Před časem vyšla studie, která naznačuje existenci druhé planety u Proximy Centauri. Zatímco Proxima b obíhá s periodou 11 dní, oběžná doba druhé planety má být přes 5 let. Vědci našli možnou planetu Proxima c na základě měření radiálních rychlostí. Nyní se na nejbližší hvězdu od Slunce podívali skrz astrometrii. Princip je v podstatě podobný. […] The post...

Mediálním prostorem létají čísla o počtu inteligentních civilizací v Galaxii. Vyšla ale i studie, která je založena na skutečných datech a to konkrétně na datech z Keplera. Michelle Kunimoto a Jaymie M. Matthews se věnovali na první pohled triviální otázce, kvůli které byl Kepler vypuštěn. Kolik je ve vesmíru planet? Studií, které se věnují míře […] The post...

Dejte si prst na nos a zavřete oko. Pak ho otevřete a zavřete druhé. A tohle dělejte rychle za sebou. Prst se bude pohybovat, přestože ho máte stále na nose. Je to samozřejmě způsobeno tím, že se na něj díváte ze dvou od sebe vzdálených míst. Úplně stejně to funguje u blízkých hvězd. Jen samozřejmě […] The post Historické měření paralaxy. New Horizons se...

Výzkum exoplanet vypadá na první pohled jako extrémně špičkový obor. Konec konců v první linii se mu věnují spektrografy na nejslavnějších dalekohledech světa nebo kosmičtí lovci exoplanet. Opak je ale pravdou. K pozorování tranzitů stačí amatérské vybavení. Amatérští astronomové by mohli pomoci připravit půdu pro Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST), o čemž...

Objev má jedinou vadu na kráse… ale postupně. Hvězda Kepler-160 je velmi podobná Slunci. Je jen nepatrně hmotnější ale má stejnou zářivost. U hvězdy byly v minulosti objeveny dvě planety. Kepler-160 b má poloměr 1,7 Země a oběžnou dobu 4,3 dny. Vzdálenější planeta c má má poloměr 3,1 Země a oběžnou dobu 13,7 dní. Vzdálenější […] The post Kepler-160:...

Ne. Přístroj ESPRESSO ověřil existenci Proximy b a také přinesl nové informace o její hmotnosti. O studii jsme psali před pár dny a zmiňovali jsme i objev dalšího signálu. V médiích se v souvislosti s objevem píše, že nyní známe hmotnost nejbližší exoplanety s opravdu velkou přesností. Je to pravda? Ne. Možná jen z menší […] The post Známe hmotnost Proximy b s...

Příznivci Elona Muska posílají astronomy do vesmíru. Zmiňujeme to záměrně, protože hledání tranzitujících exoplanet bude družicovými konstelacemi patrně zasaženo velmi citelně. Vyžaduje totiž (podobně jako hledání planetek) pozorování velkých částí oblohy současně. Na rozdíl od lovců planetek, lovci tranzitů už ve vesmíru jsou (CoRoT, Kepler, TESS). Nově...

Jsou to téměř čtyři roky, co se astronomům pomoci měření radiálních rychlostí podařilo objevit exoplanetu Proxima b, která obíhá okolo nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri. Planeta byla tehdy objevena především na základě dat ze spektrografu HARPS v Chile, kterých bylo 147. K nim vědci přidali 77 měření ze spektrografu UVES na dalekohledu VLT. […]...

Na internetu je opravdu povedená infografika, která ukazuje 44 nejbližších hvězd od nás. Jednotlivé hvězdy jsou porovnány se Sluncem. Nechybí údaj o vzdálenosti ve světelných letech, poloměru (R) a zářivosti (L) v násobcích Slunce, souhvězdí (latinsky) a počtu planet, pokud u nich už byla nějaká objevena. Přestože jsou to nejbližší hvězdy, některé pouhým okem...

Astronomové v rámci DMPP hledali CDE a našli DMPP-1. Vezměme to ale od začátku. DMPP-1 je první z již několika objevů projektu DMPP (Dispersed Matter Planet Project). Jeho úkolem je především hledání oblaků prachu z planet zemského typu, které obíhají tak blízko svých hvězd, že se rozpadají. Říká se jim katastroficky rozpadající se exoplanety (catastrophically...

Japonským vědcům se podařilo učinit zajímavý a zásadní průlom ve výzkumu exoplanet. Změřili Rossiterův-McLaughlinův efekt u hvězdy TRAPPIST-1. Je to poprvé, co se to povedlo u malé a chladné hvězdy a poprvé, co se tak stalo u systému s potenciálně obyvatelnou planetou. Rossiterův-McLaughlinův efekt zní příšerně odborně, ale ve skutečnosti je to jednoduchá věc. Je...

Stará poučka říká, že k objevu exoplanety jsou potřeba minimálně tři tranzity. Díky prvním dvěma určíte teoreticky oběžnou dobu… teoreticky. Pokud mezi dvěma tranzity uplyne 10 dní, tak může být oběžná doba 10 dní, ale klidně i 5 dní, protože prostřední tranzit jste propásli. Ze dvou tranzitů odhadnete oběžnou dobu, uvaříte si kafíčko a čekáte…...

První planetu u hvězdy Kepler-88 objevil kosmický dalekohled Kepler v rámci své primární mise. Z relativně nízkého čísla systému poznáte, že to bylo nedlouho po začátku pozorování. V dubnu 2013 byla objevena druhá planeta v systému. Opět v datech z Keplera ale tentokrát nešlo o planetu, která vykonává tranzity. Data z lovce exoplanet použil tým […] The post...

Seán Doran vytváří fantastická videa z vesmíru. Pokud chcete doma relaxovat, pusťte si na televizi trilogii Orbit. Čekají na vás 4 hodiny opravdu fascinujících záběrů Země z vesmíru ve 4K! Ve dne i v noci… The post Tip na víkend: Pusťte si 4 hodiny záběrů Země z vesmíru a relaxujte appeared first on...

Exoplanety.cz vznikly v roce 2009 pár týdnů (a při příležitosti) startu kosmického dalekohledu Kepler. Je jen velmi málo vědních oborů, pokud vůbec nějaký, který by se v průběhu jediné dekády tak proměnil. Ať už je to v počtu objevených exoplanet, tak v prohloubení našich znalostí o světě exoplanet. Bohužel se změnila také popularizace vědy u […] The post...

Astronomové mají rádi multiplanetární systémy. Pokud okolo hvězdy obíhají dvě a více planety, máme planety, které vznikly ze stejného protoplanetárního disku u stejné hvězdy, ale čelily různým podmínkám. Vědcům to pak umožňuje studovat vznik a vývoj planetárních systémů. Jednou z velkých výzev současného výzkumu exoplanet je tzv. údolí poloměru (radius...

Nový rover byl dosud znám pod názvem Mars 2020. Už je tradicí, že název vybírají studenti. Celkem přišlo 28 tisíc esejí z celých Spojených států, ze kterých bylo vybráno 155 semifinalistů a z nich 9 finalistů, o kterých hlasovala veřejnost. Nakonec byl vybrán název Perseverance (vytrvalost). Rover je podobný Curiosity ale jeho úkoly budou jiné. […] The post Nový...

Vloni na podzim oběhla svět zpráva o objevu vody v atmosféře exoplanety K2-18 b. Tradiční zkratka, že kde je voda, tam je život, se tentokrát urvala totálně z řetězu. Dokonce se psalo, že na povrchu planety bude teplota lehce nad bodem mrazu. K2-18 b má poloměr 2,6krát větší než Země a hmotnost více než 8krát […] The post Mohla by být K2-18 b přece jen...

Mediálním prostorem nyní rezonuje objev exoplanety NGTS-10 b. Článek o objevu vychází v odborném tisku, i když v preprintu byl od loňského roku, takže není až tak velkým překvapením. V souvislosti s NGTS-10 b se zmiňuje její oběžná doba, která má být nejkratší. To je teoreticky pravda, ale je potřeba dodat, že to platí jen […] The post Osm statečných aneb...

Na internetu je skvělé video, které zachycuje naše Slunce ve velmi vysokém rozlišení 4. srpna 2012. Autorem je známý tvůrce vesmírných videí Seán Doran, který využil množství dat z kosmických družic. Doporučujeme navštívit také kanál tohoto autora na Youtube. Najdete tam i mnoho videí z oběžné dráhy Země. Mezi ty nejnovější patří zachycení lesních požárů...

Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice. Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým zvláštním chováním. V...

Hvězdný systém BD +20 307 tvoří dvě hvězdy, které najdeme asi 390 světelných let od nás v souhvězdí Berana. Obě hvězdy obíhají okolo sebe s periodou 3,4 dní. Obě stálice jsou spektrální třídy F, což znamená, že jsou masivnější a jasnější než Slunce. V infračervené části spektra vyzařují více, než by měly. Příčinou je velké […] The post BD +20...

CHEOPS odstartoval z kosmodromu Kourou 18. prosince. Po nezbytných testech otevřel 29. ledna kryt, takže na primární zrcadlo mohly začít dopadat fotony vzdálených hvězd. Univerzita v Bernu se už pochlubila prvním snímkem. Na družici, která se zaměřuje na tranzitující exoplanety, je fotografie nezvykle malá. Je to způsobeno tím, že CHEOPS má velmi malé zorné pole...

Při hledání života ve vesmíru se obvykle zaměřujeme na planety podobné Zemi, ale život by se mohl nacházet také na povrchu většího měsíce, který obíhá okolo obří plynné planety. Nemusíme chodit moc daleko. Saturnův Titan je v mnohém podobný Zemi. Jen vodu tam nahrazuje metan. Velmi zajímavou otázkou je přítomnost obyvatelných měsíců u červených trpaslíků....