Že myslitelské dílo Jana Patočky nepřestává být předmětem zájmu současných českých filosofů, je zjevné; uvádět konkrétní interpretace a polemiky by v době fulltextových vyhledávačů a internetových katalogů a bibliografií bylo nošením dříví do lesa. Patočkovo působení je však živé i na místech, kde není výslovně připomínán, a na tento víceméně...

Rostliny potřebují ke svému růstu teplo, vodu a sluneční svit. Není proto divu, že teplé a vlhké tropické lesy s víceméně celoroční vegetační sezonou jsou považovány za nejproduktivnější biom na Zemi. Tropické lesy jsou zároveň extrémně druhově bohaté a produktivita je tak právem považována za hlavní příčinu proměnlivosti v počtu druhů na Zemi. Tato...

Účast na projektu SolO je pro vědce z České republiky mimořádně významným milníkem, neboť je to poprvé, co se mohli aktivně zapojit do velké evropské mise nejen odborně, ale zejména příspěvkem k vývoji a výrobě čtyř z deseti přístrojů sondy SolO. Tento článek se soustředí především na koronograf Metis.

Krajina někdy v běžné řeči splývá s přírodou nebo také s venkovem, tento výraz se používá i jako metafora. Řekne se výlet do přírody, myslí se výlet venkovskou krajinou, jindy mluvíme o krajině snů. V odborném pohledu má však pojem krajina i různé úže vymezené významy, lze ji také chápat jako způsob, jímž se setkáváme se světem.

Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před mnoha lety. Co vše a jak může hmyz odborníkům sdělit? Ptáme se Hany Šulákové z Kriminalistického ústavu.

Kdy je ladička hudební pomůckou a za jakých okolností se stává vědeckým nástrojem? Jaký je vztah mezi sluchem, zrakem a objektivitou a kdy se lidské ucho stává instrumentem vědeckého poznání? Role akustiky a zvukových médií při formování moderní kultury se v posledních letech intenzivně zkoumá v rámci tzv. obratu ke zvuku.

Fotografie mlhoviny přezdívané Tarantule je složena ze snímků pořízených infračerveným kosmickým teleskopem. V historii zkoumání této malé části vesmíru najdeme hned několik pozoruhodných příběhů.

Metabolická teorie biologie, vzniklá na přelomu století jakožto grandiózní pokus unifikovat porozumění biologickým procesům pomocí škálovacích vztahů v organismech, se začíná otřásat v základech. Zdá se, že intenzita metabolismu není tím, co řídí rychlosti všech biologických procesů, a že fundamentálnější budou nějaké hlubší zákonitosti růstu.