V galaxii CQ4479, vzdálené 5,25 miliard světelných let, funguje „chladný kvasar“. Přesto v této galaxii ještě zbyl nějaký kosmický plyn a rodí se tam hvězdy odpovídajícím 100 Sluncím ročně. Jde o další pěkný zářez na pažbě amerického leteckého teleskopu SOFIA.

V době, kdy má čínská sonda Čchang-e 5 opět dopravit měsíční horniny do pozemských laboratoří, se zvyšuje zájem o její ruské předchůdkyně. Podívejme se, co dnes víme o místech jejich přistání, která byla identifikována pomocí snímků získaných družicí LRO.

…aneb Představení rodu Tarchia

Megačip WSE obsahuje 1,2 bilionů tranzistorů a téměř 400 tisíc výpočetních jader. Díky své unikátní architektuře představuje superpočítač na čipu a klidně to dokáže. Systém CS-1 s tímto čipem nedávno hravě porazil superpočítač Joule v simulaci elektrárenských spalovacích procesů.

K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce.

Vodík by chtěl pro energetiku každý. Jen ho přijatelným způsobem vyrábět ve velkém. Nová technologie kapičkových mikroreaktorů se živými řasami a bakteriemi nabízí výrobu vodíku za běžných podmínek. Vývoj je sice na počátku, podobné fotobiologické technologie ale mají slušný potenciál.

Poněkud v rozporu s převládající teorií vzniku základních stavebních kamenů života, která předpokládá, že jejich vznik se dál pod taktovkou energie dodávané zářením (například UV zářením), přichází britští vědci s tvrzením, že k tomu záření není třeba, neboť to svede i „temná chemie“. Americký tým vědců si nyní přisadil jednoduchým vznikem...

Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.

Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.