Hubbleův vesmírný dalekohled, který už devatenáct let krouží na oběžné dráze kolem Země, prožívá vzácnou návštěvu. V rámci čtvrté a poslední servisní mise k němu v pondělí 11. května odstartoval raketoplán Atlantis. A to je jistě dobrá příležitost k malé informační inventuře.

Proč kdysi lidé začali pěstovat obilí a chovat zvířata? Většinou se říká, že kvůli snadnější obživě. Najdou se však i badatelé, podle nichž mohlo zemědělství vzniknout náhodou, jako vedlejší produkt úplně jiných změn.

Výjimečný Šošůvecký koridor, vzácní pavouci na Olomoucku, skleněná mísa z Londinia, příliš klidné Slunce, Bushův měsíční plán v ohrožení.

Lví podíl na objevech světového významu mělo v minulosti i nemálo Čechů nebo Moravanů. Někteří z nich dosáhli mezinárodní proslulosti a najdou se mezi nimi i opravdu slavná jména. K těm rozhodně patří také orientalista Bedřich Hrozný, od jehož narození uplynulo 6. května 2009 rovných 130 let.

K nejpodivuhodnějším objektům kosmu, který nás obklopuje, patří nepochybně takzvané černé díry. Toto označení je zároveň jejich nejjednodušší charakteristikou. Černá díra totiž není vidět a co do ní jednou spadne, zmizí. Dokonce i světlo.

Méně turistů v Antarktidě, prezidentský lišejník, fosilie ve staré zdi, nová velkomoravská chýše, pojistka pro Atlantis.

S postupujícím jarem se skupina jarních souhvězdí přesouvá z východní části nad jižní obzor, ke konci jara je pak najdeme na západní části oblohy. Jde především o souhvězdí Lva, Panny, Pastýře i Severní koruny. Nejvíc na západ teď leží Lev se svou nejjasnější hvězdou Regulus, která leží na ekliptice. O kus dál vlevo nahoře je souhvězdí Pastýře s...

Tajemné město Machu Picchu v peruánských Andách je jednou z nejslavnějších archeologických lokalit světa. Před časem vzrušila veřejnost zpráva, že podle měření japonských vědců hrozí této památce vinou neodvratných přírodních procesů zkáza. Nová měření naštěstí ukázala, že to není pravda. Svou roli při tom sehrály i přístroje českých vědců.

Evropskou přírodu stále více ohrožují invaze živočišných a rostlinných vetřelců. Vytlačují domácí druhy, často negativně ovlivňují ekonomiku a někdy i zdraví Evropanů. Aby bylo možné účinně se s vetřelci vypořádat, je v první řadě nutné důkladně zmapovat jejich rozšíření.

Dlouhá cesta ze zimoviště, netopýři v panelácích, husitská koule v centru Plzně, muzeum dobývání vesmíru, Tranquility místo Colberta.

7. dubna 1959 došlo k události, která se trvale zapsala do historie české vědy. Naši astronomové pořídili fotografie jasného bolidu, podle nichž pak vystopovali zbytky kamene, který jasné "škrtnutí" na obloze způsobil.

Jak se pavouci rozmnožují, jak vypadají jejich námluvy a jak jsou na tom s péčí o potomstvo? Každý druh pavouka má úplně jiné zvyky, říkají odborníci - někdy i dost podivné. Prozradíme vám o tom řadu intimních podrobností.

Rok 2009 je Mezinárodním rokem astronomie. Jedním z jeho zásadních témat je i zachování hvězdné oblohy nad námi, čili boj s takzvaným světelným znečištěním, které na mnoha místech světa zbavuje lidi blahodárného vlivu tmy.

"Zelený" Empire State Building, vaření v Kjótské krabici, sonar a kytovci, soucit u člověka heidelberského, Lyridy na obloze.

V roce 1954 byl při stavbě stadionu v Čakovicích u Prahy vykopán zvláštní pravěký kruhový areál, vymezený dvěma mělkými příkopy. Opravdu šlo o dávnou sluneční svatyni, jak mínili archeologové?

Závěrečná část seriálu nás zavede do doby římské a doby stěhování národů. Tato dvě období, která se u nás tradičně považují za konec pravěku, charakterizuje přítomnost germánských kmenů na našem území a také skutečnost, že se Čechy nakrátko, ale s velkou intenzitou, ocitly v hledáčku antických spisovatelů a historiků.

Na pavouky je česká příroda velmi bohatá. Odhaduje se, že by u nás mohlo žít až 1000 druhů těchto členovců. Najdete je úplně všude - od vrcholků Krkonoš až po Labskou nížinu; některé i pod vodní hladinou.

Další desítky nových druhů z Nové Guineje, trojúhelníkový chrám na Kypru, středověké pece v Kyjově, rozpadlý vojenský satelit, druhý největší evropský meteorit.

Díky své příhodné vzdálenosti od Slunce, velikosti, hmotnosti i hustotě byla Venuše označována jako dvojče naší Země; zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Jenže všechny představy padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.

Předposlední část našeho seriálu o nejstarších českých dějinách je věnována největšímu rozkvětu naší pravěké civilizace, který nastal jednoznačně v době laténské. V době, kdy na našem území sídlili Keltové.

Život málokterého vědce či vynálezce je opředen tolika mýty, jako život slavného fyzika a elektrotechnika Nikoly Tesly, který na přelomu 19. a 20. století získal pověst "elektrického mága" a čaroděje. O jeho pokusech a objevech se dodnes vyprávějí hotové báje.

V České republice roste šedesát druhů vstavačovitých rostlin, orchidejí. Skoro polovinu z nich můžete najít i v Českém středohoří. Svou orchidejovou knihu si proto tahle oblast zcela jistě zaslouží.

Solární katamarán kolem světa, havajští ptáci v ohrožení, velmi staré korály, socha z mořského dna, spodní prádlo pro astronauty.

Kromě odborníků, které archeologie živí, existuje řada zájemců, pro něž je nejstarší historie koníčkem. Říkejme jim "amatérští archeologové" - stejně jako autoři unikátní příručky z nakladatelství Libri. Mnoho zajímavého se z ní dozví i nepříliš poučený laik.