ledové projektily se zamraženými želvuškami. Takové nepěkné zacházení napodobuje nárazy meteoritů při pádu z nebes a mohlo by odpovědět na otázku, nakolik je u želvušek reálná panspermie.


Pátek 21. května 2021


Raně křídovým mořím Česka vládli bizarní příbuzní krokodýlů

O velkých obratlovcích, kteří žili během druhohorní éry na území dnešní České republiky toho víme jen pramálo. Nejpopulárnější je beze sporu křídový ornitopodní dinosaurus Burianosaurus. Zdárně mu pak sekundují středně velký teropodní dinosaurus z moravské jury (tzv. moravská tetanura) a náš jediný ptakoještěr, Cretornis hlavaci. Za zmínku stojí také...

Skrývá se uprostřed Mléčné dráhy shluk temné hmoty tvořené darkiny?

Namísto supermasivní černé díry by v útrobách Mléčné dráhy mohlo dřímat exotičtější monstrum. Možná tam Mléčná dráha má chuchvalec temné hmoty, který tvoří darkina, fermiony o energii 56 keV. Podle tvůrců nové hypotézy tomu nasvědčují analýzy chování objektů na orbitě kolem centrálního objektu Mléčné dráhy.


Čtvrtek 20. května 2021


Atypické příznaky infarktu

Z výsledků studie uveřejněných v odborném časopise evropských kardiologů "European Heart Journal", vyplývá, že každý čtvrtý pacient s infarktem má atypické příznaky. Jejich neznalost se podepisuje na více jak trojnásobné smrtnosti během prvních 30 dnů od ataku.

V pokročilé simulaci STARFORGE se velmi realisticky rodí hvězdy

Hvězdy obvykle vznikají velmi pomalu a velmi daleko. Přesto si jejich zrození můžeme osahat, díky důmyslným simulacím vzniku hvězd. Nejvíce realistická a detailní je nová simulace STARFORGE, která dokáže simulovat třeba celé molekulární mračno, v němž se rodí jedna hvězda za druhou.


Středa 19. května 2021


Nová betonová technologie promění celé budovy v nabíjitelné baterie

Beton je velmi užitečný materiál, i když jeho výroba velmi zatěžuje prostředí. Bylo by skvělé, kdyby kromě samotné konstrukce mohl beton nabídnout ještě něco navíc. Díky nové betonové nabíjitelné baterii, kterou je možné použít ke konstrukci jako běžný beton, by betonové stavby mohly fungovat jako velké nebo přímo ohromné nabíjitelné baterie.


Úterý 18. května 2021



Pondělí 17. května 2021


Dýchat střevem je velkou nadějí pro stižené respirační tísní

Japonec Takanori Takebe se svým týmem podal důkaz, že i savci si zachovali schopnost dýchat střevem a že aplikace kyslíku přes anus je nadějnou metodou, jak pomoci těm, kteří se z nějakého důvodu dusí. Navržená metoda s využitím perfluorovaného uhlovodíku, má všechny předpoklady vylepšovat skóre přežití u akutních respiračních selhání.

Živočišné stopy ze spodního kambria v souvku nalezeném v Příboře

Pleistocenní zalednění pokrývalo jen malou část dnešního území České republiky. V Čechách to je Šluknovský a Frýdlantský výběžek. Rozsahem jsou významná zalednění moravskoslezské oblasti, která zasáhla plochu cca 2700 km². V souvcích, které se k nám dostaly s ledovcem, se někdy nacházejí pozoruhodné fosilie.


Sobota 15. května 2021


Nejmenší čipový systém světa lze vpíchnout do těla injekcí

Je to jako noční můra konspirátorů. Šikovný čipový systém velikosti desetiny milimetru krychlového, který lze vpíchnout do těla, kde monitoruje teplotu v reálném čase. K nabíjení i ke komunikaci používá ultrazvuk. Podobné systémy mají velkou budoucnost v medicíně i dalších odvětvích.


Pátek 14. května 2021


Další bod pro koronavirus – dysfunkce mužnosti

Spolu s tím, jak se protiepidemiologická opatření rozvolňují, přibývá váhajících, zda má smysl se ještě nechat očkovat. Specializované urologické pracoviště Clevelandské kliniky zveřejnilo poznatek, o němž by mladí muži měli vědět.


Čtvrtek 13. května 2021


Evoluce koronavirů a jejich hostitelé: Kde se vzalo trio zabijáků?

Koronaviry dlouho nezajímaly skoro nikoho. Teď zajímají úplně všechny. Nová analýza amerických bioinformatiků zahrnuje 2006 kompletních genomů koronaviru. Její závěry jsou poměrně jednoznačné – za vším hledej netopýra. Do budoucna bude klíčové hlídat koronaviry právě v netopýrech. Je jenom otázkou času, kdy dojde k dalšímu zoonotickému přenosu.


Středa 12. května 2021


Hrozí opravdu Černobyl novým výbuchem?

V těchto dnech se i v řadě českých médií objevila řada článku o tom, že v Černobylu se opět rozjíždí štěpná řetězová reakce a hrozí výbuchem. Všechny přebírají jeden zdroj a informace, které v něm jsou typicky novinářsky zveličené. Podívejme se, jaká je skutečnost.

Hypersonický detonační test otevírá dveře ultrarychlému pohonu

Bylo by skvělé mít pohon, s nímž by bylo možné létat rychlostí Mach 17 a vzlétnout s ním ze zemského povrchu až na oběžnou dráhu. Úspěšný explozivní experiment experimentálního rázového ramjetu (Shock-Ramjet Engine) otevírá cestu pro vývoj pohonu, který zkrotí sílu detonací a promění je na tah.

Vesmírná navigace pomocí pulsarů

I kapitáni vesmírných lodí potřebují navigátory a navigační systém. V posledních letech se intenzivně testuje možnost využití pulsarů pro účely vesmírné navigace. V minulém roce byly publikovány podrobnosti o testování této metody pomocí systému SEXTANT spolupracujícím s rentgenovým teleskopem na družici NICER.