Jako každá velká spirální galaxie je i M31 v Andromedě obklopená zástupem malých satelitních galaxií, podobně jako Mléčná dráha. Výzkumný tým z Institutu Nielse Bohra sledoval trajektorie některých hvězd v jedné ze satelitních galaxií Andromedy – galaktickém trpaslíku nazývaném Andromeda II. Měření hvězdných drah prokázalo, že sledujeme pozůstatek...

Oznámení České společnosti ornitologické Ačkoli by tomu velice teplý konec zimy nasvědčoval, letošní první vlaštovka rozhodně není tou historicky nejčasnější. Například v roce 2010 se vlaštovky objevily už 6. března, v loňském chladném jaru to bylo ale až 22. března. „Ve všech případech se jedná o první vlaštovky doslova a do písmene,“ říká Zdeněk...

Rychlý sled událostí na Ukrajině vyústil v těchto dnech v osamostatnění Krymské republiky, která byla od roku 1954 součástí Ukrajiny. V nedělním referendu, které však Ukrajina, EU, USA a většina dalších států neuznala a odsoudila jako nezákonné, se přes 96 procent hlasujících při účasti téměř 82 procent voličů vyslovilo pro připojení k Rusku. A prezident...

Vědci z Universitad de Chile přišli s nápadem, jak pro studium funkční anatomie vyhynulých teratopodů využít kura domácího.

První vlaštovka, kterou letos zaznamenali ornitologové, dorazila na naše území o pět dní dříve než minulý rok. Rekordmankou je ale vlaštovka z roku 1941. Ta se tehdy vrátila už 5. března.

Celým vesmírem prostupuje mikrovlnné záření, které vzniklo krátce po velkém třesku. Astronomové ho používají jako prostředek k výzkumu prvních okamžiků kosmu. Jeden z přístrojů, jež ho měří je i observatoř BICEP2 na střeše polární stanice Amundsen-Scott na jižním pólu.

Antarktický astrofyzikální experiment BICEP2 zaznamenal neobvykle podrobné svědectví o vývoji hmoty ve vesmíru krátce po Velkém třesku.

Po celé miliony let obývali Nový Zéland nelétaví ptáci moa. Po příchodu Polynésanů zmizeli jako mávnutím kouzelného proutku. Zavinili to lidé, nebo jim jenom zatloukli poslední hřebíček do rakve?

Po celé miliony let obývali Nový Zéland nelétaví ptáci moa. Po příchodu Polynésanů zmizeli jako mávnutím kouzelného proutku. Zavinili to lidé, nebo jim jenom zatloukli poslední hřebíček do rakve?

Ve dnech 10. – 14. března 2014 se uskutečnilo jedno z rozhodujících zaměstnání letošního roku pro příslušníky 1. a 2. mechanizované roty 71. mechanizovaného praporu. V průběhu vyvedení do VVP Libavá velitel praporu podplukovník Jan Zezula prověřoval, jak jsou připraveni k vedení bojové činnosti.

BEZ ZÁRUKY: fragment může mít pár tun. Už je to rok, měsíc a tři dny od chvíle, kdy na Rusko dopadl Čeljabinský meteorit. Těleso se při průletu atmosférou rozpadlo a tlaková vlna způsobila nejen velké materiální škody, ale vyžádala si také stovky zraněných. Podle odhadů mělo původní těleso průměr 17 metrů a hmotnost více než […]

Letošní zimní sezonu na českých horách zachraňovala sněžná děla. Právě zasněžování má ale podle odborníků negativní vliv na přírodu. Takové výzkumy existují v Alpách už 20 let, v Čechách se s nimi teprve začíná. Negativních vlivů si však všímají i čeští rybáři, vodohospodáři a botanici.

Britští vědci vyvinuli přiléhavý oblek, který zabrání deformaci kostí kosmonautů v beztížném stavu. Doufají, že lehký elastický materiál nahradí účinky gravitace na lidské tělo. Bez jejího působení se totiž může páteř prodloužit až o sedm centimetrů, což je doprovázeno bolestivým natahováním svalů a nervů.

Astronomové objevili ve vzdáleném vesmíru neuvěřitelně rozlehlou strukturu – tak obrovskou, že světlu trvá cestování z jednoho okraje na druhý plných 10 miliard let! Objev je velkou záhadou pro kosmology, kteří se doposud domnívali, že rozložení hmoty na tak velkých škálách je už víceméně homogenní a uniformní v námi pozorovaném částicovém horizontu. Ale...

Výbuch jaderné bomby je obvykle synonymem pro konec civilizace. Na druhou stranu, proč po jaderném útoku nezkusit štěstí? Laboratoře LLNL (Lawrence Livermore National Laboratory) amerického ministerstva energeticky vydaly nejnovější doporučení, jak zvýšit své šanci při a zejména po výbuchu jaderné bomby.

Mezinárodní tým, vedený dvěma vědci z kanadské Univerzity v Albertě, našel v drahokamu, pocházejícím z hlubokého nitra Země, tak významné stopy vody, že hypotéza velkých vodních rezervoárů uvnitř zemského pláště nemusí být vůbec fantazií.

Mezinárodní tým, vedený dvěma vědci z kanadské Univerzity v Albertě, našel v drahokamu, pocházejícím z hlubokého nitra Země, tak významné stopy vody, že hypotéza velkých vodních rezervoárů uvnitř zemského pláště nemusí být vůbec fantazií.

tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR V Praze se od 18. do 21. března sejdou odborníci z mnoha oborů a mnoha zemí, aby společně řešili „zlatou nemoc“ a další druhy poškození fotografických desek a negativů, na kterých jsou uchovány cenné záznamy z minulosti. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani...

Komplexnější mnohobuněčný život je podle stávajících představ starý nějakých 630 milionů let (Ediakara). Větší organismy potřebují větší koncentrace kyslíku, praví standardní výklad. Snad až na extrémně odvozené mnohobuněčné organismy typu parazitů to prostě jinak nejde. Ale možná jde. Daniel Mills z Nordic Center for Earth Evolution at the University of...