Na první pohled působí ostrov Réunion jako tropický ráj uprostřed Indického oceánu. V jeho nitru se však nachází jedna z vulkanicky nejaktivnějších oblastí planety. Dominantou jihovýchodní části ostrova je sopka Piton de la Fournaise. Její výrazná sopečná aktivita mezi únorem a březnem letošního roku přerušila hlavní pobřežní komunikaci ostrova a při vstupu...

Když se řekne lidský genom, většina z nás si představí jakýsi „návod na vytvoření člověka“, tedy soubor genů, které jsme zdědili po rodičích. Ve skutečnosti je však náš genom pestrou kronikou dávných setkání, konfliktů i spolupráce s jinými organismy. Významnou část této kroniky tvoří sekvence virového původu, zejména tzv. endogenní retroviry.

Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text, fotografie nebo jiná vizuální sdělení. Jsou však mapy skutečně objektivní? A jak konkrétně byly v minulosti ideologicky zneužívány?

Vizualizace dat staví nejen vědce odedávna před ošemetný úkol: jak si vystačit s pouhými dvěma rozměry papíru či obrazovky, když zkoumaná data mají rozměrů víc? Pomohou barvy – a teplotní mapy. V čem jsou ale zrádné?

Mapy působí objektivně, technicky a pravdivě. Když někdo své tvrzení podpoří grafem nebo tabulkou, veřejnost mu snáze uvěří, a u map to platí snad ještě víc. Většina lidí automaticky předpokládá, že na nich vidí realitu převedenou do obrazu. Jenže mapa nikdy není přesné zachycení reality, je to interpretace vybrané skutečnosti.

Když v běžném rozhovoru plánujeme dovolenou v Paříži, nákupy v Drážďanech nebo víkend v Římě, málokdy si uvědomujeme, že používáme specifický jazykový poklad. Pro italské hlavní město mají Italové vlastní pojmenování Roma, Francouzi nazývají své hlavní město Paris a Němci významné kulturní centrum Saska Dresden. Přesto v češtině přirozeně...

Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom zřejmé, že nejde o dílo eroze – na jejich vrcholku je totiž zpravidla malý kráter, ze kterého občas něco vyteklo a rozlilo se do okolní krajiny. Na první pohled tyto útvary připomínají malé sopky, které tak dobře známe...

Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí, co ze světa ukázat a jaký tomu udělit význam. Mezi světem, autorem a čtenářem se tak odehrává zvláštní druh komunikace.

Díky zapojení environmentální archeologie se dosud jen útržkovitě poznaná mezolitická etapa naší prehistorie proměňuje v živý svět každodenních činností, vůní a chutí. Současně se stále jasněji ukazuje, že mezolitičtí lovci a sběrači nebyli pasivními obyvateli lesa, ale aktivními činiteli, kteří své prostředí dobře znali a dlouhodobě spoluutvářeli.

Od vyklepávání kosy malým kladívkem až po moderní lasery schopné prodloužit životnost leteckých motorů či jaderných reaktorů. Technologie Laser Shock Peening využívá extrémně krátké laserové pulzy k mechanickému zpevnění kovů a ochraně před vznikem trhlin. Jak lze světlem vytvořit „laserové kladivo“ a proč může tato metoda zvýšit spolehlivost letadel,...

Období rakouského mocnářství ukončila Velká válka (1914 až 1918), dnes známá spíše jako první světová. Potřeba zoologických výzkumů oblastí vzdálených od Čech tím ovšem neskončila. Objevování pokračovalo a jako dříve se na něm podíleli i čeští rodáci. Jen svět už byl známější, zmapovaný, doprava lepší a z expedic do neznáma se pomalu stávaly...

O vzniku, vytváření a účelu systematického mapování nebezpečných svahových procesů