Makakové a zubní hygiena, zestárlý člověk pekingský, tisíc let stará past na ryby, upírka z Benátek, solární panely na ISS.

Vysoko, téměř v nadhlavníku, máme známý hvězdný obrazec se sedmi hvězdami Velkého vozu. Dvě hvězdy jeho zadních kol směřují k Polárce, která nám slouží k vytyčení severního nebeského pólu. A co ještě je vidět na dubnové obloze?

Pátá část seriálu o nejstarších dějinách Čech nás zavádí do období velkých společenských změn, jejichž hlavním hybatelem byla slitina cínu a mědi, které se říká bronz.

Prvními obratlovci, kteří se naučili aktivně létat, byli "bratranci" dinosaurů - pterosauři. Vzdušný prostor ovládali desítky milionů let; až do konce druhohor, kdy beze zbytku vymřeli. Do té doby jich však bylo doslova plné nebe.

Vozík ovládaný myslí, mizející Mrtvé moře, nejpodivnější papoušek kakapo soví, domestikace koní, asijský boj o vesmír.

V další části seriálu, vysílaného u příležitosti vydání publikace Archeologie pravěkých Čech a také k 90. výročí založení Archeologického ústavu AVČR tentokrát navštívíme období, které bývalo považováno jen za jakýsi "předěl" mezi neolitem a dobou bronzovou. Jeho skutečný význam je však daleko zásadnější.

Většina lidí, zejména milovníků přírody, má v té věci jasno; pořád jsou však mezi námi tací, které by mohlo překvapit, že i v české přírodě rostou orchideje. Dokonce hned několik desítek druhů.

V sobotu 7. března se vydal na svou vesmírnou pouť kosmický dalekohled, který bude z heliocentrické dráhy hledat a sledovat exoplanety. Jméno této misi přes propast věků propůjčil německý hvězdář Johannes Kepler.

Brkoslavové na Liberecku, historické bouře a vichřice podle Rakušanů, nejstarší mozek světa, Ötzi na internetu, konec čínské sondy.

Třetí díl seriálu, vysílaného u příležitosti vydání nové souborné publikace Archeologie pravěkých Čech a k 90. výročí založení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky nás poprvé zavede do zemědělského pravěku. Po obdobích paleolitu a mezolitu v Čechách rozkvétají kultury neolitické, patřící právě nejstarším zemědělcům. Co o nich ví...

Hledání planet pozemského typu, na kterých by mohl existovat život - to je hlavní úkol družice Kepler. Nebude pochopitelně hledat v naší sluneční soustavě, kterou velmi dobře známe, ale u cizích vzdálených hvězd. Zajímat ji přitom budou nejen planety v obyvatelných zónách, ale i ty ostatní. Očekává se, že jich objeví řádově stovky. Kolik z nich se asi bude podobat...

Na světě existují mnohé skutečnosti, které bývají považovány za tajemné a dokonce záhadné. Paradoxní je, že čím víc se toho o nich napsalo, tím jsou záhadnější. Aspoň pro někoho.

Pohoří pod ledovcem, otevření Bagdádského muzea, muzeum kosmonautiky v Čechách, vesmírný hotel, falešná Atlantida.

Seriál, vysílaný u příležitosti vydání nové souborné publikace o českém pravěku Archeologie pravěkých Čech a k 90. výročí založení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, nás dnes zavede do nejstaršího a zároveň nejdelšího období lidské historie v Čechách, starší doby kamenné - paleolitu.

Jen tři skupiny obratlovců v celé historii naší planety opustily pevnou zem a naučily se aktivně létat. Byli to pterosauři, ptáci a netopýři. Počátky létání jsou však zahalené tajemstvím. Nejen, že nevíme, kdy k prvním vzletům došlo, ale není ani jisté, jak se to stalo. Z fosilního záznamu neznáme ani žádné přechodové články. Ale něco málo už se tuší.

Nejstarší labuť, první všežravec historie, mamut z asfaltu, ohnivá koule nad Texasem, ESA a kosmický "šrot".

Březen už spojujeme s jarem - to astronomické začne v jeho dvacátý den, přesně ve 12 hodin a 43 minuty SEČ, kdy Slunce dosáhne tzv. jarního bodu a vstoupí do znamení Berana. Délka noci se vyrovná délce dne - hovoříme o jarní rovnodennosti.

V úvodní částí seriálu o historii českého pravěku, viděné novým pohledem současné vědy, nemůže chybět povídání o metodách, používaných současnou archeologií. Jsou totiž v mnohém jiné, než metody, které byly obvyklé ještě před dvěma nebo třemi desetiletími.

Příliš mnoho perutýnů, nejstarší život z Ománu, triceratops a jeleni, kosmické aktivity Íránu, stovky inteligentních civilizací.

Kruhy ze vztyčených kamenů, tzv. kromlechy, se nestavěly jen v pravěku. Různí nadšenci je staví dodnes; málokdy však mají za materiál skutečné pravěké menhiry. Stavitelé z Volar jsou o pravosti těch svých skálopevně přesvědčeni.

Letos na podzim oslaví devadesáté výročí svého založení Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Rok 2009 je však pro českou archeologii významný ještě z jiného důvodu - už za pár dní, po více než třiceti letech čekání, vyjde nová souborná práce o českém pravěku.

Příroda je zase o jeden druh pavouka bohatší. Českému badateli se podařilo objevit a popsat nový druh stepníka, o kterém vědci až dosud vůbec nevěděli. Přitom to není žádný mrňous a navíc je jisté, že na jihu Moravy - a nikde jinde na světě - žije už miliony let.

Zájem astronomů o exoplanety, které se podobají planetám v naší sluneční soustavě, neutuchá. Svědčí o tom počet objevených těles, který se už přehoupl přes tři stovky. A zdá se, že objevů bude možná ještě rychleji přibývat.

Přesolená Kalkata, nová čínská timálie, svědectví velrybího mláděte, kamenné prasekerky z Malajsie, družicový dohled nad oxidem uhličitým.