Německý univerzitní profesor, slavista a překladatel Urs Heftrich je laureátem ceny Premia Bohemica za mimořádné zásluhy v šíření české literatury za hranicemi ČR. Vedle překládání děl mnoha českých básníků z řad autorů 20. století i těch současných se zasloužil o vydávání Sebraných spisů Vladimíra Holana v Německu.
Pondělí 8. dubna 2019
Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním František Cinger během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Ve svých vzpomínkách na Lustiga Cinger odhaluje jedinečnost tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil...
Pokud nebudete vysíleni záplavou textů a názorů týkajících se výsledků letošního ročníku literární soutěže Magnesia Litera, nadcházející týden nabídne pražským i mimopražským zájemcům řadu autorských čtení a knižních křtů, včetně uvedení několika nových překladových titulů za přítomnosti jejich autorů (Małgorzata Lebda, Pavol Rankov, Vladimir...
Finálový večer letošního ročníku nejsledovanějších tuzemských literárních cen nepřinesl mnoho překvapení, samotný ceremoniál – konající se tradičně na Nové scéně ND v Praze a vysílaný v živém přenosu na ČT art – však příjemně překvapil tím, v jak odlehčeném duchu se nakonec celý odehrál. Hlavní zásluhu na tom měla výrazná absence klasických...
Spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková napsala svůj první román pro dospělé čtenáře Teorie podivnosti (nakladatelství Argo), za který právě dostala cenu Magnesia Litera za prózu. Při této mimořádné příležitosti zveřejňujeme rozhovor, který s ní vyšel v posledním loňském čísle Literárních novin. Hrdinkou jejího románu je pětatřicetiletá...
Spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková se nebojí promluvit. Ve svém mnohovrstevnatém románu Hodiny z olova, jehož název pochází z básně Emily Dickinsonové, se mistrnou prací s jazykem strefuje do neduhů současné společnosti. A daří se jí to opravdu náramně. I když to není právě příjemné a lehké čtení.
Neděle 7. dubna 2019
Při předávání cen Magnesia Litera v neděli 7. dubna byli vedle Radky Denemarkové mimo jiné oceněni Pavla Horáková za prózu a Ivan Wernisch za poezii. Nakladatelským počinem roku se staly Spisy Bohumila Hrabala vydávané nakladatelstvím Mladá fronta.
Od 28. září do 12. října se uskuteční čtvrtý ročník Lednicko|Valtického hudebního festivalu, který v osmi koncertech připomene kapelníky a skladatele, kteří byli spjati s rodem Lichtenštejnů, působícím po 700 let na jižní Moravě.
Březen skončil. Pro mě byl soukromě významný, ale to sem nepatří – jestlipak je stále ještě brán jako měsíc knihy? A slaven? Ten březen? (kvetou břízy?) Nějaká odpovědná místa by se k tomu možná měla vyjádřit. Ale jaká, komu odpovědná. A já bych raději lidi než místa. I neodpovědné. Lidi.
Kniha s ilustracemi Lukáše Fibricha, určená dětem ve věku 10–14 let, přináší příběh z neobvyklého tanečního prostředí, které kombinuje vrcholový sport s uměním a hudbou, je to také vyprávění o tom, jak bojovat s genderovými předsudky, zorientovat se sám v sobě a přijmout svou i cizí jinakost.
Rakouský romanopisec Johannes Mario Simmel byl opakovaně označován za autora kýčovitého, zprofanovaného, za hledače laciných zápletek a druhořadého kumštýře, řemeslníka pera. Z mého hlediska ale: chvála takovým řemeslníkům. Chvála těm, kteří pod blyštivé pozlátko svých knih obratně vsunou silné humanistické, protiválečné a sociální myšlenky.
Sobota 6. dubna 2019
Letošní 54. ročník soutěže Nejkrásnější české knihy roku – jejímž partnerem jsou i Literární noviny – přinesl kromě mnoha dokladů toho, že u některých knih je forma přinejmenším stejně zajímavá jako samotný obsah, i několik změn týkajících se závěrečného slavnostního ceremoniálu.
Vydali jsme se na medvědí česnek. Dle internetů roste prý za viaduktem u Hýskova. Hýskov se nachází za Berounem. Česnek tam rostl, ale jakýsi zvláštní, přímo podivný. Ano, zřejmě je to častý omyl, ale medvědí česnek podivný není, je medvědí.
Renesanční palác Dům pánů z Kunštátu je nejvýznamnější stavební památkou v komplexu brněnského Velkého Špalíčku. Léta využívaný Domem umění města Brna k výstavním účelům má prostory pro prezentaci výtvarných děl i v Kavárně Trojka. Teď jsou tam k vidění obrazy a koláže Josefa Bubeníka (*23. května 1965 v Brně).
Už před sto lety pan učitel Obrátil obrátil dveře stovek záchodků sem a tam, aby z nich do svých Kryptadií opsal ty nejhodnotnější nápisy. Takže můj dnešní text o veřejných záchodcích žádný skandál nevyvolá, ačkoliv…
Pátek 5. dubna 2019
V 54. ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy ocenila mezinárodní odborná porota celkem 33 publikací. Cenu dostala například odborná publikace Co je designér: věci, místa, sdělení či katalog Pocta suknu: Textil v kontextu umění. Kategorii knih pro děti opět ovládlo nakladatelství Baobab.
Režisérské duo Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský připravilo se souborem opery Národního divadla moravskoslezského a hostujícími sólisty surrealistické dílo Bohuslava Martinů Julietta aneb Snář. Premiéra opery o třech dějstvích, kterou skladatel sám považoval za svou nejzdařilejší, se odehraje v Divadle Antonína Dvořáka 11. dubna.
Během dubna bude v Lidické galerii pokračovat cyklus Hovory o svobodě: hosty budou Jiří Padevět a Olga Sommerová.
Když v roce 2015 vyšel ve Spojených státech výběr toho nejlepšího z povídkové tvorby Lucii Berlinové (1936–2004), vysloužil autorce posmrtně přídomek „nejlepší americká spisovatelka, o které jste nikdy neslyšeli“. Od té doby byl Manuál pro uklízečky přeložen do třiceti jazyků a získal si zájem čtenářů i kritiků po celém světě.
Od Moníkovy chlapské družnosti přes Theerovy háje, kde se tančí, až do kalných vod totalitarismu.
Čtvrtek 4. dubna 2019
Kulatá výročí zrodu a našeho vstupu do Severoatlantické aliance jsou si daty v kalendáři blízko, i když je mezi nimi půl století. Kdybychom hledali první zásadní impuls, proč bylo NATO 4. dubna 1949 založeno, bylo by jím vystoupení Winstona Churchilla ve Fultonu, v němž kritizoval Sovětský svaz za politiku vůči zemím východní Evropy. Ty po válce připadly do jeho...
Divadla loutek Ostrava uvádí premiéru inscenace Ronja, dcera loupežníka. Známý knižní titul švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové pro Divadlo loutek Ostrava zdramatizovala Daniela Jirmanová, režie se ujal Martin Tichý.
Vítěz Chalupeckého ceny děkuje „krásné feministické politice“. Umělec ale nemá děkovat žádné politice, natož se stát nástrojem jakékoli propagandy. To už tu párkrát bylo, zdůrazňuje malíř a grafik Martin Salajka, který aktuálně vystavuje v pražské Galerii Vltavín.
Na přelomu loňského roku vyšly netradičně hned dva prestižní výbory českých básní z roku 2018. Jeden z nich už po desáté v nakladatelství Host, a druhý poprvé v nakladatelství Petr Štengl. Oba se jmenují stejně: Nejlepší české básně 2018 a taky podobně vypadají. Ovšem úplně stejné nejsou, což dokazují ukázky z té, kterou editovali Žofie Jandová a Štefan...
O současné situaci v zemi a kurdské představě o poválečném uspořádání Sýrie Literární noviny hovořily s dr. Sarbastem Nabim, který na Koya Universitě v Erbilu v iráckém Kurdistánu přednáší politickou filozofii.