Představte si, že sedíte u vody a zabere Vám metrová štika. Po dalším rybářském boji se Vám ji podaří vytáhnout na břeh a... Podle závěrů kanadských vědců z Univezity of Toronto byste i měli ihned pustit zpět do vody. Jen tak totiž sami sobě zaručíte, že bude moci jít na ryby i v budoucnu.

Spojení sil peruánských a německých archeologů přineslo sladké ovoce. Nedaleko města Nazca v jižním Peru došlo k objevu 19 hrobů z archaického období kolo roku 3 500 před Kristem.

Lou Gehringova choroba (kterou trpí např. britský fyzik Stephen Hawking) neboli amyotropická laterální skleróza je degenerativní choroba, která napadá buňky centrálního nervového systému zodpovědné za koordinaci svalů. Postižená osoba se nakonec prakticky nemůže hýbat a nakonec většinou předčasně umírá. Podle dlouhodobých pozorování jsou ohroženou skupinou...

Výzkum podivuhodných vlastností některých organismů dokáže stále přinášet řadu překvapení. Mořští biologové, kteří se zabývali studiem mnohoštětinatých červů přezdívaných "červi včelích pláství" nebo také "červi pískových hradů" zjistili, že sekrety těchto tvorů fungují jako neuvěřitelně kvalitní superlepidlo.

Supravodiče jsou extrémně důležitými materiály. Umožňují totiž vedení elektrického proudu bez toho, aby docházelo ke ztrátám energie. Výzkumy supravodivých vlastností látek patří proto mezi fyziky k nejžhavějším oblastem výzkumu. Nová studie amerických vědců nás posunuje o další krok blíže v porozumění tomuto jedinečnému jevu.

Obří zvířata, takzvaná „pleistocénní megafauna“, obývala stepi mírného pásu Severní Ameriky a Euroasie během čtvrtohor, období střídání ledových a meziledových dob. V Německém Durýnsku byla objevena lebka srstnatého nosorožce, která vědcům napomůže v datování počátků výskytu megafauny v Evropě.

Pod ledovým příkrovem Antarktidy se toho děje víc, než jsme dříve věděli. Tajemné procesy ukryté pod ledovci však vědci začali odhalovat prostřednictvím radarových snímků z vesmírných satelitů. Pohyb obrovských ledovcových polí souvisí s prouděním vody, která je ukryta pod nimi.

Průzkum mořských biotopů (Census of Marine Life), na němž od roku 2 000 spolupracuje přes 2 000 vědců, přinesl řadu významných vědeckých objevů. Kromě objevu nových druhů, jako jsou obří plži, obří hvězdice a také obří bakterie pomohl také vrhnout světlo na příbuzenské vztahy mezi hlavonožci.

Procesor Intel® Core™ i7 nadchne i nejnáročnější uživatele. Technologie Turbo Boost a Hyper-Threading a dvojnásobná přenosová rychlost paměti změní budoucnost počítačové techniky. V den uvedení jsou počítače s procesory Intel Core i7 dostupné u předních českých výrobců počítačů.

Jak vlastně vznikají planety? Odpověď na tuto otázku hledají astronomové již dlouhou dobu. Díky pozorování Spitzer Space Teleskopu, který je v užívání NASA, jsou nyní vědci o další krůček blíže k rozřešení této záhady

Drobouncí živočichové z kmene žahavců, koráli, jsou neúnavnými pracanty. V teplých a mělkých mořích celého světa si budují na svou ochranu schránky, nichž se během desítek až stovek let stanou korálové útesy či ostrovy. Málokdo si však dokáže představit, že korály najdeme i v království tmy a chladu, stovky metrů pod mořskou hladinou.

Výlet na Měsíc, který roboty Scarab čeká, bude jistě velmi náročným úkolem. Připravit se na něj musí nejen roboti sami, ale hlavně výzkumné týmy, které doladí poslední konstrukční detaily.

Kyselé deště jsou považovány za jednoho z nejhorších „zlých duchů“, které vypustil člověk do planetárního klimatu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že změny podnebí nemusí přírodu vždy jen ničit.

Šálek vroucí kávy v rukou – to je nejlepší způsob, jak dát kolegům v práci najevo, že jste milí a přívětiví lidé, kterým na druhých záleží. K tomuto závěru došla studie amerických psychologů.

Paleontologické nálezy „přechodných článků“ patří mezi naprosté rarity. Zdá se, že podivná „ryba“ nalezená v roce 2004 chladném kanadském Nunavutu, více než 1 100 km za polárním kruhem, v sobě spojuje znaky ryb a obojživelníků a poskytuje tak cenné svědectví o přechodu obratlovců na souš. Ukazuje to nová studie fosílií zveřejněná nedávno v časopise...

Naši předkové nebyly jen lovci, ale běžně se stávali i kořistí. Kosti ze dvou nejslavnějších afrických lokalit nálezů fosilních hominidů, keňských Olduvai Gorge a Koobi Fora ukazují, že naši předkové byli ohrožováni pořádně silnými predátory – obrovskými krokodýly!

Hurikány patří k nejničivějším přírodním katastrofám. Každá vláda by uvítala sebemenší naději, že lze těmto živelným katastrofám zabránit. Vědci proto pilně studují mechanismy, jimiž hurikány vznikají a zdá se, že jsou na stopě objevu, který by mohl dopad větrných smrští alespoň zmírnit.

Tak nějak zní výzva pořadatelů projektu Personal Genome Project, jejíž hlavou se stala Lékařská fakulta Harvardské univerzity. Celý projekt spočívá ve shánění dobrovolníků, kteří budou ochotni dát k veřejné dispozici kompletní přepis své genetické informace.

Že olihně a další hlavonožci zvyšují svou šanci uniknout predátorům prostřednictvím inkoustový oblaků je známá věc. Vědci nyní zjistili, že vypouštění inkoustu do vody má i další funkce.

Studium živočichů stále častěji inspiruje technické inženýry k inovativnímu myšlení v jejich oborech. Výhodou je, že zatímco příroda sama je svázána řado omezení, technici se mohou poučit z „konstrukčních chyb“ přírody a začít vždy „na zelené louce“.

Hmyz dokáže laiky i vědce stále překvapovat. V poslední době se pozornost odborníků často stáčí ke zkoumání jejich podivuhodných mentálních schopností. Řada druhů hmyzu udivuje schopnostmi naučit se a zapamatovat si velmi komplikované záležitosti. Zkoumání amerického lišaje druhu Manduca sexta přineslo řadu zajímavých poznatků.

Dnešní generace robotů má již docela slušné lidské schopnosti. Umí zvedat různé objekty či vyhýbat se zdem. Jedno jim však stále chybí – pocity. Nejde o to, jestli se dokáží zamilovat nebo zasmát vtipu. Stále jim chybí analogie hmatu a pocitů tepla, které nám lidem například umožní rozpoznat, že jsem právě šlápli na dítě a ne na kámen.

Učili jste se včera večer do noci a dnes si nic nepamatujete? Máte potíže soustředit se po ránu na nové informace? Výzkumy amerických vědců prováděné na laboratorních hlodavcích mají možná vysvětlení. Za schopností zapamatovat si informace stojí vnitřní „hodinky“, hormonálně řízené cykly cirkadiálních rytmů.

Čich nehraje mezi lidskými smysly prim a bývá proto neprávem podceňován. Koho by však nepotěšila krásná květinová vůně? Výzkumy izraelských vědců našly cestu, jak přidat květinám na „voňavosti“.