Antihmota bývala a možná dosud je oblíbenou rekvizitou spisovatelů žánru science-fiction. Někteří z ní vymodelovali celé "antisvěty", obydlené "antibytostmi", které si se svými protějšky z naší, běžné hmoty, nemohou ani podat ruku, aby nedošlo k výbuchu a okamžité anihilaci, totálnímu zničení. Antihmota není výmyslem fantastů - doopravdy existuje. Je to s ní ale...

Tabák bez nikotinu, liberijské housenky, mramorové "těžítko" z Jeruzaléma, hodně drahý urychlovač, japonská družice ke studiu skleníkových plynů.

Nejlepší obrázek o historii starověkého Egypta si lze udělat při procházce hrobkami jeho úředníků. Přesvědčivé svědectví o tom podává nová kniha egyptologa Miroslava Bárty.

Led je pevné skupenství vody, šesterečný minerál se známým chemickým vzorcem H2O. Má zajímavé optické a fyzikální vlastnosti, díky nimž dovede na hladinách řek, rybníků, přehradních nádrží i jezer vytvářet roztodivné struktury, textury a vzory. Jsou lidé, kteří si jich všímají a dokonce je i sbírají. Pochopitelně prostřednictvím fotoaparátu.

Nová Guinea je ostrov mnoha tváří, koupající se v tropickém moři na sever od Austrálie. Ve městech na pobřeží tam kvete moderní civilizace, zatímco v horách vyrážejí nazí lovci s kamennými sekerami na lov kasuárů. Dokonce tam prý, podle tvrzení některých cestovatelů, dosud žijí i lidojedi - pokud to není jen papuánský folklór.

Sčítání ptáků na Berounce, Inuité a lední medvědi, kampaň za záchranu evropských šelem, žraloci na talíři lidí a naopak, astrofotograf roku 2008.

Orientaci na únorové obloze nám stále usnadňuje typické zimní souhvězdí Orión. Tak např. hvězdu Aldebaran v souhvězdí Býka lehce najdeme prodloužením Oriónova pásu doprava. Vlevo nahoře najdeme Blížence s Castorem a Polluxem, které jsou za únorových večerů blízko ekliptiky.

Velká čínská zeď je nepochybně nejznámější památkou celé Číny. Dokonce byla v celosvětové anketě vyhlášena jedním z nových sedmi divů světa. Většina těch, kdo pro ní hlasovali, má však velmi zkreslenou představu o jejím skutečném vzhledu a monumentalitě. Dnešní stav slavného architektonického skvostu je bohužel velmi špatný a místy takřka tragický.

Každý zná základní měrné jednotky metr a kilogram. Aby si lidé při jejich používání navzájem dobře rozuměli, je nutné, aby byl všude na světě "v oběhu" stejný metr a stejný kilogram. Možná tomu nebudete věřit, ale právě to je docela problém... Také se dozvíte pár zajímavostí o těžbě zlata.

Nejstarší písemná zmínka o jeskyni na vrchu Turold na okraji Mikulova je stará 340 let. Lidé však o jeskyni věděli mnohem dříve. Archeologické nálezy svědčí o jejich přítomnosti už před necelými 40 tisíci lety.

Pěšky na jižní pól, koberec jako klávesnice, tajemná nemoc pelikánů, paleontolog v Antarktidě, fosilní "pragepard" z Asie.

Chováme se ke krajině tak, jak si to zaslouží? Je normální, že všechno, včetně krajiny, podřizujeme diktátu ekonomiky a spotřeby? Je to, co se obvykle nazývá rekultivací, jen dalším produktem krajinného inženýrství a nebo vznikají jejím prostřednictvím skutečně nové pozitivní hodnoty?

Hlavním klíčem k pochopení historie starého Egypta jsou jeho hrobky. A nejde přitom jen o pozůstatky mrtvých, které jsou v nich nacházeny. Sama hrobka se svou výzdobou a pohřební výbavou je významným artefaktem, který umožňuje poznat, jak kdysi vypadal obyčejný i neobyčejný život v údolí Nilu.

Čeští vědci zpátky v Antarktidě, nový druh galapážského leguána, archiv divokých rostlin v ledu, archeologové a galeona, kolik je planetek.

Astrofyzikové z Durhamské university ve Skotsku přišli s tvrzením, že pokud existuje voda na Měsíci ve zmrzlém stavu, nejspíš to bude v kráterech v blízkosti měsíčních pólů, kam milióny let nesvítí Slunce, takže jsou neustále ve stínu.

Co všechno se chystá pro letošní rok v kosmonautice a výzkumu vesmíru za pomoci kosmických sond? Minule jsme hovořili o Marsu a novinkách na Mezinárodní kosmické stanici. Tentokrát nás bude zajímat Měsíc, exoplanety a sondy, které už nějakou dobu v kosmu jsou a pracují.

Na podzim roku 2008 se uskutečnila unikátní expedice českých vědců do egyptské Západní pouště. Naši badatelé navštívili také oblast Gilf el-Kebíru, proslavenou pravěkými a starověkými skalními kresbami. Právě tato oblast byla, jak se ukazuje, kolébkou staroegyptské civilizace.

Kachničky v ledovci, vlk u Velké čínské zdi, starostliví dinosauří samci, zlatý poklad z Jeruzaléma, raketoplány na prodej.

Ani v roce, kdy si astronomie připomíná významné kulaté výročí, se nezastaví výzkum vesmíru a naší vlastní planety za pomoci kosmických sond. Nebude to sice rok plný nových významných startů, ale i tak čeká příznivce kosmonautiky a vesmíru mnoho zajímavého.

O tom, že právě letošní rok vyhlásilo Valné shromáždění OSN Mezinárodním rokem astronomie, určitě víte. I v Planetáriu jsme o tom hovořili a říkali jsme si i o důvodech, které k tomu vedly. Tentokrát se k nim vracíme podrobněji, se všemi podstatnými historickými souvislostmi.

Co skrývají korálové letokruhy, obrazy z lidské mysli, stopy po bitvě s Germány, masti z Ježíšovy doby, na Mars nanečisto.

První procházku po obloze v novém roce začneme na důvěrně známých místech - u souhvězdí Orion, které je jednou z dominant zimní oblohy.

Dát dohromady předpověď počasí není vůbec nic snadného. Nejdřív se o něm musíte co nejvíc dozvědět; získaná data pak musíte umět správně interpretovat. V hotové předpovědi má každé slůvko svou roli a přesně vymezené místo.

V povodí řeky Mekong v jihovýchodní Asii bylo jen za posledních deset, patnáct let objeveno několik tisíc nových druhů rostlin i živočichů. Některé z nich vědci vytáhli místním obyvatelům doslova z talíře.