Trocha legrace nikoho nezabije a v dnešní době je dokonce nutná, řekli si astronomové. Přímo v titulku odborné studie pojmenovali exoplanetu jako π-zemi. Může za to její oběžná doba, která je 3,14 dní. Exoplanetu objevil ještě kosmický dalekohled Kepler v rámci 15. kampaně a její oficiální název je K2-315 b nebo také EPIC 249631677 b. […] The post Astronomové...

Před pár dny jsme psali o objevu první exoplanety u bílého trpaslíka. Objev exoplanety WD 1856 b vědce pořádně namlsal. Lisa Kalteneggerová a její kolegové hned přišli se studií, podle které by mohl připravovaný Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) zkoumat atmosféry planet o velikosti Země u bílých trpaslíků. Bílý trpaslík je konečné stádium ve vývoji […]...

Astronomové už objevili tisíce exoplanet. Postupně nacházíme takové, které jsou stále menší a obíhají dál od svých hvězd. Některé mety však odolávaly. Astronomové dlouho usilovali o objev planet u bílých trpaslíků, ale kde nic tu nic… až do teď! V časopise Nature vyšla studie, ve které autoři oznámili zásadní objev prostřednictvím družice TESS. Bílý...

V atmosféře Venuše našli mikroby, hlásila jedna televize včera večer. Samozřejmě je to poněkud jinak. Carl Sagan kdysi řekl, že mimořádná tvrzení žádají mimořádné důkazy. Existence mimozemského života je vždy mimořádné tvrzení. Vědci našli v atmosféře Venuše fosfan, který na Zemi vyrábí jen bakterie a průmysl, a pokud víme, tak na Venuši průmysl není....

Družice TESS objevila zajímavý planetární systém, který se skládá z USP a … no několika mini-neptunů. Vědcům se prostřednictvím měření radiálních rychlostí podařilo určit hmotnosti a tedy hustoty některých planet. Pod zkratkou USP se ukrývají planety s ultrakrátkou oběžnou dobou. Jsou to planety podobně velké nebo maximálně asi dvojnásobně velké ve...

Astronomové se snaží najít první exoměsíce. Na stole máme zatím jen jednoho alespoň trochu věrohodného kandidáta, o jehož existenci ale nejsou přesvědčeni ani samotní objevitelé. Myslíme samozřejmě Kepler-1625 b I. Jedním z dobrých cílů pro hledání exoměsíců jsou horcí jupiteři. Dobrým cílem ale především z hlediska observačního. Mají velkou hmotnost a k...

Je to velmi často omílané téma. Červení trpaslíci jsou sice nejběžnějším typem hvězd v Galaxii a exoplanety se u nich hledají nejlépe, ale jsou to hodně problematické matky. V mládí vyzařují více záření než později, takže se u nich posouvají mantinely obyvatelné oblasti, ale především u některých z nich dochází k silným erupcím. Atmosféry blízkých...

Pokud bude jasno, podívejte se večer směrem k jižnímu obzoru. Měsíc si tam dá rande s planetami Jupiter a Saturn. V pátek večer bude nedaleko Měsíce Jupiter. Obr Sluneční soustavy má jasnost -2,4 mag. Jupiter vychází okolo 18. hodiny a už kolem 2. hodiny ráno zapadá. Po celou dobu se tak nachází nad jižním obzorem. […] The post Měsíc si dá na večerním nebi rande...

NASA chystá nový kosmický dalekohled, který bude na první pohled mnohem podobnější Hubblovu dalekohledu než Kosmický dalekohled Jamese Webba, který je častokrát označován za jeho nástupce. Dalekohled, který byl letos do května znám pod názvem WFIRST, bude mít i stejně velké zrcadlo s průměrem 2,4 metru. Oba dalekohledy také spojuje jedno jméno – Nancy Grace […]...

TESS sice hledá exoplanety, ale ve skutečnosti se stejně jako dříve Kepler dívá na velkou část oblohy a měří jasnost. Zejména v současné prodloužené misi se data z TESS používají také pro jiné obory astronomie. Částečně to ale fungovalo už v primární misi. Do hledáčku družice se tak dostal i velmi záhadný bílý trpaslík GD […] The post Záhadu bílého...

Většina hvězd v Galaxii jsou červení trpaslíci. Exoplanety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a malé velikosti hledají lépe. Na druhou stranu jsou červení trpaslíci velmi problematické hvězdné matky. Jedním z důvodů je vázaná rotace. Velká část potenciálně obyvatelných exoplanet u červených trpaslíků bude mít vázanou rotaci. Na jedné polokouli tak bude...

Vesmír je plný paradoxů. Zkoumáme galaxie miliardy světelných let od nás, ale současně neznáme pořádně ani vlastní okolí. Před pár dny prolétl okolo Země asteroid, o němž jsme se dozvěděli až po průletu. Měl sice jen tři metry, ale podobně nás bez povšimnutí míjí i větší kousky. Stále nevíme, zda na periferii Sluneční soustavy existuje […] The post...

Najít ve změti bodů v grafu exoplanetu, kterou nevidíme, ale sledujeme jen její vliv na hvězdu, je jedna věc. Najít v tom navíc ještě měsíc exoplanety, to je už výrazně těžší. Jednou z možností je pozorovat změny v časech tranzitů. Měsíc svou gravitací ovlivňuje mateřskou planetu, což se projeví v nepravidelnosti tranzitů i ve změnách […] The post Vědci...

K objevování exoplanet nemusíme využívat jen klasické dalekohledy ale jde to i prostřednictvím radioteleskopů na dlouhých vlnách. Astronomové využili radioteleskopů VLBA (Very Long Baseline Array), které jsou rozeseté po celých Spojených státech a také mimo americký kontinent (například Panské ostrovy, Havaj). Na paškál si vzali hvězdu TVLM 513–46546 o hmotnosti jen...

Představte si planetární systém, ve kterém se život rozvinul na více než jedné planetě. Může takový systém existovat? To bohužel nevíme, ale je velmi reálné, že existují systémy s více planetami v obyvatelné oblasti. Obyvatelná oblast není úplně ideální termín. V médiích se většinou (rozuměj nikdy) nedočtete, co doopravdy znamená. Pokud planeta obíhá v...

Ve čtvrtek 30. července se k Marsu vydala mise Mars 2020, která obsahuje rover Perseverance a vrtulník Ingenuity. Na rudou planetu dorazí v únoru příštího roku. Odlet roveru od Země zachytil metrový dalekohled Jacobus Kapteyn Telescope, který se nachází na Kanárských ostrovech. Video níže je složené z několika fotografií a zachycuje pohyb sondy na hvězdném […] The...

Jak zvážit exoplanetu? Potřebovali byste opravdu velkou váhu a stejně by k dané planetě letěla velmi, velmi dlouho, takže byste se Nobelovy ceny nedožili. Jde to ale i jinak a na dálku. Dokonce nemusíme exoplanetu ani vidět. Pomůže gravitace. Má to ale háček. Potřebujete něco, na co planeta svou gravitací působí. Prvním objektem je logicky […] The post Přesnost až...

Podívejte se na dechberoucí snímky z povrchu rudé planety. Fotografie pořídily rovery Curiosity a MER (Spirit a Opportunity). Prvně jmenovaný stále funguje a navíc by měl už příští rok dostat kolegu v podobě roveru Perseverance, který bude mít na palubě ještě lepší kamery a to dokonce v rekordním počtu. První video bylo uveřejněno před pár […] The post 20 minut...

Hned na úvod je potřeba říct, že hvězda je na hraně viditelnosti pouhým okem a nachází se v souhvězdí Vlka na jižní obloze. Jde ale o hodně zajímavý objev. U všech planet, které byly objeveny tranzitní metodou můžeme teoreticky změřit hmotnost prostřednictvím měření radiálních rychlostí (RV). Teoreticky… některé jsou tak malé, mají nízkou hmotnost, že...

Na konci loňského roku byl prezentován velmi zajímavý a také bizarní objev u hvězdy TYC 8998-760-1, která je podobná svou hmotností Slunci, i když je mnohem mladší. Má jen pár milionů let. Pomoci přístroje SPHERE byla u hvězdy objevena planeta o hmotnosti 14 ± 3 Jupiteru, která okolo hvězdy obíhá ve vzdálenosti 162 AU! To […] The post Ještě divnější, než jsme...

Lovci exoplanet se činí. V případě TESS jsme oslavili zahájení prodloužené mise, evropská CHEOPS začíná dodávat první data. TESS se po svém startu v dubnu 2018 zakousla do jižní oblohy. Po roce pozorování se přesunula na severní oblohu. Na každé polokouli provedla pozorování ve 13 sektorech. To máme dohromady 26 sektorů. Od 4. července pozoruje […] The post TESS...

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se stává ozdobou nočního nebe, i když se nachází nízko na obzorem. Objevena byla na konci března družicí NEOWISE a přísluním prošla 3. července. O dva dny později pozorovali kometu na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Seán Doran záběry zpracoval do dalšího ze svých úchvatných videí. Na záběrech se kometa vynoří […] The...

Planety vznikají akrecí, kdy se prachová zrnka spojují do větších celků. Pokud objekt překročí určitou hranici, začne vysávat plyn ze svého okolí. Stane se z něj obr. Kritická mez je někde okolo 10 Zemí. Pokud tedy najdeme exoplanetu o hmotnosti větší, předpokládáme, že jde o plynného obra s jádrem… planetu podobnou Neptunu či rovnou Jupiteru. […] The post...

Planety i hvězda vznikají z disku prachu a plynu. Poměrně velkého ale v poměru k velikosti také velmi tenkého disku. Logicky tak předpokládáme, že planety obíhají více méně v rovině rovníku své hvězdy. Více méně, protože během vzniku se vzájemně gravitačně ovlivňují, takže sklon v řádu desetin stupně či jednotek stupňů není nikterak zvláštní. Vědci...